Za drátěným plotem vyrůstají v areálu Památníku Jana Žižky bytelné kamenné zdi. Louka vedle rybníků Horní a Dolní Trocnov na Českobudějovicku je tak už téměř půl roku staveništěm.
Na několika místech jsou naskládané hromady smrkových a modřínových kmenů. Část z nich už je opracovaná do hranolů, další kmeny sehraná parta dělníků čistí a zbavuje kůry. Voní to tu čerstvým dřevem a k práci vyhrává svižná muzika.
Pomocí starých technologií za použití dobových materiálů roste na hektarovém pozemku archeoskanzen. Má představit život v období středověku, stavby, ale i stavební postupy této doby. Za 50 milionů korun tu vznikne zemanský dvůr a selské stavení včetně zázemí.
„Tady se nacházíme v hlavním dvorci, kterým jsme začali. A tu se rozprostírá zemanský dům, který by měl být na jaře hotový. Je tady největší rozsah prací, spotřebujeme tu nejvíce kamene i dřeva. Pak nás čeká druhá část, selské stavení, které už je chudší,“ ukazuje mistr stavby Jiří Budil ze sedlčanské firmy S-B, která má celý archeoskanzen postavit.
V současné době už v budoucím zemanském dvoře stojí kamenné obvodové zdi, ze země roste stodola, sýpka, stáje či venkovní pec, které ke dvorci patřily.
„Teď je většina staveb založená pod výdřevy a pod roubení prakticky u všech budov. A přesunuli jsme se na opracování dřeva pro založení stěny zemanského domu. Všechny trámy nejsou tesané, spodní část je jen odkorněná. Budou to vlastně půlkuláče skládané do sebe formou srubu,“ popisuje Budil, který se spolu s ostatními brodí rozbahněným terénem v holínkách.
Na ojedinělé stavbě běžně pracuje od pondělí do neděle v průměru deset až dvacet lidí. Od rána do večera. Ruční práce vyžaduje řemeslný fortel i trpělivost. Stavět zdi z tradičních pálených cihel je bezesporu jednodušší než se vypořádat s hromadou netříděného kamene z lomu. A podobné je to na stavbě v Trocnově i při tesařině.
Hotovo má být v roce 2024
„Počasí stavbě zatím přeje, firma je dokonce i trochu v předstihu. A pokud to bude možné, chtěli bychom zemanskou část zpřístupnit veřejnosti dřív, než bude dokončen celý archeoskanzen, protože pak na to bude navazovat selská část,“ říká ředitel Jihočeského muzea František Štangl. Trocnovský Památník Jana Žižky je totiž pobočkou tohoto muzea v Českých Budějovicích, jehož zřizovatelem je kraj.
Celý archeoskanzen by měl být hotový v roce 2024, muzejníci aktuálně řeší střešní krytiny. Má tu být kombinace šindelových a doškových střech. Zatímco šindele je na trhu dost, s došky je to složitější.
„Nejdřív je třeba napěstovat žito, které musí mít správně dlouhá a pevná stébla. To může být složité a celou stavbu to zkomplikovat, případně i zdržet. V minulosti nás to vyškolilo i v Hoslovicích, kde jsou vedlejší objekty vodního mlýna kryté doškem z žitné slámy. Hlavní budova má však rákosovou střechu, protože v danou chvíli nebylo žito k dispozici,“ srovnává Štangl.
Zároveň se stavbou archeoskanzenu zadali muzejníci i výrobu jeho interaktivního modelu.
„Je v měřítku 1 : 72. Půdorys modelu má rozměry 2,4 krát 1,5 metru a bude nastálo umístěn v expozici muzea v Trocnově. Lidé tu uvidí všechny stavby včetně hospodářského života, figurky postav i zvířat,“ popisuje Miroslav Petrovský, šéf Památníku Jana Žižky.
Žižkův areál v Trocnově loni navštívilo 10 145 lidí, letos jich bylo už 21 720. Po otevření archeoskanzenu a rozšíření divadelních představení a koncertů by tam mohlo jezdit až 70 tisíc návštěvníků ročně.
