Podporuje zachování otáčivého hlediště na současném místě v Krumlově. Chce udržet sbírky keramiky v Bechyni, v Budějovicích by rád viděl folklorní festival. Dlouholetý starosta Kovářova Pavel Hroch je sto dní ve funkci jihočeského radního pro venkov a kulturu.
„Chci se postupně seznámit se všemi krajskými muzei a galeriemi,“ říká 54letý Hroch, který v podzimních volbách vedl uskupení Jihočeši 2012.
Pavel Hroch (54 let)Dlouholetý starosta Kovářova na Písecku se vyučil na SOU v Sezimově Ústí a studoval na střední průmyslové škole. Pracoval jako dělník Kovosvitu Sezimovo Ústí, technik ZVVZ Milevsko, vedoucí drobné provozovny při MNV v Kovářově a referent TECO Milevsko na Českém hydrometeorologickém ústavu. V 90. letech byl obchodním ředitelem Motoru Písek. Od roku 2002 je starostou Kovářova. V roce 2012 založil hnutí Jihočeši 2012, od té doby zasedá v krajském zastupitelstvu. Od loňského podzimu je krajským radním pro životní prostředí, venkov, zemědělství a kulturu. Je ženatý, má dceru a syna. |
Začněme menším dotazníkem. Jaká kulturní událost v kraji vás naposledy nadchla?
Velmi mě potěšilo, že Jihočeská filharmonie jela turné po Číně. Krásný byl ples Jihočeského kraje, kde právě filharmonie úžasně zahrála vídeňské valčíky.
Potěšila vás nějaká kniha jihočeského autora?
V uplynulých měsících jsem pročítal jen haldy dokumentů. Ale jinak mám hodně rád kriminální příběhy Ladislava Berana z Písku.
Na jaký koncert si rád zajdete?
Já mám rád rockovou muziku, u nás v Kovářově rád vyrazím na Keks, Tři sestry, Harlej, loni jsem si užil festival v Přeštěnici, kde hrál Kryštof. Líbí se mi i program letošního Motorfestu, kde bude Tomáš Klus nebo Monkey Business.
Můžete po třech měsících zhodnotit, jestli je jihočeská kultura v dobré kondici? Zaznamenal jste nějaké slabší stránky?
Mluvit o slabších stránkách je ještě asi předčasné. Ale například v Českých Budějovicích je spousta akcí, chybí mi však větší festival zaměřený na folklor. Máme dudácký festival ve Strakonicích, velkou akci v Písku, ale v krajském městě by se lidová kultura mohla objevit na hlavním náměstí. Proč by se na jednom hektaru nemohly pohybovat krásné kroje? V kraji je také spousta baráčnických spolků, nyní připravujeme setkání baráčnických starostů na podporu jejich činnosti v Jihočeském kraji. K této skupině lidí mám velmi blízko.
Vedle venkova, životního prostředí a zemědělství, což jsou vám blízké obory, máte na starosti i kulturu. Stál jste o to, nebo na vás resort kultury při vytváření krajské koalice zbyl?
Asi by byla silná slova, kdybych řekl, že na mě něco zbylo. Když jsme při vyjednávání koalice dostali dotaz, jakou oblast by Jihočeši 2012 měli spravovat, tak zazněl jednoznačně venkov. I kultura a památky spadají do venkova. Byl jsem rád, že to bylo začleněné do tohoto resortu, i když jsem si tím přidělal hodně práce.
Vaši předchůdci na pozici radních pro kulturu, Vítězslava Baborová a Tomeš Vytiska (oba KSČM), byli poměrně neviditelní. Jak to chcete změnit?
Za tři měsíce už jsem vedl spoustu jednání s jednotlivými spolky a skupinami lidí. Neodmítám pozvání na kulturní akce a různé záštity. Pokud to bude jen trochu možné, tak z balíčku, co mám k dispozici, budu různé organizátory podporovat i finančně. Malé akci leckdy pomůžou i tři tisíce korun. Za dobu starostování mám spoustu známých, stejně tak i z dob, kdy jsem hrával fotbal. Dodnes se potkáváme a těchto kontaktů můžu využít.
Pod kraj spadá dvanáct kulturních institucí, především muzea. Už jste se s nimi seznámil?
Snažím se je postupně objet. Byl jsem už v Regionálním muzeu v Českém Krumlově, v Divadle Oskara Nedbala v Táboře, tam se mi líbil pestrý repertoár a nadšení paní ředitelky. Jsou to lidé na správných místech, mají cit pro kulturu, pro výběr pořadů. Je dobré, že nezapomínají na mládež, střední generaci i seniory. Byl jsem také v pobočce hvězdárny na Kleti. Musím smeknout před paní ředitelkou. Do zbylých institucí jsem se zatím bohužel nedostal. Jsem domluvený, že se v nejbližší době zajdu podívat do Jihočeského muzea. Chci si to tam důkladně projít celé, byly tam velké investice do modernizaci budovy.
