"Bylo mi smutno a přiznávám, že jsem i dost brečela," přiznává studentka českobudějovického Biskupského gymnázia. "Často jsem si volala s rodinou, kamarády a posílala dopisy. Nakonec jsem se se vzdáleností dokázala poprat a aklimatizovala se."
Za necelý rok procestovala velkou část Brazílie a okolí. Kromě jiného měla možnost vidět vodopády Iguacu, nacházející se na hranicích Brazílie, Argentiny a Paraguaye. Do Paraguaye a Argentiny se také podívala, při jednom z výletů, na které ji vozily náhradní rodiny.
"Dohromady jsem byla u tří rodin v Curitibe, ve kterých jsem se střídala po několika měsících," vzpomíná.
"Byla jsem také na Oktoberfestu ve městě Blumenau na jihu země, protože jedna z mých rodin vlastnila pivovar. Pivo ale moc dobré nemají, naše je rozhodně lepší," dodává s úsměvem.
I vzrušení si Petra užila dost a pobyt v Brazílii vždy neznamenal jen klidné dny.
"Jednou v noci jsem slyšela výstřely. Někdo dokonce vystřelil i na někoho z mé školy. V Riu se na náš autobus zničeho nic vrhli lidé. Je pravda, že někdy byl život v Brazílii hodně divoký," líčí.
S angličtinou studentka v Brazílii příliš nepochodila
Ve městě navštěvovala státní školu, která je údajně podstatně horší než škola soukromá. Tam si našla hodně kamarádů, se kterými zůstává v kontaktu. Všechny předměty se učila portugalsky. Z portugalštiny ke konci svého pobytu skládala zkoušky, které úspěšně zvládla, a získala uznávaný certifikát.
Tento jazyk byl pro ni klíčový, protože hned po příjezdu do Brazílie zjistila, že s angličtinou by tady moc nepochodila. "Anglicky zde mluví hodně málo lidí. Učí se ve škole, ale když už někdo chce mluvit dobře anglicky, dochází do nějakého kurzu," říká Petra.
Obyvatelé byli podle ní oproti Čechům dost odlišní. "Lidé v Brazílii jsou mnohem otevřenější než u nás. Hned se s každým kamarádí, povídají si a snaží se pomoct. Také se mi ale zdáli dost líní," vybavuje si.
Všimla si, že tam prakticky chybí střední vrstva. "Jsou zde buď lidé bohatí, nebo chudí," doplňuje.
S ubíhajícími týdny se těšila víc a víc domů. "Když jsem odjížděla, moc jsem se těšila, ale na druhou stranu mi bylo líto, že opouštím místo, kde jsem žila skoro rok. Měla jsem smíšené pocity," doplňuje.
V budoucnu by se chtěla do Brazílie znovu podívat, ale určitě ne na rok. "Jela bych tam možná tak na dva měsíce za přáteli a náhradními rodinami na návštěvu," podotýká.
