Na spisovatele Havlasu upozorňuje jeho busta před domem. Na první pohled zaujme opravená fasáda a nápis „Obecní hostinec“ nad branou.
Když jí projdete, ocitnete se na útulném malém nádvoří, které slouží jako zahrádka restaurace. V celém objektu se mísí historické prvky s těmi moderními.
„Vzhled dlažby, dřevěná podlaha a další vybavení má navozovat ducha staré vesnické hospody,“ popisuje architekt Jakub Nepustil z Prachatic, který nový vzhled navrhoval společně se svým synem Matějem.
Přestože dům není v seznamu kulturních památek, vedení městyse chtělo zachovat jeho zajímavý vzhled.
„To byl další důvod, proč jsme se ho rozhodli koupit. Kdybychom po něm nesáhli, udělal by to kdokoli jiný. A hrozilo by, že jako první otluče staré štuky a omítky a pustí se do zateplování,“ objasňuje starosta městyse Karel Matějka.
To strunkovický úřad nechtěl dopustit, proto v roce 2014 do koupě investoval. Opadaných omítek se před několika měsíci ujali zedníci i restaurátoři. „Na detailech v tomto případě skutečně záleželo, proto pro nás byl důležitý průběžný dozor architekta,“ pokračuje Matějka.
Nové komunitní centrum využijí strunkovické spolky. Nechtějí v něm však jen pořádat schůze. Zázemí je proto vybavené dataprojektorem, počítačem a promítacím plátnem. Počítají tam s různými menšími společenskými akcemi.
Doposud se podobné události plánovaly do místní knihovny, kde se však musely nepohodlně přeskupovat židle. V nynějším komunitním centru jich je k dispozici 40 a není problém další doplnit z vedlejší hospody.
„Vedle je navíc kino, se kterým jsme objekt propojovali. Vznikl tak komplex, který může sloužit různým účelům,“ upozorňuje Jakub Nepustil.
V připojeném kině je i jeviště pro divadelníky, kteří budou moci v komunitním centrum zkoušet. Kdyby tam vystupovali muzikanti, mají nyní v nových prostorech vhodné zázemí.
Rekonstrukce stála 15 milionů korun. Tři miliony městysi pokryla dotace na komunitní centrum.
Muži ze Strunkovic bojovali v Mexiku
Po sametové revoluci dostal bývalý Havlasův dům zpět v restituci jeho dřívější majitel a pronajal ho. V dalších letech v něm fungoval podnik, kterému se říkalo Bar Mexiko. Proč právě Mexiko? Strunkovicím nad Blanicí se tak přezdívá.
„Do války v Mexiku bylo v 19. století naverbováno 24 místních mužů, aby bojovali za Maxmiliána Habsburského. Pak se vrátili a vyprávěli zážitky,“ vypráví starosta. Cedule v průchodu tuto historii přibližuje.
Bohumil Havlasa byl rodák z jihočeského Bavorova, pak pobýval právě ve Strunkovicích. Chtěl být kočovným divadelníkem, nakonec se ale stal novinářem a reportérem. Jako zpravodaj působil například v Bosně při slovansko-turecké válce. Napsal několik románů, zahynul ve věku 25 let v bojích mezi Ruskem a osmanskou říší v roce 1877.