Jakou výstavu byste si rád prohlédl?
V pondělí jsme hodnotili Cenu hejtmana. Je úžasné, co lidé dokážou, například sedlická krajka. Výstava týkající se ruční práce by mě zaujala. Máme tu spoustu šikovných lidí a je třeba to ukázat. Nejsem odborník na výtvarné umění. Beru to tak, že buď se mi něco líbí, nebo ne. Moderní umění uznávám, rád si ho prohlédnu, ale moc mi to neříká.
Na krajsky zřizovaná muzea je velký tlak s návštěvností. Je to až honba za čísly, nevytrácí se tak kvalita a hlavní poslání?
Každý, kdo dává veřejné finanční prostředky do něčeho, by byl rád, aby to bylo navštěvované. O tlak z mé strany určitě nepůjde. Jde ale o určitou ekonomiku zařízení. Jednotliví ředitelé jsou nabádáni k tomu, aby vymýšleli nové cykly a nové metody, jak návštěvníky zavést do jejich muzea. Jsou tu zajímavé věci v depozitářích, tak je třeba je ukazovat. Myslím, že ředitelé muzeí ale nikdy nesklouznou k podbízivosti za účelem zvýšení návštěvnosti.
Zásadním krajským kulturním tématem je otáčivé hlediště v Krumlově. Jaký je váš názor? Zachovat na stejném místě, nebo přesunout, aby to vyhovovalo všem zákonům, nařízením a institucím včetně UNESCO?
Jako Pavel Hroch si neumím představit Český Krumlov bez otáčivého hlediště. Je to věc, která funguje po desetiletí, byť se některým nelíbí umístění. Z hlediska divadla a dramaturgie je zámecký park ideálním prostředím. Já zastávám názor, aby zůstalo tam, kde je. Ale dokážu se smířit i s tím, že bude přesunuté o kus dál, podle toho, jak se vyvine architektonická soutěž na novou podobu. Rozhodně jsem ale proti stěhování mimo Krumlov.
Vy jezdíte na otáčko?
Přiznám se, že jsem tam byl za svůj život dvakrát. Zároveň jsme navštívili i barokní divadlo na zámku. Na točnu se chci zase znovu podívat.
Jak se vám líbí vítězný návrh na dostavbu Jihočeské vědecké knihovny?
Když jsem si procházel návrhy, tak se mi líbil jiný. Ale potom, co nám to odborníci vysvětlili, tak jsem zjistil, že se tam vítězná stavba hodí ze všeho nejlépe. Ke dvěma kostkám přece nemůže být kulatá věc.
Budějovicím chybí kvalitní koncertní síň. Dlouho na to upozorňuje ředitel Jihočeské filharmonie. Vybudoval byste ji?
Tohoto nedostatku jsem si vědom. S ředitelem Otakarem Svobodou už jsem se potkal. Nevím, jestli bych zvedl ruku pro vybudování koncertní síně pouze pro filharmonii. Musela by to být víceučelová stavba, která by umožňovala v rámci akustiky i produkci vážné hudby. Muselo by to asi vznikat také ve spolupráci s magistrátem Českých Budějovic, aby to nezůstalo jen na kraji. Budeme hledat nějaký kompromis.
Nevyřešil by to Rejnok Jana Kaplického, se kterým se počítá ve Čtyřech Dvorech?
Mě poměrně překvapilo nedávné prohlášení hejtmana Jiřího Zimoly pro MF DNES, že by Rejnoka podporoval. Je to super moderní architektura, pokud by se tato myšlenka podařila zaplatit a zrealizovat, tak by se mi to líbilo. Pro celé jižní Čechy by bylo úžasné mít tu stavbu Kaplického. Ale přichází otázka udržitelnosti a provozních nákladů. Taková investice se nikdy nezaplatí.
Někteří lidé se stále obávají přesunu unikátních sbírek keramiky z Bechyně do Budějovic. Končí tam nájem Alšovy galerie na Panství Bechyně. Jak to vypadá?
V současnosti se tím zaobíráme. Nechceme sbírky nikam vláčet a stěhovat. S městem Bechyně aktivně pracujeme na tom, aby tam muzeum zůstalo. Jedná se o rekonstrukci bývalého domu služeb. Alšova galerie připravila studii, jak by dům mohl vypadat. Je to ideální prostor pro keramickou expozici. Městu bychom formou nájmu splatili investici do rekonstrukce. O stěhování opravdu neuvažujeme, ale kdyby nedošlo k dohodě mezi krajem a Bechyní, tak by se sbírky musely přesunout.
