Pokud by udeřila velká voda a Vltavě v Českých Budějovicích už by nestačilo koryto, krizový štáb nechá už s předstihem postavit dlouhou mobilní stěnu od Dlouhého mostu až po Strakonickou. Na řece Malši se ale nejspíš bude muset pytlovat písek.
Ani 20 let od ničivých povodní totiž v krajském městě nejsou dokončena protipovodňová opatření. Velké nesrovnalosti v projektu a následný odpor obyvatel před lety stoply například plánované bagrování v blízkosti Malého jezu. Už pět let se tak prakticky nic neděje.
MF DNES v souvislosti s výročím povodní zmapovala situaci s ochranou proti vodě i v dalších městech Jihočeského kraje. Ani na dalších místech ještě není hotovo. I tak ale byly investice obrovské.
„Síla a rozsah povodní z roku 2002 nás donutil přemýšlet nad tím, jak se vodě lépe bránit. Povodí Vltavy proto za uplynulých dvacet let vybudovalo opatření na ochranu před povodněmi na 59 místech, kde se povodně vyskytují nejčastěji,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy (PV) Hugo Roldán s tím, že vynaložená částka je 4,9 miliardy korun.
„Všechna tato opatření ochrání dohromady životy více než 111 tisíc obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 miliardy,“ upřesnil Roldán. Čísla jsou nejen pro Jihočeský kraj, ale celou oblast, kterou Povodí Vltavy spravuje. Na jihu Čech jsou díky tomu protipovodňové valy, prohloubená koryta řek a další opatření v Budějovicích, Písku, ale i na vodních dílech Lipno I, Lipno II či Římov.
Miliardová ochrana na Orlíku
Opatření největšího rozsahu je pak výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu na Orlíku. Je to investice ve výši téměř 1,8 miliardy, která výrazně zvýší míru ochrany tohoto vodního díla Vltavské kaskády. „Současně pomůže k ochraně životů a majetku více než 240 tisíc obyvatel na dolním toku Vltavy,“ sdělil Roldán s tím, že výstavba vyžadovala dlouhé přípravy a mnoho odborných posouzení.
Podle něj je dnešní ochrana nesrovnatelně účinnější než ta před dvaceti lety, přesto však PV plánuje i další stavby. Má to být například na Mehelnickém potoce v Písku, ve Volyni na Strakonicku či v Plavu na Českobudějovicku.
A vedení Českého Krumlova začalo znovu jednat s PV o úpravách Polečnice a
Seriál MF DNES - 20 let po povodniJihočeská MF DNES připravila na týden od 8. do 13. srpna šestidílný seriál k výročí 20 let od ničivých povodní. Postupně zveřejníme vzpomínky pamětníků, velký rozhovor s bývalým hejtmanem či pohledy odborníků, co se dnes změnilo a jak je Jihočeský kraj ochráněný před velkou vodou nyní. |
sešli se kvůli tomu přímo na místě. Upozornil na to Český rozhlas. Už před lety radnice plánovala opatření na Polečnici proti stoleté vodě.
Proti tomu se ale postavila Památkářská obec českokrumlovská. Práce podle ní mohly ohrozit barokní mostek přes řeku. Aktuálně by mělo následovat zpracování studie proveditelnosti, jestli budou úpravy proti dvaceti-, nebo padesátileté vodě.
Podle Roldána je pak důležité i to, že účinnost opatření zvyšuje také digitální systém protipovodňové ochrany a přesnější předpověď meteorologů. To si pochvalují i v rizikových obcích. „Máme nový digitální povodňový plán a sondu, která hlídá hladinu na Stropnici. Kdykoli se tam zvedne hladina do krizové úrovně, přijde nám zpráva. To samé platí i o přehradě Římov. Díky tomu máme čas se na vodu připravit,“ přiblížila Oldřiška Ribolová, starostka obce Plav ležící nedaleko Budějovic.
Následně doplnila, že v obci nechali zpevnit a navýšit břehy Malše, upravili mlýnskou stoku, aby se po ní nemohla voda vracet zpět do vsi, a také nechali prohloubit a rozšířit říční koryto. „V některých místech se řeka rozšířila a prohloubila až o dva metry,“ upřesnila Ribolová.
To samé platí i o Písku, kde se před 20 lety vylila Otava. Od té doby město zrekonstruovalo protipovodňové zdi mezi Starým a Novým mostem, vystavělo zeď od Nového mostu po Majerův mlýn, obnovilo kaskádu Purkratických rybníků či zlepšilo ochranu na menších tocích v okolí města.
„Písek má také nový digitální povodňový plán. To umožňuje rychle řešit vzniklé situace a tím ochránit životy lidí a majetek. Máme i lepší varovný systém, a to i na drobných vodních tocích. Zlepšila se rovněž spolupráce s meteorology a s obcemi nad Pískem. Navíc se domnívám, že dnes se více pracuje s přehradami a včas se voda odpouští,“ sdělila písecká starostka Eva Vanžurová.
Mnoho opatření vybudovali také ve Strakonicích. Město má mobilní hrazení podél řeky, navýšilo rovněž hráze a břehy nebo doplnilo zpětné klapky do kanalizací. Po lokální povodni v roce 2014 se Strakonice navíc pustily do protierozních opatření v hodnotě 3,5 milionu korun. A v Budějovicích mají kromě mobilní stěny pro Vltavu naskladněných třeba i 36 tisíc pytlů na písek, část z nich je dokonce i naplněná, aby se mohlo v případě nouze rychle začít stavět.
„Kolem řeky Malše a Vltavy je deset míst s provizorní ochranou, kde se v případě povodně staví pytlové hráze. Pro výstavbu je stanovená skupina ze zaměstnanců magistrátu, která má každý rok školení, stejně jako skupina pro výstavbu mobilní stěny na Jiráskově nábřeží. Každé tři roky se provádí praktické cvičení, bude tomu tak i letos na podzim,“ uvedl budějovický primátor Jiří Svoboda. Jak to ale bude s ochranou na Malši kolem Havlíčkovy kolonie, není stále jasné.
