Historická pohlednice s hlavní budovou českobudějovické nemocnice.

Historická pohlednice s hlavní budovou českobudějovické nemocnice. | foto: archiv Nemocnice České Budějovice

Budějovická nemocnice slaví sto let. Dnes léčí 53 tisíc pacientů

  • 0
Je to právě sto let, kdy v Českých Budějovicích slavnostně vysvětili velkou nemocniční budovu na Lineckém předměstí. Historie špitálů však sahá až do 14. století. Ranhojič jednou při přípravě masti dokonce zapálil část města.

Ve východním křídle byl operační sál s místností pro sterilizaci a dokonce i rentgen zakoupený od firmy Odelga Praha. Zvláštní místnost pak byla pro narkózu a pro převazy.

Když na začátku března roku 1914 otevřeli novou budovu nemocnice na Lineckém předměstí v Českých Budějovicích, měla na tehdejší dobu nejmodernější vybavení. Dokazují to i historické dokumenty.

"Za jízdy povozem při svěcení budovy zaplatila nemocnice 112 korun. Vysvěcení provedl biskup A. J. Hůlka, veškeré proslovy se pronášely latinsky," stojí v knize Dějiny českobudějovické nemocnice od Jiřího Černého a Diany Šmajclové.

Publikace mimo jiné dokazuje, že se ani po sto letech některé věci až tolik nezměnily. Už tehdy byla totiž oproti předpokladům stavba nakonec přibližně trojnásobně dražší. Plánované náklady se měly původně pohybovat ve výši 490 tisíc rakouských korun. Skutečná výsledná částka však byla hodně přes 1,4 milionu.

Konkurz na projekt vyhrál v červnu 1911 stavitel Josef Mrkvička. Budovu poté postavila od jara 1912 do podzimu 1913 českobudějovická firma Josefa Hauptvogla.

Strategické místo na předměstí

Nový moderní objekt, který dodnes stojí na rohu ulic B. Němcové a L. B. Schneidera, nabízel celkem 159 lůžek, z toho 21 v infekčním pavilonu. Jeden pokoj měl dokonce 13 lůžek, což si dnes pacienti asi jen těžko představí.

Budějovická nemocnice

V roce 1914 nemocnice přijala přes 2 300 nemocných, o pět let později to už bylo skoro 3 600. "Pro porovnání - dnes patří budějovická nemocnice se svou kapacitou 1 452 lůžek mezi největší zdravotnická zařízení v České republice," upozornila Marie Šotolová, vedoucí informačního oddělení.

V roce 2013 zde hospitalizovali 52 792 pacientů, lékaři provedli 30 218 operačních výkonů a 652 324 ambulantních vyšetření a léčebných výkonů.

Už při stavbě budovy se ukázalo, že pro ni vybrali strategicky velmi vhodné místo na Lineckém předměstí. Podle dokumentů počítali s tím, že se bude areál rozrůstat. To se děje dodnes a s dalším rozrůstáním počítají i do budoucna. Historická budova s označením A je už několik let prázdná a čeká na nové využití. Přesto, že je jí sto let, nebyla první nemocniční budovou v jihočeské metropoli.

Před její výstavbou leželi pacienti mezi lety 1829 a 1914 ve špitálu na Senovážném náměstí, právě tento objekt jen pár měsíců po otevření nového zbourali. Dnes na místě stojí hlavní pošta.

Historie léčby pacientů v Budějovicích sahá do mnohem hlubší historie. Je srovnatelná s historií města, kterému bude příští rok 750 let. Dříve lidé využívali špitály, které plnily funkci nemocnic, ale i azylových domů, domovů důchodců, ústavů pro tělesně postižené či psychiatrických léčeben.

"Prvním takovým zařízením byl již zaniklý špitál s kostelem svatého Václava na okraji dnešní Krajinské ulice, založený kolem roku 1300 sladovníkem Zachariášem Herbordem," píše se ve zmíněné knize.

Špitál fungoval dlouhá tři staletí, než ho v červenci roku 1641 potkala tragédie. Ranhojič Johann Filip Haller způsobil pravděpodobně největší katastrofu v dějinách města.

V bytě, který si pronajal poblíž Masných krámů, připravoval rtuťovou mast na průstřel paže žoldáka Vincenta de Scamp. Jenže mast na ohništi vzplála, plamen vyšlehl z komína a vítr ho rozšířil do ulic. Hořely šindelové a doškové střechy.

Na konci bylo pět lidských obětí a spáleniště od kostela svaté Anny až ke Krajinské ulici. Nezůstal ušetřený ani chrám svatého Mikuláše a krov kostela svatého Václava s přilehlým špitálem.

Morový špitál ztratil význam

Viník nečekal a hned druhý den prchl s rodinou do Vídně. Prý si s sebou nestačil vzít ani lékařské nástroje. Špitál se nicméně podařilo obnovit a později i rozšířit.

Dochoval se i jídelníček z 18. století: třikrát do týdne byla masová polévka, hrách a hovězí maso. Třikrát to byla mléčná polévka a moučné jídlo. V postní pátek byl jen litr mléka. Kromě toho dostávali chovanci na týden sedmikilový bochník chleba. Špitál v Krajinské byl zrušen až v roce 1796.

Kromě toho existoval od začátku 16. století i morový špitál na dnešní Pražské třídě s kostelem Nejsvětější Trojice, který ztratil na svém významu až v 19. století.