Některé druhy se ale při hnízdění dostávají do konfliktu s lidmi.
„Pták postaví hnízdo na místě, které se nám nelíbí. Ale je potřeba vědět, že ničení hnízd i samotné rušení ptáků je nezákonné. Všechny druhy ptáků jsou u nás chráněné, včetně jejich hnízdišť,“ upozorňuje ornitolog Jan Havlíček z Fakulty zemědělské a technologické na Jihočeské univerzitě.
Pokud si chtějí lidé fasádu ochránit, je dobré na to myslet včas. „Nejlepší ale je, když uděláme ústupek. Pod hnízdo lze kvůli trusu například umístit karton. Celkově bychom měli být rádi, že tu ještě nějací ptáci jsou,“ uvažuje Havlíček.
Lidé se často naopak snaží pomáhat ptákům tím, že je krmí. Na jaře jim tím ale škodí. „Ptáci potřebují úplně jinou potravu, než jsme jim schopní dát. Chybí jim pak důležité aminokyseliny, stopové prvky a vitaminy. Krmení navíc podporuje druhy, které vyhání ostatní,“ varuje Havlíček.
Nejlepším způsobem, jak ptáky podpořit, je podle něj například udržování rozmanité zahrady. Nesekat tak často trávu, vysadit pro ptáky atraktivní keře, například bez černý nebo šípek. Vhodné je i nechat v rohu zahrady hromadu pořezaných větví.
Nezachraňujte opuštěná srnčata
S příchodem jara začíná být živo i v záchranných stanicích pro handicapované živočichy. Lidé tam ve velkém vozí zraněná a opuštěná zvířata, hlavně mláďata. Z velké části jde ale o případy, u kterých to není nutné.
„Pokud v přírodě nalezneme nějaké zvíře, je důležité se podívat, jestli je zraněné, například zda vidíme krev. Pokud se tak stane, je nutné kontaktovat záchranou stanici. Ty pokrývají celou Českou republiku a jejich seznam lze najít na webových stránkách Zvíře v nouzi,“ radí zooložka Markéta Jariabková ze stanice Zoo Hluboká, pod kterou spadá stanice Rozovy.
Lidé by si podle ní zvířata neměli brát domů, což je často i proti předpisům. Vždy je dobré situaci konzultovat s odborníky. Pokud jde o ptáče, které zraněné není, ale ještě nelétá, stačí jej posadit na vyvýšené místo, kde mu nehrozí nebezpečí.
„Rodiče si ho dohledají. Pokud je ptáče hodně malé a víme, ze kterého hnízda vypadlo, je možné ho vrátit zpátky,“ vysvětluje zooložka. V takových případech je zbytečné ptáčata do stanice vozit.
Ptáci nevnímají pachy, a pokud mládě vezme člověk do ruky, rodiče ho neopustí. U savců je to ale velký problém. Na ně by lidé v žádném případě sahat neměli.
„Často se stává že lidé naleznou srnče, které není viditelně zraněné. Zdá se jim opuštěné a chtějí ho zachránit. V 99 procentech to tak ale není a naopak mu uškodí,“ varuje zooložka. Srnka se k mláděti vrací jen několikrát za den. Lepší je si ho nevšímat a odejít.
Po Budějovicích běhají zajíci
Problém je i s vypouštěním zpět do přírody. Srnec odchovaný v zajetí bere člověka jako svůj druh a protivníka. Ztrácí plachost a může ho napadnout.
„Většinou to řešíme tak, že máme nasmlouvané myslivce, kteří mají obory. Tam jim je dáme a zabráníme tak případnému konfliktu s člověkem,“ objasňuje Jariabková.
Podobné to je s mláďaty zajíců. „Hlavně se to týká Českých Budějovic, kde samice rodí mláďata v parcích, v příměstských oblastech i na sídlištích. Lidé nám je pak nosí do stanice často jen proto, že nevědí, že v těchto místech normálně žijí,“ vypráví zooložka.
Pro taková zvířata jsou nebezpeční i domácí mazlíčci, především psi a kočky. Lidé by si je na jaře a začátku léta měli hlídat více než kdy jindy.
Většina lidí také netuší, že ve městě hnízdí sovy - kalousi ušatí. „To je zrovna případ mláděte, které bude někde sedět na větvi a pískat. Přitom se mu nic neděje. Jen volá rodiče, aby ho nakrmili. Dokážou to dělat velkou část noci, což může někoho rušit. Do stanice nám pak volají lidé, ať si je dojedeme odchytit. Každoročně vysvětlujeme, ať se to snaží vydržet. To nám pak ale kvůli tomu i nadávají,“ rmoutí Jariabkovou.
Objevují se i případy, kdy po ptácích lidé stříleli vzduchovkou. „Spíše bychom měli být rádi, že městská sídliště nejsou úplně bez života,“ shodují se s kolegou.
