Máte za sebou první období ve Sněmovně. Co se podle vás povedlo?
Za to nejvýznamnější považuji, že jsem byl na začátku řešení dětských dluhů. Byl jsem ve skupině čtyř poslanců, kteří přišli s návrhem zákona, jenž zakazoval dětské dluhy. Ten nakonec zamítla Legislativní rada vlády, ale vláda se jím inspirovala, připravila vlastní návrh a ten Sněmovnou prošel. To považuji za to nejlepší, co se mi podařilo prosadit, protože to pro opozičního poslance není snadné.
Hodně jste se věnoval novele exekučního řádu. Můžete vysvětlit, čeho se týká?
Zásadní problém je v tom, že exekutoři jsou soukromí podnikatelé. Zároveň jsou přímo závislí na velkých věřitelích, kteří jim přináší peníze. Můj návrh znamená, že by si exekutora nevybíral věřitel, ale soud podobně jako u insolvenčních správců. Přerušily by se klientelistické vazby mezi velkými věřiteli a exekutory. Druhá zmíněná skupina má velkou moc, mohou zabavovat peníze, vejít do bytu a podobně. Často chodí za hranu zákona a proces vymáhání není důstojný a likviduje celé rodiny. Dluhy se samozřejmě mají platit, ale vymáhání nesmí být tak likvidační, aby dotyčného navždy vyřadilo z běžného fungování.
Lukáš Kolářík (37 let)Vystudoval obor elektronické počítačové systémy na střední škole v Blatné. Pracoval jako servisní technik a manažer obchodu se spotřební elektronikou. Nyní působí jako OSVČ v oboru správa metropolitní počítačové sítě a její rozvoj, montáže, výroba a servis elektronických zařízení, servis výpočetní techniky a poradenství v tomto oboru. Je také společníkem a technickým ředitelem ve firmě, která se zabývá poradenstvím v oblasti pokladních zařízení. |
Budete v tomhle tématu pokračovat?
Je to jedna z priorit. Exekuce jsou společným jmenovatelem všech sociálních problémů u nás a brzdí to obecně rozvoj společnosti jako takové. Máme tu stovky tisíc dluhových pastí, ze kterých se dotyční nemohou dostat. Odhaduje se, že by to přineslo desítky miliard do rozpočtu, kdybychom tyto lidi vrátili do pracovního procesu.
Jste ve dvou výborech – bezpečnostním a sociálním. Řešili jste v případě toho bezpečnostního dostavbu Temelína, o které mluvil i premiér Andrej Babiš při návštěvě jaderné elektrárny?
Ano, protože to zasahuje do vnitřní bezpečnosti země. My jako Piráti i v koalici se STAN nemáme problém s rozšiřováním jaderné energie. Je to důležitá součást našeho energetického mixu. Je ale třeba zvažovat všechny kroky s ohledem na bezpečnost, aby to mimo jiné dělali prověření dodavatelé, kteří dodají dostatečný servis. Nesmí se stát, že bychom pak byli závislí či vydíratelní.
Měla by zkušenost s dostavbou Dukovan být návodem, jak vést diskusi v případě Temelína?
Určitě by to měl být jakýsi návod pro tu nadcházející garnituru, jak informace předávat občanům i politickým partnerům. To, jak se to vedlo teď, bylo hodně na sílu. Mnohdy nás postavili před jasnou věc. Celá bezpečnostní komunita se shodovala, že dostavba Dukovan ze strany Rosatomu je velké bezpečnostní riziko. Často byly některé věci zamlčeny a k řadě dokumentům jsme se těžko dostávali.
Sledujete i plánování umístění jaderného úložiště? Jedna z lokalit, Janoch, se nachází u Temelína.
