Že je v práce žalostný, potvrdili i lidé, kteří se v místním kulturním prostředí pohybují. Přesto magistrát Procesu zaplatil 150 tisíc korun za první část strategie.
Týkala se především dotazníkového průzkumu a následného zpracování, který poukazoval na silné a slabé stránky kultury.
Náměstkyně primátora Ivana Popelová podotkla, že město část dokumentu využije. "Použít se dá a budeme s ním pracovat při zpracování integrovaného plánu rozvoje území," reagovala.
Vinu za neúspěch na projektu na sebe přehazovali jak zástupci firmy Proces, tak i radnice.
"Neznám žádné město, které by se stále vymlouvalo na nedostatek času či mnoho jiných pracovních povinností při zpracování tak závažného dokumentu. To si pak skutečně raději žádnou takovou zakázku nevyhlašujte a seďte doma za pecí," psala mimo jiné v dopise z 10. března jednatelka Procesu Andrea Hrušková.
Konkrétní koncepce a jasná vize pro Budějovice dál chybí
Podle vyjádření lidí, kteří při přípravě strategie spolupracovali, neschopnost opakovaně prokazovali naopak zaměstnanci Procesu.
"Neustále čekali na nějaké výsledky od nás. Postupovali dost povrchně a nekoncepčně. Město přitom mělo zájem na tom, aby vznikl nezávislý dokument. Ukázalo se, že nejsou schopni splnit zadání," řekl ještě před ukončením smlouvy Hynek Látal, historik umění a předseda magistrátní kulturní komise.
Někteří poukazovali také na to, že za celkovou cenu 300 tisíc korun kvalitní strategie ani nemohla vzniknout, a tak se s přípravou vůbec nemělo začínat.
Teď se nabízí otázka, jak město hodlá do budoucna kulturu ve městě rozvíjet. Náměstkyně Popelová reagovala, že se nyní nic nového dít nebude. Konkrétní koncepce a jasná vize pro celé Budějovice tak dál chybí.
"Počítáme s uchopením prostoru kolem KD Slavie a řeky. Tím směrem vrhneme své síly. Jestli bude chtít radnice do budoucna využít všechny zpracované podklady a strategií se dál zabývat, to bych nechala na novém vedení," konstatovala náměstkyně.
Budějovičtí mají k dispozici ještě jeden dokument, který se týká kultury a předcházel práci firmy Proces. I ten se však dočkal kritiky, ale především pro překlepy a gramatické chyby materiálu a podle Popelové v něm bylo mnoho podnětů, které dál rozvíjí odbor kultury.
Lidé z kulturní scény mají každopádně poměrně jasno v tom, co by město mělo zlepšovat: komunikaci a vztahy s těmi, kteří se chtějí veřejně angažovat. Z konkrétních věcí pak chybí například ucelený a funkční internetový kulturní portál města.
