Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bobři přehradili potok u Lipna, voda se rozlévá po lese a stromy trpí

  17:14aktualizováno  17:14
Na první pohled to vypadá, jako když v lese řádila vichřice nebo kůrovec. Padlé větve přehrazují potok až do výšky dvou metrů. Před hrází vzniklo jezero s močály, voda se rozlévá po celém lese. Tak to vypadá u Lukavického potoka, který se vlévá do Lipenské přehrady mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví.

V lesích mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví u Lipna se usadili bobři. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Obejít snad hektarovou bažinu je pro člověka těžké. Lépe jsou na tom pracovití hlodavci. Je to totiž teritorium chráněného bobra evropského.

Fotogalerie

A právě jim místní divočina patří nejvíc. V několika místech tu trčí ze země stromy s ohryzanými kmeny. K jejich pádu stačí málo. Země, kam se vrátili bobři, se podobá džungli. Je ale těžké si udělat na jejich činnost názor. Lidé bobry buď vítají jako atrakci, nebo zatracují.

„Majitelé pozemků a lesa budou v nejbližší době řešit, co s bobry udělat. Trpí tím stromy,“ uvedl lesní hospodář Černé v Pošumaví Libor Ošťádal.

Podle něj nádrž podmáčí i jehličnany, které pak usychají. Bobří sídliště zatím berou jako atrakci jen místní rybáři. Odborníci navíc tvrdí, že komunita na Lukavickém potoce není na Lipensku jediná. Další rodina bobrů hospodaří u Nové Pece na přítoku Vltavy do jezera.

V lokalitě je lov bobra možný

Bobři u Frymburka se drží v potoce druhým rokem. „Loni, když přišli, ještě tolik aktivity neprojevovali. Letos už o sobě dávají vědět. Tak vypadá jejich migrace. Nejdřív zjišťují podmínky, pak se pustí do staveb. Majitelé pozemků se mohou obrátit na mysliveckou organizaci a problém řešit jejich odstřelem nebo rozebráním příbytků a hráze. I když patří mezi zvláště chráněné živočichy, v této lokalitě je jejich lov možný,“ uvedl specialista na bobry ze Správy CHKO Šumava Jan Mokrý.

Území, které bobři obsadili, totiž nepatří do chráněného pásma. Hranici CHKO tvoří silnice mezi Černou v Pošumaví a Frymburkem, chráněné jsou pozemky od silnice k Lipenské přehradě. Hlodavci mají hráze před mostkem přes silnici.

Bobr evropský

V posledních letech se vyskytuje hlavně na Moravě, při řekách Moravě a Dyji. Jeho osídlení tvoří pás od Kojetína, Kroměříže, Hulína, Zlína až po Veselí na Moravě. Tato populace se k nám dostala z Dolního Rakouska. Menší kolonie se objevily i na tocích v Jeseníkách a Orlických horách. Velké problémy dělá v poslední době v Lednickém parku na jižní Moravě, kde škodí vzácným stromům. Letos v lednu byla jedna bobří rodina zaznamenána dokonce v Praze na Veslařském ostrově. Na Šumavě žije několik kolonií na říčce Křemelná, která přitéká do Otavy. Tito bobři k nám přišli z Bavorska.

„Vyhláška obecné povahy rozděluje území, co se týče bobrů, na tři zóny. Lovit se mohou třeba na Třeboňsku, kde ohrožují hráze rybníků, v Národním parku Šumava už ne,“ připomněl Jan Němec z odboru životního prostředí krajského úřadu.

V každém případě ale musí o regulaci bobrů vědět myslivecká sdružení, obecní úřady s rozšířenou působností a krajské úřady. Škody mohou majitelé pozemků zadokumentovat a hlásit na kraj, který je pak vymáhá na ministerstvu financí.

Bobři revitalizují uměle narovnané toky

Proč se majitelé lesů a zemědělských pozemků nemohou shodnout na tom, nakolik bobři škodí a nakolik prospívají? Jejich zastánci připomínají, že dokážou vlnit, takzvaně revitalizovat, uměle narovnané toky a vytvářet mokřady stejně kvalitně, jak to dnes řeší nákladné projekty na zavodňování krajiny.

„Usazují se hlavně tam, kde mají dost měkkých listnatých stromů. Jsou to noční živočichové, proto je lidé těžko zpozorují. Také jejich odstřel je problematický. Nezbývá, než jejich hráze a příbytky pracně rozebírat,“ míní ochranář ze šumavského parku Jan Mokrý.

Bobra evropského začali v Čechách likvidovat v 16. století hlavně majitelé rybníků. V posledních desetiletích se zase vrací. Podle odborníků k nám migruje hlavně z Rakouska a Bavorska, kde je chráněný. Dnes žije odhadem v Česku kolem tří tisíc bobrů, nejvíc při Dyji na Moravě. Po celé Šumavě napočítali ochránci přírody na čtyřicet bobřích stanovišť, která tvoří vždy jedna rodina.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Zbraně, které zadrželi kriminalisté českobudějovické expozitury Národní...
Dvojice mužů z Prachaticka předělávala zbraně, aby mohly pálit v dávkách

Kriminalisté z českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na Prachaticku. Šest lidí obvinili z trestného činu...  celý článek

Na farmě Jiřího Netíka (na snímku) pracují handicapovaní i lidé, kteří se cítí...
Farmář zaměstnává v sadech postižené i lidi, kteří utíkají před stresem

Jiří Netík se svými třemi bratry dává práci zdravotně handicapovaným lidem na své farmě na Vltavotýnsku už od 90. let. Teď už je má jako kmenové zaměstnance,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.