„Chtěl jsem dělat medicínu, která mě baví, protože jako praktický lékař musíte zvládat vše od A do Z. Je to výzva. Navíc jsem chtěl být v hezké přírodě, kterou mám rád,“ říká osmatřicetiletý lékař Radík.
Za svou dosavadní kariéru stihl s hodností majora působit jako vedoucí starší lékař ve dvou polních nemocnicích. Po odchodu z armády byl primářem mikrobiologie.
Příchod na jih Čech byl značně komplikovaný. „Musím říct, že to bylo hrozné, lékaře jsme získali až ze třetího výběrového řízení,“ podotkla benešovská starostka Veronika Korchová. „Je to vina nefungujícího státu a nesmyslné byrokracie. Takové, jakou běžný lékař nemůže vůbec zvládnout,“ povzdychla si. Upozorňuje na fakt, že nastupující doktor musel projít nekonečným a nákladným martyriem papírování.
To potvrzuje i Radík. „Nikde není návod, jak se zřizuje ordinace praktického lékaře. Na fakultě to neučí, nikde žádný postup není,“ popisuje lékař. „Nikdo vám nepomůže. Jediný, kdo mi vyšel vstříc, byla paní starostka z Benešova nad Černou a nemocnice svaté Alžběty v Praze, která mi půjčila přístroje a licence na programy. Bez nich bych to nezvládnul,“ poukazuje.
„Podruhé bych do toho nešel“
Paradoxní je, že aby lékař dostal smlouvu, musí mít nakoupené přístroje. To znamená, že musí ze svého investovat statisícové částky bez toho, aniž by měl jistotu, že nakonec bude praxi provozovat.
„Nevím, jak by to dělal doktor, který by sem šel bez úspor. Mám-li být upřímný, sám už bych do toho podruhé nešel. A nikomu to ani nedoporučuju,“ říká Radík na rovinu.
Není se tak čemu divit, že je na českém venkově, zvláště v pohraničních oblastech, nedostatek lékařů. A ti, co tam jsou, už většinou přesluhují. Místo aby se mladý doktor zadlužil a šel s nejistým výsledkem otevřít ordinaci na vesnici, raději jde do zahraničí, kde si v klidu vydělá mnohonásobně víc.
„Ordinuji v Benešově nad Černou a v Malontech. To znamená, že většinu vybavení musím mít dvakrát, protože to nemůžu každý den stěhovat. Mám ordinovat i v Pohorské Vsi, která má 300 obyvatel. Vybavení by tam ale stálo další peníze. Já na to ale zatím nemám,“ kroutí hlavou.
Lidé se musí osobně zaregistrovat
V současné době už jsou karty pacientů, kteří chodili za bývalým lékařem, v ordinacích Benešově a v Malontech. Pacienti však musí přijít osobně a zaregistrovat se. Teprve pak mohou být podle pravidel pojišťoven ošetřeni. Zatím se v ordinaci Jaroslava Radíka registrovalo jen 270 pacientů. K tomu, aby mohl fungovat, jich však potřebuje minimálně 1 500. To aby měl na mzdu sestry, energie a další poplatky.
„Jestli nebudu mít v polovině září 1 700 pacinetů, tak rovnou můžu vyhlásit bankrot,“ avizuje hořce. Benešov a Malonty mají dohromady zhruba 2 600 obyvatel. Takže by to problém být neměl.
Místní jsou z toho, že konečně mají svého lékaře, nadšení. „Člověk se cítí mnohem klidněji, když ví, že se může spolehnout na péči, která je v dosahu. Ale trvalo to,“ posteskla si starší paní z Benešova nad Černou.
