Na začátku 90. let minulého století se počet perlorodek na horním toku Blanice odhadoval na 114 tisíc. V roce 2016 jich však v řece zůstalo jen 7,5 tisíce.
„Nebývale vysoká úmrtnost perlorodek se projevila už na začátku 90. let. Přesně v roce 1990, kdy byla velmi tuhá zima a část kolonií vymrzla. Druhou enormní úmrtnost jsme zaznamenali hned o dva roky později po silném znečistění toku. Za třetí mohla ničivá povodeň v roce 2002,“ vysvětluje důvody obrovského úbytku perlorodek náměstkyně ředitele Správy NP Šumava Silvie Havlátková. Celková početnost populace tehdy poklesla o 59 procent oproti stavu před povodní.
V roce 2016 se odborníkům potvrdila ta nejhorší očekávání. Počet dospělých jedinců v řece klesl pod 10 tisíc kusů a to je hranice, při které se začíná se záchranným odchovem.
„Začali jsme tedy s polopřirozeným odchovem v odchovné stanici ve Spálenci. Věděli jsme, že vysazovat můžeme až starší perlorodky, které pak mají vyšší pravděpodobnost dožít se dospělosti. První stovky jsme vypustili právě letos v srpnu a září,“ říká bioložka Eva Zelenková.
S tím chtějí odborníci pokračovat do té doby, než se jejich počet zvedne nad deset tisíc. Každý rok mají v plánu takto vypustit přibližně tisícovku kusů.
„Podle našich zkušeností z monitoringu a odchovů je v současnosti Blanice schopná bez problémů uživit jedince starší tří let. Zároveň provádíme v povodí kosení, stružkování a kompostování na podporu tvorby potravy pro perlorodky,“ říká Havlátková.
Ke zlepšení stavu perlorodčí populace by měl přispět také nový odchovný a reprodukční prvek u Zbytinského potoka. Tam se obnovuje starý náhon. Mísení vody Zbytinského potoka a vody Blanice tak zlepší potravní nabídku pro nejmladší perlorodky, které zde budou moci vědci polopřirozeně odchovávat. Tento projekt bude hotový v roce 2023.
