Těsně před začátkem letních prázdnin schválilo bývalé vedení města částku 1,2 milionu korun na první fázi projektování opravy střech, fasád a vyčištění interiérů.
Nikdo ze zastupitelů nezvedl ruku proti, protože nutnost alespoň základních oprav chápali všichni. Přesto se někteří obávali, zda je rozumné investovat nemalé finanční prostředky do budovy, která doposud postrádá účel. Návrhů přitom mělo vedení města na stole víc.
„Ale musíme vycházet z toho, co umožňuje současný územní plán. Některé myšlenky, byť jsou hezké, by vyžadovaly jeho rozsáhlou změnu. To je příklad třeba startovacích bytů,“ upozornil nynější starosta města Michal Kozár (ANO).
Sám se nejvíce přiklání k návratu k původnímu účelu – oživení pivovaru. „Další budova, která by město pouze zatížila výdaji a nic nepřinášela, není úplně správné řešení. Otázka malého městského pivovaru je tak docela namístě,“ potvrdil Kozár. Jenže k tomu při dnešních podmínkách stačí desetina rozlohy budovy a ani s restaurací to nepokryje významnou část objektu. Nabízí se tedy přidat společenský sál využitelný i pro divadlo nebo knihovnu.
„Nyní se připravujeme z hlediska projektové dokumentace na to, aby byl prostor variabilní a věděli jsme, jak má vypadat z venku. Důležité ale nyní je, abychom získali finance. Bez nich můžeme objekt pouze udržovat,“ přiznal Kozár.
Oprava bude stát stovky milionů
I samotné projektování je ale zapotřebí pečlivě zvážit, aby nebylo nakonec kontraproduktivní. „Přijde mi nesmyslné investovat obrovskou sumu do opravy fasády a střech, aniž bychom věděli, k čemu bude budova sloužit. To může výrazně omezit možný prostor pro úpravy důležité pro budoucí fungování budovy. Objekt pivovaru totiž není zrovna přívětivý, co se týče možností využití. Chybí tam například světlo, protože většina oken není dost velká,“ naznačil kastelán jindřichohradeckého zámku a zastupitel města Jan Mikeš (STAN).
Podle jeho slov by tak bylo možné zvážit třeba i částečné prosklení střechy nad částí budovy, aby se do ní dostalo chybějící světlo. Proto doufá, že se bude rekonstrukce řešit až společně s náplní objektu, aby nezůstal jen prázdnou, byť opravenou obálkou bez obsahu.
„Je to jedna z akcí, která bude stát mnoho peněz. Podle toho, jakým stylem uchopíme rekonstrukci, se můžeme pohybovat někde v rozmezí od 600 milionů až přes miliardu. Musíme tedy vyřešit, kdo to zaplatí. Ten, kdo bude poskytovat dotaci, může říci, že veškeré naše myšlenky jsou špatné a že tam chce třeba muzeum, a my se tomu budeme muset podřídit,“ podotkl starosta.
Na takové úvahy je ale podle jeho slov ještě brzo, protože nejsou otevřené všechny vhodné dotační tituly. „Byl bych také rád, kdyby se areál propojil se zámkem. V zadní části nyní parkují auta. Kdyby se nám je podařilo dostat třeba do dvora, mohla by tam vzniknout otevřená pěší zóna, po které by se návštěvníci dostali jak k pivovaru, tak na zámek,“ naznačil Kozár.
Tomu by měl pomoci i před časem odkoupený takzvaný Smetanův dům s číslem popisným 199. Jde o nemovitou kulturní památku, která je svou historií spjatá s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Stejně jako přilehlý pivovar je v bídném stavu. Rekonstruovat by se tak měl současně s areálem pivovaru.
„Budova je částečně podsklepená a má dvě patra. V současném stavu se ale nedá využívat bez nákladné rekonstrukce,“ potvrdila již před časem mluvčí Jindřichova Hradce Eliška Čermáková.
„Byl bych rád, kdyby město oslovilo instituce či osobnosti, které mají zkušenost s úspěšnou proměnou podobných budov, abychom se vyhnuli jejich chybám a využili všechny jejich pozitivní zkušenosti. Velkou inspirací je pro mě například projekt písecké Sladovny,“ naznačil Mikeš.
Podobné návštěvy má nový starosta naplánované již na leden. Podle Mikeše je také důležité promyslet náplň všech budov v sousedství, aby si navzájem nekonkurovaly, ale naopak se doplňovaly.
„Nutností je také uspořádat kvalitně obsazenou architektonickou soutěž s dobrým zadáním. Úspěšná města se vyznačují tím, že dokážou postavit kvalitní architekturu – bohužel v tomto bodě je Jindřichův Hradec pozadu. Snad to právě rekonstrukce pivovaru dokáže změnit. Sama architektura se totiž může stát výborným lákadlem pro turisty,“ doplnil Mikeš.
Příběhy dalších chátrajících pivovarů
Osud pivovaru v Jindřichově Hradci není zdaleka ojedinělý. Před časem něco podobného řešili v Chýnově na Táborsku. Dnes je místo něj tělocvična, která slouží už dva roky a stála 85 milionů korun. Dvoupodlažní budova zvenčí připomíná historickou stavbu ze 16. století, která tam stála původně, ale nakonec tak zchátrala, že ji město nechalo zbourat.
Naopak v Týně nad Vltavou na Budějovicku se historický pivovar podařilo zachránit. Jeho historie sahá až do 16. století, ale ve 20. století nastal útlum a nakonec se tam přestalo vařit úplně. Tradici se snaží obnovit a areál tam postupně rekonstruují.
Hezký příběh stojí také za obnovením tradice ve Vimperku na Prachaticku. Pivovar tam založil vystudovaný stavební inženýr Ivan Hojdar. V centru zrekonstruovali s manželkou dům ze 16. století a začali v něm vařit pivo. Původně v něm pivovar nebyl, byl to měšťanský dům, ve kterém jsou dodnes například původní sklepy.
Jinde už jsou naopak jen zbytky původních areálů, tak je tomu například v Netolicích na Prachaticku, kde v centru města zůstal z původní stavby pouze portál. Fungoval tam pivovar založený v druhé polovině 17. století. Celkově dnes na jihu Čech funguje 50 pivovarů.
