Největší budějovický park Stromovka letos slaví 75 let od počátku prvních plánů na proměnu zamokřených luk směrem k odpočinkové oáze, v níž tráví volný čas rodiny s dětmi i sportovci.
V posledních letech se ocitla v hledáčku developerů. Ačkoliv komunální politici neustále tvrdí, že význam zelené plochy je pro město důležitý, pro stavitele a realitní kanceláře představuje hlavně lákavé pozemky.
S plány, jak park o rozloze 68 hektarů lépe využít k rekreaci, přichází snad každé vedení radnice. To současné tvrdí, že větším záměrům překážejí složité vlastnické vztahy. Kromě města, které drží většinu pozemků, vlastní zhruba čtvrtinu plochy ještě tři soukromníci a několik drobných majitelů. Do soukromého vlastnictví spadá například třetina vodní nádrže Bagr.
„Nové vedení města má samozřejmě ambice, jak park vylepšit a zatraktivnit. Některé projekty máme připravené, se zainteresovanými subjekty jednáme, s konkrétními plány veřejnost včas seznámíme,“ říká náměstek primátorky Petr Maroš (ODS).
Část odborníků však varuje před scelením pozemků a jejich převodem pod město. Více vlastníků podle nich lépe zaručuje zachování lesoparku, k jehož hranici se stále víc přibližuje zástavba. Na severu jsou to několikapatrové bytové domy. Jižní strana od Litvínovic je rovněž hustě osídlena. Realitní kanceláře nabízejí okolní byty díky značce Stromovka za ceny dosahující až 13 milionů korun.
Historie StromovkyPrvní vážné plány, jak naložit s lokalitou nazývanou Dlouhé louky, zveřejnili budějovičtí radní v roce 1948. Tehdy zde chtěli postavit zoo, sportovní stadion, koupaliště, závodiště pro lukostřelbu a další atrakce. Západní hranici území tvořila původně šestikilometrová Zlatá stoka z 16. století, která mimo jiné zásobovala vodou z Vltavy Vrbenské rybníky. Další projekty se zrodily až po roce 1955, kdy se nejprve upravila na koupaliště vodní nádrž Bagr, která původně vznikla po těžbě štěrkopísku. Má rozlohu 2,6 hektaru a ostrůvek. Okolí osázeli brigádníci tisíci stromy, některé jsou i druhově vzácné. Další atrakcí se stala Pionýrská železnice. Fungovala od roku 1958 do roku 1969. U Bagru vznikla restaurace Oáza, volejbalová hřiště, lavičky a pláže. Po roce 1970 se vinou nánosů začala voda v koupališti kazit. Vzniklo několik studií, jak problém vyřešit, ale nikdo se do realizace zatím nepustil. |
„Soukromí vlastníci pozemků, jak je znám, chtějí park hlavně zachovat a nemají zájem ho zastavět,“ míní opoziční zastupitel Ivo Moravec (HOPB), bývalý náměstek primátora pro životní prostředí.
Podle architekta Vladimíra Musila, předsedy Klubu přátel Českých Budějovic, bude záležet na novém územním plánu i na politicích, jak tato hodnotná oblast do budoucna obstojí. Je sice vyhlášená významným krajinným prvkem, ale to je ten nejnižší stupeň ochrany.
Jaká tedy Stromovku čeká budoucnost? Pro obyvatele skoro stotisícového města je srdeční záležitostí. Velké naděje vkládají právě do nádrže Bagr, která bohužel není vhodná ke koupání. Kromě toho, že se lesopark rozkládá v rovině, nabízí pro dnešní dobu klimatické krize důležitou zeleň a vláhu a je zdrojem relaxace tisíců lidí.
„Je škoda, že se v Bagru nedá koupat jako kdysi. Moji rodiče to pamatují, vyprávěli mi o tom,“ říká středoškolačka Tereza Petříková, pro kterou se stala Stromovka i místem letní brigády. Občas obsluhuje v bistru U Tří Ptáků, které tvoří jakýsi vstup do lesoparku od silně zastavěné ulice Na Zlaté stoce. Právě toto bistro je jedním z prvků mezi vybavením parku. Kromě stezek a cyklostezek jsou zde různá hřiště a hlavně prostor na dnes populární discgolf s 18 koši.
Samotný Bagr původně napájela Zlatá stoka, později vodovodní řad. Plány, jak nádrž revitalizovat, překazila povodeň v roce 2002, která zničila už opravenou část přívodní stoky.
Ivo Moravec tvrdí, že jeho vyčištění je problematické. Musel by se nejdřív zbavit nánosů na dně. „Od odborníků víme, že pod nimi je jílovité, nepropustné podloží. Kdyby se narušilo, rybník by zmizel. Je to hodně citlivá věc,“ poznamenal.
