Aby začínající motorkáři lépe zvládali v provozu svůj stroj, začaly od ledna platit změny ve výcviku i při samotné praktické zkoušce v autoškole. Ta se nově skládá na cvičišti. Žák prokazuje své schopnosti při deseti úkonech. Musí zvládnout mimo jiné bezpečné otočení o 180 stupňů při projetí zatáčky ve tvaru U, slalom, vyhnutí se překážce, brzdění na přesnost i nouzové brzdění.
A pak ho čeká ještě samostatná jízda v provozu. Tu absolvuje na motorce sám a komisař ho navádí přes interkom z doprovodného motocyklu, nebo auta.
„Cvičiště je určitě přínosem, žáci se naučí ovládat stroj a zvládat situace, se kterými se mohou setkat na silnici. Sami zájemci o řidičský průkaz teď přistupují k autoškole zodpovědněji. Ubylo těch, kteří si chtěli dělat papíry na motorku jen proto, že je mají kamarádi,“ shodují se majitelé oslovených autoškol na jihu Čech.
Současně ale říkají, že motocykly vybavené dvojím řízením z jejich autoparku nezmizí, přestože učitelé mohou za žáky při výcviku v provozu jezdit autem nebo na další motorce.
„Dvoje řídítka být na motorkách musí. Když přijde patnáctiletá dívka nebo chlapec, který nemá žádné zkušenosti s provozem, strávíme nejprve šest hodin na cvičišti a potom třeba odjedu pět hodin na motorce s ním. Pokud ho pak pustím samotného na silnici, je připravený,“ nastínil Filip Řezáč z autoškoly v Blatné.
Pomohly by spíš psychotesty, míní lektor
Obavy ze samostatných jízd ale mají instruktoři i poté, co žáci odjezdili už více hodin. „Chyby dělají i ostatní řidiči. Moment, kdy žákovi někdo najede s kamionem do křižovatky, nebo přejede přes jeho pruh, neovlivním, pokud nesedím na stroji s ním, ale následuji ho autem. Než mu řeknu do vysílačky, co má dělat, a on zareaguje, může vzniknout nebezpečná situace,“ podotkl Řezáč.
Zatímco pro žáky jsou novinky plusem, pro některé autoškoly stály změny v zákonu za rozhodnutím přestat řidičský průkaz na motorky nabízet.
„Deset let jsem je dělal, bavilo mě to. Teď jsem s nimi skončil. Mám malou autoškolu, nechám si jen auto. Bydlím v Bavorově, výcvik dělám ve Vodňanech, mám to deset kilometrů. Teď musím dopravit do Vodňan žáka, motorku a něco, s čím za ním budu jezdit. Je to nepraktické. Nejsem proti zpřísnění, ale myslím, že když to nemá někdo v hlavě srovnané, autoškolu udělá a pak si stejně jezdí po svém. Já bych se přikláněl při řidičáku na motorku spíš k psychotestům,“ popsal například Josef Neubert, majitel autoškoly v Bavorově na Strakonicku.
Instruktoři musí žákům věnovat víc času
Problém mají někteří instruktoři také s odpovídající výcvikovou plochou. Ta musí být dlouhá minimálně 110 metrů, aby umožnila rozjezd motorky na padesátikilometrovou rychlost a nesmí tam být provoz. „Zkoušel jsem to na bývalém letišti v Přešťovicích u Strakonic, ale nevyplatí se mi to,“ dodal Neubert.
Změny se odrazily i na ceně. Kurzy zdražily i o několik tisíc korun. Roli hraje také čas, kterého je třeba věnovat žákům víc než dříve. „Pro mě by to znamenalo přijmout dalšího člověka, a to jsem nechtěl,“ vysvětlil důvod, proč skončil s motorkami jeden z majitelů budějovické autoškoly, který nechtěl zveřejnit jméno.
Tím, že některé autoškoly přestaly nabízet řidičské průkazy na motorky, přibyla jiným práce. „Jsme přetížení tak, že nové žáky budeme přijímat až zhruba za měsíc,“ potvrdil Karel Malík z vimperské autoškoly.
A delší jsou i samotné praktické zkoušky. „Dřív trvaly zhruba půl hodiny, dnes musíme naložit helmy, kužely, lidi, odvézt je na tchořovické letiště, tam připravit cvičiště, kde žáci jezdí tak čtvrt hodiny. Pak jedeme zpátky do Blatné a absolvují třicet minut v provozu. Zkouška je náročnější a delší. S jedním žákem se tam tak ani nevyplatí jet,“ popsal Řezáč.
Více ježdění autem, nákup helem s vysílačkami a hlavně více hodin praktického výcviku se podepsaly také na ceně autoškol. „Zákonem sice mají žáci dáno 13 základních hodin jízd, ale to se nedá stihnout. Na cvičišti by jich strávili čtyři až pět, a kdyby pak byli dalších zhruba sedm hodin v provozu, je to o život. Nemůžeme je tam pustit,“ dodal Řezáč.
