Za tu dobu jste určitě potřeby města poznal, i když žijete v Praze.
Stále je poznávám. Přestože jsem tady studoval místní stavební průmyslovku. Pomáhá mi, že jsem celý život projektujícím architektem. I když jsem po nástupu na budějovickou radnici vlastní projektovou činnost omezil, protože s působením při rozvoji tak velkého města je obtížně slučitelná.
Koncepce rozvoje města obyvatele zajímá. Jejich otázky i námitky jsou notoricky známé: nové stavby upřednostňují automobily před cyklisty a chodci, mizí veřejné prostory se zelení, staví se jednoduché bytové domy bez vkusu, centrum města se vylidňuje. Jak je vnímáte vy?
To je příliš mnoho otázek. Na mnohé mám podobný názor, ale právě teď zahajujeme přípravu nové cyklotrasy. Je fakt, že parkové zeleně máme relativně málo oproti jiným srovnatelným městům. Je to ale stav trvalý. Naproti tomu mají tyto lokality atraktivní polohu. Když si vezmete prstenec parků začínající Háječkem až po park Na Sadech, do toho unikátní Stromovku a zeleň kolem Vltavy. Potenciál je veliký. S tím už počítali autoři původního územního plánu, ze kterého stále vycházíme.
Jan Němec (67 let)Narodil se v Českých Budějovicích. Po absolvování stavební průmyslovky studoval architekturu na ČVUT v Praze. Žije a pracuje jako projektující architekt v Praze, v Českých Budějovicích je hlavním architektem. Je ženatý. Má rád rekreační sport, kulturu a cestování. |
Vážíme si dost tohoto vkladu?
Asi s ním nepracujeme úplně ideálně. Z urbanistického hlediska i rekreační funkce by mohly být zelené plochy atraktivnější.
Omezují vaše představy soukromí vlastníci pozemků městské zeleně?
Omezují zájmy města a obyvatel například u Stromovky. Docela dobrým signálem jsou plochy přírodní rezervace Vrbenských rybníků. Vedení města se tím vážně zabývá. Ve stejné lokalitě kvůli rozvoji parku Čtyři Dvory například směnilo pozemky.
Právě na východní straně této lokality při Husově třídě vyrostly věžáky, které se některým lidem nelíbí.
V této zóně staví společnost nikoliv věžové domy, ale výstavbu v souladu s platným územním plánem. Názory na kvalitu se mohou různit, ale tento standard akceptují kupující. Myšlenka zeleného klínu, pronikajícího přes bývalé vojenské cvičiště je stále aktuální. V projektové přípravě jsou stále ekodukty, zeleň chráníme. Zůstane při nově otevřené propojce sídlišť Vltava a Máj.
Objevily se informace, že ve Čtyřech Dvorech nastanou velké změny na Husově třídě. Je to pravda?
Husovka při křižovatce s Dlouhou loukou a před výstavištěm je v současné době ve stavu, jakým se město nemůže chlubit. Právě probíhá výstavba domů U Kapličky. Podobně by se měla začít přestavovat a zastavovat i druhá strana. Část výstaviště přiléhající k této straně je plochou s množstvím zeleně a vodních ploch. V představách vedení výstaviště by se měla zpřístupnit veřejnosti. Nabízí se možnost propojit ji ulicemi vycházejícími ze zástavby na druhé straně, jako Branišovská, Studentská nebo Antonína Sovy. Podle našich představ by to měly být ulice s obslužnými vozovkami, které dopravně napojí budoucí bytové domy. Stavba jednoho z nich už se připravuje. O zúžení Husovky nikdo neuvažoval, ale doporučujeme na ní vysadit stromovou alej v pásu oddělujícím starou ulici za kapličkou a novou čtyřproudou před ní v úseku mezi ulicemi Antonína Sovy a Branišovskou.
Těmito změnami ale zpomalíte dopravu.
Čtyřproudá vozovka se nezmění, ale řidiči na ní si při jejím obestavění uvědomí, že jedou po městě. Přirozeně se psychologicky zklidní. Dneska funguje tato třída skoro jako rychlostní komunikace.
