Malebnou scenérii s hradní zříceninou doplňuje při vjezdu do obce pár nových domků a chalup. Na první dojem ospalá vesnička, kde přes den těžko někoho potkáte.
„Ale dojděte se podívat dolů k řece Lužnici. Spousta chatařů a chalupářů, kteří zde nemají trvalý pobyt, tu zůstává i přes zimu,“ říká starosta Dobronic u Bechyně na Táborsku Jiří Kodad.
Vedení obce poslední roky stále více trápí rostoucí počet rekreantů. Problém je hlavně s těmi, kteří zde pobývají celoročně. Tím totiž rostou v obci s 38 trvale osídlenými domy se stovkou obyvatel náklady na udržování silnic nebo svážení odpadů.
Rozdíl je v tom, že trvale přihlášení obyvatelé platí za popelnice stejnou částku jako rekreanti za celý objekt bez ohledu na počet lidí.
„Jen chat a chalup tu máme 146. A řada dalších není zkolaudovaná, a přesto se v nich žije. Ti stálí pak svým způsobem dotují servis všem chatařům u nás. Špatné je to hlavně s odpadem. Letos jsme kvůli tomu museli ztrojnásobit poplatek za jeho svoz až na 900 korun ročně,“ líčí starosta. Změnu výše poplatku obcím od letošního ledna umožňuje novela zákona o místních poplatcích.
To se pochopitelně nelíbilo řadě místních, kteří nechtějí ze svého platit služby cizím lidem. Zastupitelé se jim tak snažili částku ponížit, ale kvůli špatně nastaveným zákonům mají svázané ruce.
„Nakonec vybíráme na odpady od všech lidí okolo 40 procent toho, co skutečně zaplatíme. To už je pro nás velká zátěž,“ připomíná Kodad s tím, že rozpočet malé obce je necelých dva a půl milionu korun.
Malým sídlům kvůli nejnižší sazbě příjmů ze sdílených daní totiž do obecních rozpočtů proudí od státu velmi málo peněz.
„Města přitom pobírají mnohem více na jednoho obyvatele. Moc tomu nerozumím, vždyť jsme všichni stejní lidé se stejnými potřebami,“ uvažuje starosta.
Čachry s poplatky za pobyt
Částečným řešením může být navýšení pobytových poplatků, které se vztahují na krátkodobá ubytování. V případě kempů, v nichž je podstatná část všech chatek v Dobronicích, je však problém s kontrolou počtu ubytovaných. Na pomoc si mohou zvát policii. Tomu se ale Kodad chce co nejvíce vyhýbat, aby zbytečně nestresoval hosty.
„Provozovatelé mohou mít navíc knihu i v digitální podobě. Často se stává, že pokud po dobu rekreace hostů nepřijde kontrola, tak je vedoucí kempu ze systému odstraní, a tím pádem se vyhne povinnosti platit tento poplatek. Přitom je v mnoha případech od hostů vybere,“ naráží Kodad na praktiky, kvůli nimž Dobronice přicházejí o peníze.
Podobné zkušenosti mají také v Kovářově na Písecku, na jehož katastru podle tamějšího starosty a náměstka hejtmana pro problematiku venkova Pavla Hrocha stojí téměř 600 chat a rekreačních objektů. Ani zde zdaleka poplatek za svoz odpadu nepokrývá skutečnou částku, kterou musí radnice v Kovářově v letních měsících zaplatit.
„Bohužel podle platné legislativy nesmíme rozlišovat trvale žijící obyvatele a rekreanty. Podle mě je to chyba. Přitom se takových lidí v kempech i v chatách protočí spousta. Ti si pak vozí s sebou spoustu jídla a věcí základní potřeby a tím se produkce odpadů zvyšuje,“ vysvětluje Hroch a dodává, že by uvítal dvě sazby za svoz odpadu, které zvýhodní lidi s trvalým pobytem v obcích.
„Zákon se tvoří v Praze a podle toho je to také vidět. Ve velkých městech funguje pravidelný svoz a nemají tak vysoké náklady v přepočtu na obyvatele. My jsme ve výběrovém řízení vysoutěžili společnost z Jindřichohradecka, která si část odpadů sváží k sobě. I kvůli tomu jsou ty náklady úplně jinde,“ podotýká náměstek hejtmana.
Kraj vypisuje různé programy
Stačí krátká procházka po Dobronicích, aby si člověk o situaci udělal obrázek. Společně se starostou míříme do části, které místní říkají Nad Lesíkem.
„Tohle je všechno prázdné. Lidé tu sice bydlí, ale není tu nikdo hlášený,“ ukazuje z auta na jednotlivé chaty v části, z jejichž komínů stoupá kouř. Už jen dostat se k nim vyžaduje auto s podvozkem v perfektní kondici.
„A to je další problém, který nám s rekreanty přibývá. Silnice musíme pravidelně v zimě prohrnovat a část z nich také opravit. S tím bychom chtěli brzy začít. Je to ale velký zásah do rozpočtu,“ vysvětluje Kodad s tím, že by se na rekonstrukci mohla využít dotace.
Jihočeský kraj pro tyto případy vyhlašuje program zaměřený na opravy místních komunikací, jež mají pomoci právě menším obcím. „Kromě toho mohou menší sídla ušetřit i díky podpoře výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury nebo programu podpory přípravy projektové dokumentace výstavby obecních bytů,“ jmenuje mluvčí krajského úřadu Hana Brožková.
Právě posledně jmenovaný program Dobronicím pomůže. Chtějí nechat přestavět podkroví bývalé hospody na dva obecní byty.
„Lidé tu ubývají, roste jejich průměrný věk a my se musíme snažit u nás udržet hlavně mladé. Ideální by bylo mít tu až 250 lidí, místo na to máme. Jinak budeme přicházet ještě o další peníze do rozpočtu,“ tuší Kodad.
