V zimě se běžkaři na Březníku neohřáli. V letě už bude hájenka z 18. století pro pěší výletníky i cyklisty otevřená, aby se v ní mohli občerstvit. K oblíbenému turistickému cíli vyrážejí lidé obvykle z Modravy.
Právě pod sedm kilometrů dlouhou asfaltovou stezkou by v budoucnu mohla vést kanalizace a elektrické kabely, které by nadobro vyřešily trable chaty s odpadní vodou a energiemi.
Ale jen možná. Je to jedna z variant. Vyřešení problému s kanalizací na Březníku posunulo dále březnové vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA).
To se vyjadřovalo k více než třiceti šumavským záměrům. Jedním z nich bylo právě položení potrubí a kabelů pod cestu a jejich napojení na modravskou síť. Obec Modrava si od toho navíc slibovala, že by se jako součást prací asfalt odstranil a k hájence by vedla prašná cesta.
Jenže EIA v tomto případě jakékoli výkopové práce nepovolila. „Kanalizace sice pod chodníkem vést může, ale podmínkou je, že u toho bude využita bezvýkopová metoda horizontálního vrtu. Asfaltový povrch tedy zůstane,“ konstatuje Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava, jenž je majitelem chaty.
Na vyhodnocení vlivu čekala kvůli ochraně tetřeva hlušce, kterého by stavební práce mohly rušit. Zákaz výkopů zklamal starostu Modravy Antonína Schuberta.
„Cesty s pevným povrchem sice déle vydrží, ale do národního parku a rázu jeho krajiny se nehodí. Turistům stačí prašné, pokud jsou kvalitně udělané. Neustále mluvíme o zachování šumavské přírody, ale pak je přeměna z asfaltu na přírodní povrch zakázaná. Tomu nerozumím,“ přemýšlí Schubert.
Správa parku zkoumá ostrovní systém
Nyní je na Březníku dieselagregát a jímka. Správa parku by však potřebovala trvalé řešení, aby se neopakovala situace jako před několika lety, kdy dostala od České inspekce životního prostředí pokutu v řádech statisíců korun právě kvůli problémům s odpadem a agregátem.
Nyní tak majitel zvažuje dvě varianty. Kromě připojení na modravskou síť potrubím pod silnicí přemýšlí o vytvoření takzvaného ostrovního systému. Chata by tak měla vlastní čističku odpadních vod a solární panely, které by získávaly potřebnou energii. Objekt by pak byl soběstačný.
Správa NP si klade za úkol po obdržení EIA obě varianty zvážit a rozhodnout se pro tu vhodnější. Zatímco průzkum vrtu pod povrchem je na samotném začátku, do ostrovního systému již park investoval.
„Od roku 2015 jsme do příprav dali milion korun bez daně. Zaplatili jsme projektovou dokumentaci k čističce odpadních vod se sníženou energetickou náročností a hydrobiologický posudek,“ vypočítává mluvčí Dvořák.
„Při rozhodování, kterou ze dvou možností zvolíme, musíme brát ohled právě na to, že do ostrovního systému jsme již nějaké peníze vložili. Abychom nezpůsobili hospodářskou škodu,“ podotýká s tím, že správa v budoucnu počítá i s financováním běžných oprav střechy nebo okenic. Zmíněné hydrobiologické hodnocení toho, jak by čistička ovlivnila okolní povrchové vody, by mohlo vzniknout během nadcházející letní sezony.
Obec Modrava by však přesto upřednostnila vykopání kanalizace. „Provozovat ostrovní systém je velmi složité a nejsem si jistý, zda to správa parku zvládne. Ale vrt pod klikatým sedm kilometrů dlouhým chodníkem vypadá nesmyslně. Kdyby se udělal výkop pro kanalizaci, nebyl by problém ještě vedle vytvořit cestu pro přívod elektřiny,“ přiklání se Antonín Schubert k nepovolené variantě.
Novobřeznickou cestu z Modravy k typické šumavské hájence s informačním střediskem však hojně využívají i cyklisté. „Pokud by se položila prašná cesta z kvalitních materiálů, vyhovovala by i jim. Turisté by si měli zvykat, že asfalt v národním parku je velký luxus a měl by postupně mizet,“ dodává.
Nesmějí používat jednorázové plasty
Loni v létě bylo občerstvení na Březníku obnoveno, letos tak bude otevřeno podruhé po tříleté odmlce. „Nájemce zahájí provoz v závislosti na množství sněhu, nejspíše to bude ve druhé polovině května,“ předvídá mluvčí správy parku Jan Dvořák.
„V minulém roce se zkušebního provozu ujal modravský pivovar Lyer. Bylo potřeba zjistit, jak rychle se například naplní jímka a jak často ji vyvážet, abychom předešli dalším pokutám,“ pokračuje.
Do letošního výběrového řízení na letní pronájem chaty se přihlásil pouze zmíněný pivovar, tudíž se o fungování bistra postará on. Kromě nájmu musí sám platit i vyvážení jímky a energie.
„K pití nabídneme pivo z našeho pivovaru, kromě toho i limonády nebo kávu. Chtěli bychom prodávat i ledovou tříšť. Na výběr bude z několika malých jídel. Turisté si u nás budou moci koupit pečivo, koláče nebo si dát polévku, o tu bývá zájem,“ zve provozní pivovaru Lyer Vladimír Havlík.
Jako jednu z podmínek pronájmu určila Správa NP nepoužívání jednorázových plastů. „Nápoje tak budeme rozlévat do našich pevných kelímků, za které zákazník složí vratnou zálohu,“ informuje Havlík.
V zimě mají běžkaři smůlu, Březník je zavřený, kvůli náročnosti obsluhy. V nadmořské výšce přes tisíc metrů bývá přes metr sněhu. Celoroční provoz by umožnila právě energetická soběstačnost objektu.