Mluvíte o nových vstupech na výstaviště. V minulosti se uvažovalo, že přes něj povede cesta až na druhý břeh Vltavy. Je to stále aktuální?
V plánu je visutá stezka pro pěší a cyklisty. Bude začínat u Branišovské, dál by měla vést přes výstaviště a silnici přes Vltavu a vyústit v prostoru Starého města. Počáteční úvaha je velkorysá, uvidíme, jak se ji podaří realizovat.
Tady jde jenom o lávku, ale přes Vltavu jsou dnes tři mosty. Není to málo?
Nepochybně. Předpokládám, že se městu podaří postavit most od Trojice, další se plánuje na severní spojce procházející Kněžskými Dvory. Problém je v nalezení místa překročení řeky prodlouženou ulicí Milady Horákové a následné napojení na komunikační síť. Veřejnost odmítá napojení na ulici Schneidera kolem nemocnice. Otázkou je, nakolik se podaří všechny tyto programy realizovat ekonomicky. Mimochodem máme vládou přijatý projekt splavnění Vltavy, což s sebou přináší některé projekty pro překonání řeky. V Budějovicích se splavnění týká toku až za Jiráskův jez. Město se musí připravovat na to, že lodě doplují až do jeho historické části.
Často kritizovaný je podchod pro pěší před nádražím. Je to „mrtvá díra“. Co s ní?
Připravuje se podjezd pod železnicí a na ten navážou další změny. Je pravda, že se u veřejnosti podchod neprosadil, a přitom je Nádražní ulice dopravně přetížená. Je jasné, že vlaková nádraží dostávají dnes jinou váhu, než měla před lety. Naši nádražní budovu čeká dlouho oddalovaná rekonstrukce. Má získat větší atraktivitu pro veřejnost. Budějovice bychom měli proto k tomuto místu zase vrátit. Z toho vznikají úvahy, zda by nebylo nejlepší Nádražní ulici v této části zapustit do podzemí.
Máte už jasno, jaká stavba bude na Mariánském náměstí?
Rádi bychom se vrátili k tématu divadla, díky jehož nevydařené výstavbě tady vznikla nehezká díra. Část domů se tu zdemolovala a padesát let se díváme na zadní fasády zbylých činžovních domů. Dlouho se mluví o stavbě nového divadla, dokonce na něj byly sbírky. Dnes s ní město znovu počítá. Náročná investice souvisí i s celkovou urbanizací místa, například s otázkou, kam až vést Pražskou třídu, jak vymezit Mariánské náměstí, jak na něm uspořádat křižovatku, jak kapacitní bude podzemní parkoviště. Témat je mnohem více.
Jde jenom o úvahy, nebo už o záměr?
Jsme v takové předpřípravné fázi. Jsem přesvědčený, že by na Mariánském náměstí divadlo být mělo. Dokonce se kolem stavby točí diskuse o tom, kolik souborů tu bude. Zveme na radnici ke konzultacím odborníky na stavbu divadla. Hledáme vhodný typ budovy. Budějovicím chybí divadlo zaměřené na hudební produkci.
Podobné náměty prošly i veřejnou diskusí, a dokonce architektonickou soutěží. Je vidět, že obyvatelé mají k rozvoji města co říci. Určitě slyšíte jejich podněty. Jak je hodnotíte?
Architektonická soutěž na divadlo byla uspořádána v roce 1959, před dvěma lety proběhla mezinárodní studentská soutěž na modulární budovu filharmonie. Bohužel se nepodařilo s jejími výsledky seznámit veřejnost, na jejíž reakce čekáme. Zajímavý institut ve městě jsou místní územní skupiny. Jednali jsme s nimi o různých námětech. Třeba o problémech náměstí před kulturním domem na sídlišti Vltava nebo o úpravě suchovrbenského náměstí. Příjemně mě překvapila skupina obyvatel z Lidické třídy, která vzala iniciativu do vlastních rukou. Před Experimentem tito dobrovolníci opravili dlouho nefunkční a zanedbanou fontánu. Vyčistili bazének, zjistili, že jedna z volavek, ze které tryská voda, má ucpaný krk, a zajistili opravu. Prostředí bydlení si upravili vlastně svépomocí.
