Symbolicky lze říci, že pro duchovní stánek to bude v některých detailech návrat k době jeho vzniku před 82 lety. Kostel dostane po tak dlouhé době původně plánované věžní hodiny ukazující čas do čtyř světových stran. Práce na tomto památkově chráněném objektu chtějí saleziáni stihnout do letošního podzimu.
Oprava se týká také fasády a střechy. Novinkou jsou možnosti adopce některých prvků. Zájemci mohou zaplatit třeba věžní hodiny, krytinu, okna, okapy nebo fasádu.
„Kostel vznikl podle projektu známého architekta sakrálních funkcionalistických staveb Jaroslava Čermáka. Je typický čistými liniemi, asymetricky umístěnou hranolovou věží a dalšími originálními prvky. Také proto jsme navrhli jeho zápis do ústředního seznamu kulturních památek. Mimo jiné jsme zjistili, že na věži jsou stále původní otvory pro uchycení hodin, jejichž instalace se dodnes neuskutečnila,“ říká administrátor farnosti Josef Mendel.
Kostel se poprvé otevřel v roce 1939, což zapříčinilo, že některé dodělávky přerušila válka. To, co má předválečné období společné s dnešním, je iniciativa obyvatel rozsáhlé farnosti, kteří na opravy přispívají.
Podle pamětníků už před válkou věřící sbírali mezi sebou příspěvky na stavbu i po koruně. Pak totiž nahradil původní kapli při Husově ulici, kterou nechal postavit průmyslník Vojtěch Lanna a jež rozvoji předměstí nevyhovovala.
Ti nejstarší vzpomínají, že sbírku mezi tehdejšími farníky iniciovala místní obyvatelka Barbora Prošková, která objížděla dárce z okolních vsí na kole. Stavět se mohlo i díky řádovým sestrám boromejkám, jež zdarma poskytly stavební pozemek.
Ministerstvo kultury kostel zapsalo na seznam památek v roce 2019. „Stavba má hlavně architektonickou hodnotu díky jménu Jaroslava Čermáka,“ poznamenal ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Daniel Šnejd.
U otevření kostela sv. Vojtěcha byl řád františkánů. Malá skupina mnichů zde žila v přístavbě, které říkali klášteřík. Až do roku 1950, kdy je podobně jako další řeholníky vystěhovali z místa komunisté v nechvalně známé Akci K a v objektu zřídili mateřskou školu. Ve vězení skončil i místní farář a v internaci biskup Josef Hlouch, který kostel dva roky po válce vysvětil.
Naopak nový život vnesli do farnosti Salesiáni dona Bosca, kteří v tomto regionu tajně působili už v 80. letech minulého století. Od roku 1990 tam podle dekretu biskupa Miloslava Vlka funguje nová farnost, která patří počtem obyvatel k největším na jihu Čech.
„Zahrnuje celý českobudějovický levý břeh Vltavy se 40 tisíci lidmi. Patří do ní největší sídliště, několik obcí i Jihočeská univerzita se studentskými kolejemi. Nabízíme dětem, mladým lidem a rodinám zájmovou činnost, spravujeme komunitní centrum,“ připomíná administrátor Mendel.
Samotné opravy kostela mu zajistí i novinky. Jak říká člen ekonomické rady farnosti Petr Reitinger, kromě hodin, které budou podle původního návrhu na dvou protilehlých stranách věže umístěny asymetricky, jsou to například nové zabarvené skleněné výplně ve vysokých oknech, stálé nasvícení ciferníků hodin nebo úpravy venkovního prostranství.
Pro veřejnost připravují saleziáni několik zážitků. Budou to instalace a spuštění hodin nebo uložení tubusu s dobovými a současnými dokumenty do makovice věže. Samozřejmě, že v nich podle správců kostela nebude chybět zpráva o dění v pandemii, která na čas budovu pro veřejnost uzavřela. Bohoslužby se dostávaly k věřícím online po internetu.
Rozvolňování restrikcí je proto úlevou pro saleziány i pro farníky, kteří už mezi sebou vybrali za poměrně krátký čas 2,5 milionu korun.
Sbírka navíc pokračuje. Jedním z prvních zájemců o adopci stavebních částí nebo příslušenství byla Ludmila Cepáková, vdova po známém pedagogovi a sportovci Josefu Cepákovi. V krajském městě byl její muž iniciátorem výstavby cyklostezek a jedna z nefrekventovanějších z Budějovic na Hlubokou, po něm dokonce nese jméno. Ve čtyřdvorském kostele pomáhal při obřadech jako akolyta.
„Adoptovala jsem samozřejmě to, co nás oba ve volném čase spojovalo. Zázemí pro jízdní kola, kolostav. I z úcty k manželovi,“ přiznala Ludmila Cepáková.
Oblíbený tělocvikář a matikář z budějovického biskupského gymnázia tragicky zahynul v roce 2010 při cestě na Mont Blanc. Seznam dalších předmětů a stavebních částí určených k adopci najde veřejnost na webu ctyrak.cz.
