Jako lídři kandidátek KSČM jste natáčeli videomedailonky na sociální sítě. Bylo cílem oslovit mladší voliče?
Je to tak. I naše členská základna se trochu omladila a my si dnes už nevystačíme s tou starší formou prezentace. Sociální sítě vládnou a obzvlášť v době covidu se jejich význam zvětšil, i když já osobně se k tomu stavím s odstupem. Naším cílem ale je oslovovat i mladší voliče a chceme jim ukázat, že jsme moderní strana.
Alena Nohavová (61 let)Pochází z Českých Budějovic. Vystudovala gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze a Střední pedagogickou školu v Soběslavi. Více než 32 let pracovala jako učitelka v mateřské škole. Nyní se jako OSVČ věnuje cestovnímu ruchu. V roce 2008 byla zvolena do zastupitelstva Jihočeského kraje, kde působila osm let. Od roku 2013 do roku 2017 byla poslankyní Parlamentu ČR, kde se věnovala sociální, zdravotní a školské oblasti. Od roku 2018 je předsedkyní Jihočeského krajského výboru KSČM. Letos se stala předsedkyní Krajské rady seniorů Jihočeského kraje. Jejím koníčkem je sport. |
Co jsou podle vás témata, kterými můžete oslovit právě mladší voliče?
Podle mě by mladého voliče mělo zajímat bydlení. Je to otázka, kterou někteří teď necítí, ale až budou chtít založit rodinu, nastane velký problém. Bytový fond, který měla města, se rozprodal a dnes trhu vládnou developerské firmy. Ty staví byty neúměrně drahé. Města a obce mohou také budovat nové bydlení, ale jejich rozpočty na to nestačí. Stát by jim proto měl pomoci. Nájemné tam bude lacinější než v případě těch developerských projektů.
Budějovice jsou toho ukázkovým příkladem. Po roce 1989 mělo město 18 tisíc bytů, teď to nejsou ani dva tisíce.
Stal se z toho velký byznys. Ceny jsou v této době abnormálně vysoké. Mladá rodina, kde oba rodiče pracují a žijí z mírně podprůměrného platu, na koupi bytu za čtyři miliony nedosáhne. Proto si myslím, že by tohle téma mělo mladé lidi zajímat.
Řekla jste, že by stát měl obcím pomoci s výstavbou bytů, do čehož se pouští i Budějovice. Jak by ta pomoc měla vypadat?
Bezpochyby to má být finanční pomoc, a to skrz nejrůznější dotace. Mělo by to fungovat přes ministerstvo pro místní rozvoj.
Vy jste dlouho působila ve školství. Jaký máte názor na podporu učňovského vzdělávání, o němž se v poslední době na jihu Čech hodně mluví?
Bohužel před 30 lety nastal ve společnosti zvláštní fenomén, který víceméně pokračuje. Všude jsou výstupy VIP osobností, manažerů a podobně. Úplně se vytratila práce jako taková a je jasné, že bez těchto lidí se neobejdeme. Dům vám nebude fungovat bez elektrikáře nebo instalatéra a o těchto profesích se málo mluví. Mladým lidem asi chybí finanční motivace. Musíme znovu nastavit učňovské školství, bez kterého nemůžeme existovat.
Kdo může podpořit učňovské školství?
Jednoznačně to musí vycházet z výchovy. Děti k tomu musí být vedeny. Pak bychom se měli bavit o samosprávě, protože střední školy zřizuje kraj. Já byla dvě funkční období v krajském zastupitelstvu, kde jsme se snažili utlumovat některé střední školy na úkor těch učňovských, ale k tomu musí být i politická vůle.
Máte pocit, že jsou ti zruční lidé dostatečně finančně ohodnoceni? Žijeme v regionu, kde velká část z nich odchází pracovat do Německa či Rakouska.
Opravdu tady tyto obory dostatečně nedoceňujeme. Lidé z příhraničí jdou dělat do ciziny, protože tam dostanou více peněz. Naše mzdy jsou nízko položené, a to celkově.
Vy už jste jedno volební období v Poslanecké sněmovně strávila. Čemu jste se tam věnovala?
Myslela jsem si, že to bude školství, ale učitelů tam bylo hodně, tak jsem se věnovala sociální oblasti. Měla jsem ve své gesci seniory. Řešili jsme důchody, odchod do důchodu, sociální zabezpečení pro občany, kteří nemohou žít se svými rodinami, i financování služeb, jež s tím souvisí.
Nedostatek míst například v domovech pro seniory pociťují Jihočeši intenzivně. Máte přehled o tom, kde je to největší problém?
Řekla bych, že ve všech našich okresech je to podobné, všude bohužel něco chybí. Těch sociálních zařízení je málo, naše společnost stárne a bude třeba výstavba nových a modernizace stávajících služeb. Například na Jindřichohradecku se z části dačické nemocnice udělal nový moderní domov pro seniory. Ta celková výstavba je ale pomalá.
Seriál předvolebních rozhovorůMF DNES představuje v rozhovorech vybrané jedničky jihočeských kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny ČR. |
K problematice seniorů máte teď blíže. Stala jste se předsedkyní Krajské rady seniorů. Co má tato organizace na starosti?
Je to nezisková organizace, kde funguje skvělý tým lidí. Sdružujeme seniorské skupiny po celém Jihočeském kraji s cílem nabídnout těmto lidem vyšší kvalitu života. Pořádáme tam různé akce, setkání či vzdělávací programy.
Ve volebním programu máte také dostavbu jaderných elektráren. V poslední době se začíná vést diskuse i o té temelínské. Jaký je vás názor na věc?
Určitě bychom to podpořili, vždy jsme byli pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Vzpomínám si, že když jsem poprvé přišla do krajského zastupitelstva v roce 2008, tak se to řešilo. Pro nás to je dlouhodobé téma, protože musíme být soběstační ve výrobě elektřiny, to je jednoznačné.
Vnímá to tak podle vás i většina Jihočechů?
Na to nedokážu odpovědět. Samozřejmě jsou tu skupiny těch, kteří jádro nechtějí, ale čím budeme svítit, obzvlášť když bude docházet k většímu útlumu například uhelných elektráren. Museli bychom pak za draho kupovat elektrickou energii ze zahraničí. Věřím, že v této oblasti odkážeme být soběstační, pokud dostavíme Dukovany a Temelín.
Ve volebním programu jste pro tendr „bez záměrného strašení bezpečnostními hrozbami“. Co si pod tím představit? Souvisí to s diskusí, která se vedla kolem Dukovan?
Když sledujete média a naše politiky, zvláště ty pravicové, tak nechtějí, aby se na dostavbě Dukovan podílel Rosatom nebo Čína. Zdůvodňují to bezpečnostní hrozbou, ale jaké nebezpečí nám hrozí ze strany Ruska, když bude dostavovat Dukovany nebo Temelín? Je to záměrné strašení společnosti. Jejich technologie jsou zatím nejlepší. Ta diskuse, která se povede, bude asi náročná.
Před čtyřmi lety jste na jihu Čech získali přes devět procent. Máte nějaký cíl pro letošní rok?
Určitě je vždy cílem zopakovat ten předchozí výsledek, ne-li být lepší. Ty průzkumy se pohybují od čtyř do devíti procent, takže to bereme s rezervou, ale chceme uspět.
