Silničáři mají daný manuál, jak by měl zájemce o očesání stromu u silnice postupovat.
„Funguje to úplně jednoduše. Pokud mají lidé o plody zájem, podíváme se společně do mapy, ve kterých místech se strom nachází, a ověříme z katastru nemovitostí, zda se skutečně nachází na našem pozemku. Pokud ano, tak zájemce zaplatí padesát korun bez daně za jeden strom a my mu vytiskneme potvrzení o pronájmu,“ vysvětluje Petr Nachtigal, provozní náměstek závodu v Českých Budějovicích.
Na formuláři je uvedené jméno a druh stromu, tento si poté může dočasný majitel připevnit na strom. Zájemci o levné ovoce si následně jen počkají, až plody na jejich stromě dozrají, a mohou je otrhat. Strom si však musí ohlídat sami. Pokud je někdo předběhne, mají smůlu.
Poctivých zájemců však moc není. Jejich počet každoročně klesá. „Moc zájemců nechodí. Poslední dobou je to velmi zřídka. Většina se neptá. Hlídat stromy je ale pro nás nereálné,“ potvrzuje náměstek.
Najít strom pomůže aplikace
Česání ovoce ze stromů u silnic bez patřičného povolení je přestupek. Chytit sběrače přímo při činu se nicméně podaří jen výjimečně. Zájemci o legální způsob mohou také využít aplikaci Na ovoce, jež mapuje veřejná místa určená k volnému trhání.
„Aplikaci si v České republice stáhlo už přes třicet tisíc lidí,“ počítá hlavní koordinátorka Katka Kubánková. Interaktivní mapu vytvářejí sami uživatelé.
Pokud jako sběrač chcete zjistit, kde ve vašem okolí roste volně přístupný strom, můžete si otevřít mapu a vyhledat ho.
„Při sběru je ale důležité na mapu stoprocentně nespoléhat. Vytváří ji lidé sami, a tak je potřeba si ověřit, jestli si ovoce můžeme opravdu bez problémů natrhat. Pokud používáte ke sběru aplikaci a přijdete na místo, kde stav neodpovídá nebo tam něco nesedí, tak by to uživatelé měli nahlásit. Značku případně smažeme,“ doplňuje Kubánková.
Pokud na výletech chtějí lidé sami stromy mapovat, mohou se do aplikace také přihlásit. Stejně tak jako u sběrače je potřebné ověřit, zda je strom skutečně na veřejném prostranství. Mapa pak funguje i v zahraničí.
Původ z dob Marie Terezie
Největší zájem je o jablka, hrušky, třešně, švestky a ořechy. Lidé trhají ovoce buď pro sebe, nebo na prodej. Při dobrých výkupních cenách prodej logicky převažuje.
„Zaměřuji se hlavně na borůvky. Tato sezona trvala velmi krátce a lidí chodilo méně než jindy. Padaná jablka budu vykupovat až od září. Ceny jsou každý rok jiné, ale pohybují se od jedné až po tři koruny za kilogram, kdy by úroda musela být opravdu slabá. Záleží na úrodě i na zájmu zpracovatelů moštů,“ přibližuje Radim Homolka z Budějovic, který ovoce vykupuje.
Stromy s ovocem rostoucí podél silnic nejsou ve zbytku Evropy tak běžné jako v Česku, na Slovensku či v Rakousku. Tradice pochází z dob Marie Terezie, která sázení ovocných stromů u cest prosazovala. Koruny totiž zajistily stín vojákům při taženích a plody se stávaly vítaným osvěžením na dlouhých cestách.
