Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měla božský hlas i odvážné tetování. Ema Destinnová zemřela před 85 lety

  17:56aktualizováno  17:56
Pěvkyně s nádhernou barvou hlasu, světová nekonvenční celebrita i jedna z prvních známých žen, která se nechala tetovat. To vše byla Ema Destinnová, která zemřela 28. ledna 1930 v Českých Budějovicích. V závěru života nalezla svůj ráj na zámku ve Stráži nad Nežárkou.

Snímek je z návštěvní knihy pražského hotelu Palace, kam slavná pěvkyně napsala vzkaz. | foto: MAFRA

Dvořil se jí skladatel Puccini i tenorista Caruso, Evropa a Amerika jí ležely u nohou. Díky ní v New Yorku vůbec poprvé zazněla Smetanova Prodaná nevěsta.

Přitom hned na počátku kariéry Emu Destinnovou potupně odmítli v Národním divadle. Možná za to mohla i pověst uličnické dívky.

Budoucí Božská Ema, jak ji znají diváci stejnojmenného filmu, se narodila v Praze jako Emílie Pavlína Věnceslava Kittlová přesně o půlnoci mezi 26. a 27. únorem 1878. Byla v tom i symbolika. Půlnoc a její tajemno pěvkyni po celý život přitahovaly. Podle pamětí navíc pár hodin po narození projel před domem pohřební průvod.

Otec Emanuel Kittl vlastnil rudné doly v Milešově a byl známým pražským mecenášem a bohémem. Po něm zdědila Emílie nekonvenční a výstřední povahu. Matka Jindřiška zase měla „zlato v hrdle“ a krátce se proslavila i v pařížské opeře.

Od dětství měla Emílie umělecké sklony. Malovala, v osmi letech měla první houslový koncert, psala, ve třinácti začala docházet na hodiny zpěvu k profesorce Marii von Dreger Löwelové-Destinnové, podle níž si později zvolila pseudonym.

Zároveň však rodičům přidělávala starosti svými lumpárnami, o kterých se dochovaly i vzpomínky známých osobností. Například historik Josef Šusta ji vykreslil jako „uhrovité děvče cikánského vzezření“.

Emílie byla i jevištní talent, studovala herectví v dramatické škole při Národním divadle, svůj vztah k divadlu prokázala také v dramatických pokusech. „Měla několik kombinací talentu. Dokázala to v sobě vždy zpracovat a nasměřovat do jedné výslednice,“ líčil v pořadu České televize operní historik Jan Králík.

Několikrát ji odmítli, pak nastal průlom v Berlíně

Osudovým bodem byl pro zpěvačku rok 1897. Zkouška do angažmá Národního divadla skončila propadákem. Tehdejší ředitel dokonce dělal vše pro to, aby jí co nejvíc snížil sebevědomí. Následovalo odmítnutí v Drážďanech i Berlíně.

Emílie se však nevzdala a na vlastní pěst zkusila konkurz ve Dvorní opeře v Berlíně, kde vůbec nikoho neznala. Oslnila a získala angažmá na deset sezon. V červnu 1898 zazářila v Sedláku kavalírovi. Tehdy se zrodila sopránová superstar jménem Ema Destinnová. Následovalo účinkování v největších dílech a premiérách své doby. Ztvárnila postavy Carmen, Salome, Mignon, Madam Butterfly a mnoho dalších.

Její hlas měl barvu tmavého lesního medu, říká Řihout

„Současníky fascinovala svou nekonvenční osobností, tvrdohlavostí a zároveň hrdostí, ve které se nikdy neztrácelo češství. A co je v opeře nejdůležitější - okouzlovala hlasem, jenž byl technicky výborně vyškolený a měl nádhernou barvu, kterou bych přirovnal k tmavému lesnímu medu,“ přemýšlí František Řihout, dramaturg opery Jihočeského divadla.

Roku 1904 ji pozvalo divadlo Covent Garden v Londýně, aby zazpívala Neddu v Komediantech vedle Enrica Carusa.

„Caruso platil za prvního tenoristu současnosti a k němu bylo třeba volit důstojné partnery. Společné vystoupení mělo pro oba umělce velký význam: setkal se tu nejlepší tenor s jedním z nejkrásnějších sopránů své doby a toto spojení se o něco později stalo trvalým magnetem Londýna, New Yorku a jiných metropolí,“ popisuje Antonín Kazil, zakladatel Hudebních slavností Emy Destinnové v Českých Budějovicích.

Obrovským uznáním bylo vystoupení v německém Bayreuthu, kam ji osobně pozvala vdova po Richardu Wagnerovi Cosima. Tam mohli jen nejlepší umělci své doby a slovanské pěvce tam nezvali. Ema Destinnová byla výjimkou.

Německé přední scény ji katapultovaly v roce 1908 do Metropolitní opery v New Yorku. Tam vytvořila stálou dvojici s Carusem. Když spolu zpívali premiéru Děvčete ze zlatého Západu, nebraly prý ovace konce a padlo nejméně padesát opon. Ema byla v Americe na vrcholu slávy, patřila k vůbec nejznámějším ženám.

Obvinili ji ze špionáže, zabavili pas a zavřeli na zámečku

Během kariéry se její srdce vedle Carusa pokoušel uchvátit i Puccini, dirigent Arturo Toscanini, krátký milostný románek prožila také s klavírním virtuosem Arthurem Rubinsteinem, který o ní podal svědectví ve svých pamětech Moje mladá léta.

Mimo jiné se zmínil i o vytetovaném hadovi na noze, který mířil až k intimním partiím. Dodnes se Ema Destinnová objevuje na serverech o tetování jako symbol první české ženské osobnosti, která se nechala tetovat.

Pobyt v cizině a sláva Emu nevyvrátily z českých kořenů. Zahrnutá bohatstvím, přepychem a bezstarostností amerických kruhů však po vypuknutí první světové války zatoužila po návratu do vlasti a především po zámečku Stráž nad Nežárkou, který zakoupila v roce 1914.

Na hranicích však byla v roce 1916 zadržena a obviněna z údajné špionáže. Odebrali jí pas a donutili k domácímu vězení ve Stráži pod dohledem policie.

I když po válce začala znovu zpívat v Československu, Evropě i Americe, na předchozí úspěch už se jí nepodařilo navázat. Ráj svého srdce nalezla v posledních letech ve Stráži. Chodila na houby, na rybářské loďce plula po Nežárce, psala a věnovala se okultismu. Legendární jsou vzpomínky na její suvenýry z cest, jako byla rakvička s kostlivcem nebo oltář z lebek a hnátů.

V 45 letech se provdala za mladičkého nadporučíka letectva Josefa Halsbacha. I přes její snahu nebylo manželství šťastné a zůstala nakonec opuštěna. Zemřela 28. ledna 1930 na náhlou mozkovou příhodu v jedné českobudějovické soukromé ordinaci. Aby lékař neměl problémy, odvezl ji rychle do místní nemocnice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Místo střetu auta s chodcem v Sezimově Ústí (22. října 2017).
Po střetu s autem na Táborsku je muž těžce zraněný, v uších měl sluchátka

Vážná nehoda se stala v noci na neděli v Sezimově Ústí na Táborsku. Sedmadvacetiletého chodce v tmavém oděvu tam na hlavním tahu srazil řidič fiatu. Mladík šel...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.