Letošní podoba testů přišla ředitelům velmi zvláštní.
„Je pro mě smutné, že nikdo z pracovníků připravujících tyto testy nenašel odvahu přiznat pokračující trend zvyšování podílu nestandardně zadávaných úloh, což se neděje u ostatních zkoušek společné části,“ vysvětluje Jiří Homolka, ředitel střední průmyslové školy ve Volyni na Strakonicku.
Zároveň se ohradil právě vůči časové náročnosti, která žákům činila problémy.
„Učitel připravující test pro své žáky by měl být schopen si ho vypočítat za méně než polovinu času. Zejména poslední úlohy byly časově velmi náročné. Nebýt zvýšeného limitu, musela by se hranice úspěšnosti posunout ještě níž,“ dodává Homolka.
Ministerstvo školství už totiž kvůli katastrofálním výsledkům maturantů snížilo u testů z matematiky hranici úspěšnosti o tři body. V praxi to znamenalo, že na úspěšné absolvování testu stačilo namísto 33 procent správných odpovědí pouze 27 procent.
„Byl to podle mě trochu hazard“
„Hlavním cílem opatření bylo zohlednit distanční výuku matematiky vzhledem k výrazným specifikům tohoto předmětu,“ uvádí mluvčí Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Marek Lehečka.
Jako problém vnímají distanční výuku i ředitelé škol. Nicméně podle nich to není důvod, aby Cermat vytvářel komplikované úlohy, s nimiž mají mnohdy problémy i sami učitelé.
Děti byly zvyklé, že maturita z matematiky bylo zaškrtávání správné odpovědi a k tomu slovní úloha.
„Teď to bylo úplně jinak postavené, což v době, kdy byla povinná distanční výuka, bylo velmi nešťastné. Byl to podle mě trochu hazard. Neměli jsme ani možnost připravit žáky na tuto podobu testů, od Cermatu jsme neměli vůbec žádné indicie, jak bude letošní test vypadat,“ myslí si Jan Šindelář, ředitel VOŠ a SPŠ automobilní a technické v Budějovicích.
Jemu samotnému nakonec nepřišel test nijak extrémně náročný. Možné komplikace viděl hlavně v tom, že řada úloh byla až zbytečně překombinovaná a najít řešení trvalo dlouhou dobu. Pak se studenti dostávali do časového tlaku a z toho mohly pramenit problémy.
„Měli jsme radost, že se více z nich hlásí na matematiku, jenže když jsme po vyplnění testů viděli zadání, tak jsme nevěřili její podobě. Přišlo nám, že někdo z Cermatu nechce, aby se děti vůbec věnovaly technickým disciplínám,“ doplňuje Šindelář.
To ale odmítá Lehečka z Cermatu, podle něhož byly hlavním důvodem slabých výsledků problémy způsobené distanční výukou. „Žáci neměli učivo dostatečně zažité kvůli přirozeným limitům této formy výuky. Důležitá jsou i specifika matematiky, u níž je důležité nabyté znalosti aplikovat,“ říká.
Podle něj o tom svědčí i nižší úspěšnost v úlohách, které vycházejí z učiva základní školy a navazujícího učiva. Řešení úloh tak žákům zkrátka mohlo zabrat více času.
Hrozí odliv dětí z technických oborů?
Takové tvrzení ale některé z jihočeských ředitelů pobuřuje.
„Mám z toho pocit, jako by u ostatních maturitních předmětů stačilo mít pouze dobrou paměť. Přijde mi to nekorektní nejen k učitelům matematiky, ale i vůči všem, kteří připravují maturanty. Chyba je podle mě v samotných testech, které se snad částečně snaží nahradit i testy všeobecných studijních předpokladů, nebo dokonce test inteligence,“ nešetří kritikou Homolka.
Ředitel volyňské školy navíc nevěří argumentu, že Cermat, který za tvorbou testů stojí, neměl šanci zadání úloh změnit. Podle vyjádření Cermatu se test připravoval od podzimu loňského roku.
„Dlouho předtím se uskutečnilo mnoho fází přípravy a finální podobu jsme měli do konce kalendářního roku hotovou. I přes pandemii se nám podařilo zajistit přípravu testů a společné maturitní části bez problémů,“ míní Lehečka.
Vedení škol ale vnímá letošní případ maturity z matematiky jako nebezpečný precedens, po němž může nastat odliv dětí z technických oborů.
„Určitě takový scénář reálně hrozí. Nesmíme ale snižovat náročnost maturity, pak by na to děti doplatily na vysokých školách,“ myslí si Libuše Trávníčková, zástupkyně ředitele a učitelka matematiky na SPŠ strojní a stavební Tábor.
