Přestože tam žije jen šest tisíc obyvatel a na dálnici je to odtud kus cesty, získala Blatná titul Město pro byznys Jihočeského kraje. Vyplývá to z výsledků srovnávacího průzkumu analytické agentury Datank.
Důvodů, proč město na Strakonicku uspělo, je víc.
Město pro byznys1. Blatná |
„Může se pyšnit velmi vysokým meziročním nárůstem počtu ekonomických subjektů, stejně jako nadprůměrným počtem malých a středních firem. V oblasti pracovního trhu panuje zdravé konkurenční prostředí,“ vysvětluje mluvčí projektu David Pavlát.
Jeho slova potvrzuje starostka Kateřina Malečková.
„Máme tu velké zaměstnavatele, mezi které patří třeba americká Dura, jež vyrábí náhradní díly do aut. Tam pracuje asi tisíc lidí. Pak je to německá společnost Leifheit s 500 zaměstnanci, kde vznikají produkty do domácnosti. Zmínit mohu i francouzsko-německou firmu Vishay, jež dodává součástky do automobilového průmyslu a má mezi 600 a 700 lidmi. Kromě toho jsou důležité i místní firmy, hodně je těch s přibližně 50 pracovníky,“ hodnotí.
Starostku také těší, že se v poslední době do Blatné vracejí mladí lidé, kteří studovali v Praze či Brně vysokou školu. Teď chtějí ve své domovině zakládat rodiny.
„Hodně tomu pomohl i covid, díky němuž je větší možnost pracovat z domova. V Praze jsou navíc za hodinu a půl. Kromě toho tu firmy nabízí i pozice právě pro vysokoškoláky. Jsou to kvalifikovaná místa související s vývojem, programováním a podobně. To je dobrá zpráva,“ líčí.
Výzvou je bydlení. Město má sice 400 bytů, které pronajímá, ale pozemků k další výstavbě příliš není. Radnice tak na příští rok plánuje nabídnout k prodeji 25 zasíťovaných parcel.
„Nejlepšího výsledku dosáhla Blatná v regionu v kvalitě webových stránek, které posuzujeme z pohledu podnikatele. Ten na nich nalezne v přehledné podobě vše potřebné jak pro komunikaci s veřejnou správou, tak pro rozvoj nebo založení svého podnikání,“ přidává Pavlát.
Dařilo se i Strakonicím
Na druhém místě skončily nedaleké Strakonice. Těm pomohl například nízký věk populace a nadprůměrný počet dokončených bytů v přepočtu na obyvatele.
„Nemáme sice nic jako startovací byty, ale snažíme se podporovat soukromé investory, kteří u nás chtějí stavět. Ti tady budují nové bydlení ve velkém. Teď jeden plánuje výstavbu 170 bytů, ale zatím je to v jednání. My jako město jsme si nějaké území vytipovali, ale je to na počátku,“ vypráví starosta Břetislav Hrdlička.
Podle něj intenzivní výstavba souvisí s vysokou poptávkou ze strany firem. Mezi ty největší patří například společnost Sage, která se věnuje výrobě interiérů do automobilů. V nadcházejících letech navíc plánuje německo-rakouský investor vybudovat novou průmyslovou zónu na severovýchodě města nedaleko výpadovky na Prahu.
„Radnice věnuje nadprůměrné finanční prostředky na rozvoj kultury a na sociální péči. Město dopadlo velmi dobře v testu elektronické komunikace, který sleduje rychlost a kvalitu odpovědí na fiktivní podnikatelské dotazy,“ doplňuje ještě Pavlát.
Vimperk na třetím místě
Třetí příčku obsadil Vimperk. Pomohla mu nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost či nízká cena stavebních pozemků. Nejlepšího výsledku pak město dosáhlo v již zmiňovaném testu elektronické komunikace.
Srovnávací výzkum Město pro byznys hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku. Detailní zkoumání se týká všech měst a obcí s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií – podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Mezi kritérii jsou mimo jiné vzdálenost k rychlostní komunikaci, průměrná měsíční mzda nebo třeba počet úředních hodin.
Z výsledků nemohou mít radost některá velká města. Například Tábor skončil na 15. místě. Špatné hodnocení měl v případě cen stavebních pozemků nebo již zmíněného testu elektronické komunikace.
Propadly i České Budějovice, které obsadily celkové 14. místo za Třeboní, Milevskem či Dačicemi. Město bylo poslední v cenách stavebních pozemků, testu elektronické komunikace a na chvost se dostalo mimo jiné v případě průměrné měsíční mzdy.