Tuším, že jsou teď vytipované čtyři lokality. Logicky obce z okolí jsou proti. Když se na to ale koukám jako poslanec, tak chápu, že s tím vyhořelým palivem se musí něco udělat. Když jsem viděl ty návrhy, vypadá to jako bezpečná záležitost, i když chápu a respektuji obavy těch lidí. Povede se ještě dlouhá diskuse a měli bychom se nakonec rozhodovat podle geologických předpokladů, aby to dávalo smysl. Ruku v ruce s tím má jít nějaká finanční kompenzace. Mimochodem k tomu projektu mám jednu výtku. Vadí mi, že se ten materiál zakonzervuje navždy a není možné s ním dál pracovat, kdyby se našel způsob, jak vyhořelé palivo ještě využít.
Ve volebním programu říkáte, že Česko nevyužívá svého potenciálu v cestovním ruchu. Kde jsou podle vás na jihu Čech lokality, které je možné využít více?
Je jich několik. Problém je, že se cestovní ruch směřuje do pár destinací, jako jsou Hluboká nad Vltavou či Český Krumlov, kde je pak vše přetížené. Měli bychom to rozprostřít do jiných míst, kterých je v regionu celá řada. Je tady velký potenciál.
O jakých lokalitách se bavíme?
Určitě je to Česká Kanada, Třeboňsko je zajímavá lokalita. Je to ale také Prácheňsko, odkud pocházím. Přímo cestovním ruchem se zabývá dvojka naší kandidátky a náměstek primátora Českých Budějovic Viktor Vojtko (STAN).
Předvolební rozhovoryMF DNES představuje v rozhovorech jedničky jihočeských kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny ČR. |
Velká část Jihočechů, kteří žijí mimo velká města, pracuje v cestovním ruchu. Byla podle vás podpora ze strany státu v době pandemie dostatečná? Řada lidí z tohoto oboru úplně odešla.
Myslím, že ta podpora byla zajímavá. Co udělalo velkou ránu tomuto segmentu, byl chaos při opatřeních. Podnikatelé vůbec nevěděli, na co se mají připravit, jestli mají v pondělí otevřít a nakoupit zásoby, nebo naopak. Často jsme viděli protichůdnost nařízení, ze kterých byla veřejnost zmatená. To přispělo k tomu, že někteří podnikatelé skončili.
Když se bavíme o okrajových částech kraje, vnímáte trend stěhování do měst a s tím související dopad na bytovou situaci na jihu Čech? Ukázkovým příkladem jsou Budějovice.
Myslím, že ve srovnání s jinými kraji na tom nejsme tak špatně. Mohl by to být ale velký problém, protože při odlivu lidí z venkova trpí celá ta lokalita, kde se následně omezují služby. Nikdo určitě nechce, aby se jihočeský venkov vylidňoval. Musíme se snažit, aby tam lidé žili spokojeně.
Ptal jsem se na to hlavně kvůli dostupnosti bydlení. V předvolebním programu mluvíte o návrhu zákona, který má obcím „nabídnout soubor nástrojů, které umožní situaci řešit“. Jak by to mělo vypadat v praxi?
Určitě by to mělo souviset s finanční pomocí, pokud tu situaci chtějí řešit. Stát by měl podat pomocnou ruku a nejideálnější je kromě peněz forma nějaké metodiky či týmu lidí, kteří s tím dokážou danou obec provést nebo poradit. Obce tyto odborníky nemají a často se takových projektů bojí, s čímž by jim stát mohl pomoci. Důležité bude také hlídat, aby se tam pamatovalo na sociální či startovací byty.
Máte pocit, že výstavba bytů ze strany obcí je dostatečná?
Podle mě to jde pomalu, ale hýbe se to. Ten deficit je ale velký. Podepisuje se na tom i stavební zákon, kvůli kterému jsou ty procesy velmi zdlouhavé. V případě těchto staveb, o nichž se bavíme, by to mohlo jít rychlejším povolovacím procesem, je to veřejně prospěšná záležitost. Zároveň by měla být větší podpora od ministerstva pro místní rozvoj.
