Český Krumlov - divadelní točna | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Nový skandál „krumlovské obludy“. Proti soutěži jsou přední odborníci

  • 260
Naděje na vyřešení vleklého sporu o otáčivé hlediště v Českém Krumlově, kvůli němuž městu hrozilo vyškrtnutí ze seznamu UNESCO, podle zjištění MF DNES opět pohasíná. Proti nové architektonické soutěži se ještě před jejím začátkem ohradili přední odborníci.

Slavné přírodní divadlo, ale i obluda uprostřed vzácné zámecké zahrady. Letitý spor o otáčivé hlediště v Českém Krumlově měla definitivně vyřešit architektonická soutěž na novou scénu. Politici chtějí na stejném místě postavit konstrukci, která by byla k prostředí zámku šetrnější. MF DNES však zjistila, že vše může skončit dalším skandálem. Soutěž ještě před samotným vyhlášením tvrdě zpochybnili přední čeští architekti a další autority.

Diváci na kolotoči

Otáčivé hlediště se na zámku v Českém Krumlově objevilo už v 50. letech, nynější podobu má od přelomu 80. a 90. let. Ročně přijede 55 tisíc diváků. Od zapsání Krumlova na seznam UNESCO (1992) se vedou spory o odstranění točny z historické zahrady. Ministr kultury připravuje soutěž o šetrnější podobu divadla. Proti té se postavili přední architekti.

„Vypsání mezinárodní architektonické soutěže na návrh nového otáčivého hlediště uvnitř historické českokrumlovské zahrady by bylo fatálním omylem, potvrzením dřívějších špatných rozhodnutí, výrazem pohrdání názory nejvyšších odborných autorit,“ píše architekt Emil Přikryl, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze.

V podobném duchu se nese i vyjádření děkana Fakulty architektury ČVUT Ladislava Lábuse nebo Pavla Vlčka, experta na barokní architekturu. Všechna odborná stanoviska má MF DNES k dispozici.

Dosavadní stavba ve středu barokní zahrady je už dvě desetiletí kritizována za to, že je v rozporu s celosvětově platnými úmluvami UNESCO. Na Seznamu světového dědictví je Český Krumlov od roku 1992.

Kdo soutěž zpochybňuje:

Ladislav Lábus, děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze
clav Girsa, šéf ČNK ICOMOS
Jiří Suchomel, proděkan Fakulty umění a architektury TU v Liberci
Emil Přikryl, vedoucí Školy architektury AVU v Praze
Pavel Gregor, Národní komitét ICOMOS – Slovensko
Pavel Vlček, pedagog a expert na barokní architekturu
Petr Urlich, vedoucí katedry architektury FSV ČVUT
Vladimír Soukenka, šéf Ústavu interiéru a výstavnictví FA ČVUT
Česká organizace scénografů a divadelních architektů a techniků
Ivan Sucharda, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu

Hlediště je černou stavbou z přelomu 80. a 90. let a kolaudační povolení má jen dočasně. Výbor UNESCO opakovaně vyzývá Česko, aby hlediště úplně odstranilo. Dokonce pohrozil zařazením Krumlova na Seznam světového dědictví v ohrožení, odkud už je jen krok k úplnému vyškrtnutí.

Odmítavé vyjádření architektů ministr kultury Daniel Herman dostal v uplynulých dnech. Přes svou mluvčí jen vzkázal, že rozhodovací pravomoc a odpovědnost nese on. Od města České Budějovice, které je majitelem konstrukce, chce nyní aktualizovaný harmonogram soutěže. Podle Jaromíra Talíře, náměstka českobudějovického primátora, už magistrát jedná s Českou komorou architektů (ČKA) o složení poroty. „Sejdeme se s navrženými členy, abychom důkladně vypracovali zadání soutěže,“ řekl Talíř. Dodal, že stále diskutují pouze o prostoru v zahradě, nikoliv o přemístění divadla.Je však nutné podotknout, že UNESCO, architekti i odborníci živou divadelní produkci v Krumlově podporují. Navrhují však vypsat soutěž tak, aby bylo možné hlediště postavit mimo zámeckou zahradu. S tím se však zatím nechtějí smířit politici – ministerstvo kultury naopak zamýšlí situaci řešit zmíněnou soutěží na nové hlediště.

ČKA chce před soutěží uspořádat velkou diskusi. „Vyhlašovateli jsme rovněž předestřeli, že existují i jiné možnosti umístění točny, které považujeme za vhodnější,“ řekla mluvčí komory Zuzana Hošková.

Krumlov uškodil ostatním

Krumlov loni osobně navštívily dvě expertky přímo z UNESCO. „Je nezbytné, aby podmínky soutěže na nové, rozebíratelné hlediště byly pozměněny tak, aby umožnily zvážit přemístění nového hlediště,“ napsaly poté ve zprávě z mise.

Někteří čeští památkáři také přiznávají, že krumlovská kauza je jedním z důvodů, proč UNESCO v Česku nyní nezapisuje na seznam další památky. Naposledy se tam v roce 2003 dostala židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Celkem je českých památek na seznamu dvanáct. „Krumlov opravdu škodí naší pověsti, a tím pádem šancím dalších regionů na prestižní seznam své statky dostat,“ uvedl Josef Štulc, bývalý prezident Českého národního komitétu ICOMOS, který je poradním orgánem UNESCO.

Průzkum agentury STEM/MARK z roku 2009 ukázal, že Český Krumlov navštíví právě kvůli označení UNESCO 74 procent zahraničních a 54 procent českých turistů.

Jihočeské divadlo má z otáčivého hlediště příjmy kolem 25 milionů ročně. Scéna je u diváků velmi oblíbená. „Divadlo do zahrady patří, má tam tradici. Pevně věřím, že se podaří naplnit všechny nezbytné podmínky, aby tam mohlo nadále být. Pokud by to však bylo neprůchodné, nebál bych se hledat řešení, které by znamenalo přesun točny někam jinam – ideálně do Budějovic či bezprostřední blízkosti,“ řekl už dříve MF DNES ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Otáčivé hlediště při představení v polovině roku 2009:

4. července 2009