Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pravěcí lovci žili i hluboko v horách Šumavy, ukázal objev archeologů

  16:41aktualizováno  16:41
Archeologové na Šumavě objevili stopy nejvýše položeného pravěkého osídlení v Česku. V národním parku odhalili kamenné úlomky sloužící k lovu už před deseti tisíci lety v místech u Roklanského a Javořího potoka nedaleko Modravy.

Na Šumavě objevili archeologové nejvýše položené pravěké osídlení na našem území poblíž šumavského Roklanského potoku a Javoří Pily. Na snímku Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Potvrdilo se tak, že lovci a sběrači pozdního paleolitu a mezolitu osídlili i nejvyšší lokality Šumavy. A že zde sezónně byli schopni zajistit si dostatek potravy. Podle nálezů se v době kamenné u potoků objevovaly tlupy a kmeny pravěkých lidí, kteří sem mířily zejména za obživou - táhnoucími pstruhy a plody.

"Lákaly je právě lososi táhnoucí proti proudu a později dozrávající plody právě díky vyšší nadmořské výšce," popsal archeolog Milan Řezáč.

Tlupy podle archeologů putovaly krajinou právě na známá místa, která každoročně třeba několik týdnů obývaly. Na Šumavě sbíraly brusinky, borůvky a lískové oříšky. Ryby lovily na udici, zvěř lukem a šípy, případně do pastí.

Na Šumavě objevili archeologové nejvýše položené pravěké osídlení na našem...

Na Šumavě objevili archeologové nejvýše položené pravěké osídlení na našem území poblíž šumavského Roklanského potoku a Javoří Pily. Na snímku absolvent Masarykovy univerzity v Brně Jan Eigner.

"Do dnešního dne jsme u Roklanského potoka u Javoří pily identifikovali šest lokalit, kde jsme nalezli čepelky, ze kterých vyráběli hroty šípů, čepele zbraní nebo háčky na ryby," popsala Čuláková.

Pravěcí lidé lovili v nejchladnější části Šumavy

Roklanský potok pramení v nadmořské výšce 1 264 metrů nad mořem a osídleno tak už bylo okolí zhruba osm tisíc let před naším letopočtem. "Patří do oblasti Modravských plání, což je nejchladnější část národního parku. Léto je krátké a chladné, zima naopak dlouhá," popsal mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.

Ředitel šumavského parku Jiří Mánek chce právě nový objev archeologů propagovat.

"Šumava byla dosud z archeologického hlediska známá především díky keltskému osídlení. Tento výzkum ale dokázal, že lidé žili v nejvyšších partiích Šumavy už od pravěku. Tento objev nám nabízí možnosti pro vzdělávání milovníků Šumavy," komentoval ředitel Mánek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo střetu auta s chodcem v Sezimově Ústí (22. října 2017).
Po střetu s autem na Táborsku je muž těžce zraněný, v uších měl sluchátka

Vážná nehoda se stala v noci na neděli v Sezimově Ústí na Táborsku. Sedmadvacetiletého chodce v tmavém oděvu tam na hlavním tahu srazil řidič fiatu. Mladík šel...  celý článek

Zbraně, které zadrželi kriminalisté českobudějovické expozitury Národní...
Dvojice mužů z Prachaticka předělávala zbraně, aby mohly pálit v dávkách

Kriminalisté z českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na Prachaticku. Šest lidí obvinili z trestného činu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Vlak táhl opilce desítky metrů kolejištěm, spáč vyvázl s poraněnou hlavou

S pouhým poraněním hlavy vyvázl osmadvacetiletý muž, kterého u Jindřichova Hradce táhl vlak kolejištěm. Opilec si ustlal v těsné blízkosti koridoru ve směru na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.