Bazén českobudějovické plovárny prochází rekonstrukcí. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Na českobudějovický bazén město platí miliony. Řešením může být rozšíření

  • 3
Plavecký bazén v Českých Budějovicích je architektonickým skvostem. Na jeho provoz však město ročně doplácí 14 milionů korun. Hledá se cesta, jak ztráty snížit.

Řešení by mohlo být hned několik, ale na některá z nich by především architekti, ale i urbanisté a řada dalších lidí nepřistoupili a tvrdě je odmítli. Problém je nyní aktuální i proto, že přibližně za pět milionů korun dělníci opravují celou vanu velkého bazénu, izolace, technologie, ale i další části.

„Znovuotevření je naplánované na začátek listopadu,“ podotkl náměstek primátora Jaromír Talíř.

Plovárnu navštíví ročně 254 tisíc lidí, když z toho 42 tisíc jich vyrazí na letní plovárnu. „Tržby celého areálu jsou 14 milionů korun ročně,“ upřesnil Tomáš Novák, ředitel Sportovních zařízení města České Budějovice. Jenže náklady jsou dvojnásobné, a tak město musí provoz prostřednictvím své příspěvkové organizace dotovat zhruba 14 miliony.

V plánu je nová vířivka

Na radnici proto mají koncepční studii rozvoje plaveckého bazénu, kterou se před časem zabývala komise rady města pro architekturu a územní rozvoj. Studie mimo jiné uvádí, že dnes jsou vyšší požadavky hlavně na zábavní a relaxační prvky a další doplňkové služby. „Také proto bychom chtěli v přípravě rozpočtu na příští rok vyhradit peníze na vybudování relaxační vířivky,“ upozornil Tomáš Novák.

Větší zásahy do současného areálu, případně příprava zcela nového projektu, by už však byly na politicích. Ti zatím zůstávají zdrženliví. Například náměstek primátora Petr Holický na jednání komise zmínil, že město připravuje zadání zpracování strategického plánu. „Ten by měl na podobné otázky odpovědět v širších souvislostech,“ sdělil. Plán bude hotový pravděpodobně na podzim příštího roku.

Podle koncepční studie je i přes limity stavby možné současný bazén částečně upravit. „Pokud by došlo k rozšíření, pak existuje možnost zvýšit počet návštěvníků i cenu vstupného, a tím podstatně snížit ztrátu,“ vyplývá z dokumentu. Na druhé straně ovšem stojí samotný plavecký bazén jako jedna z nejvýznamnějších staveb Českých Budějovic od architekta Bohumila Böhma, dokončená v roce 1971.

Vzhled budovy poškodila stavba toboganu

„Je to špičkové dílo moderní české architektury a již jeho oprava v 90. letech ho částečně poškodila. Z pohledu celkové urbanistické a architektonické kompozice nejsou další dostavby vhodné,“ domnívá se hlavní architekt města Jan Němec.

Další architekt a člen komise Jiří Brůha pak na nedávném jednání jako nevhodnou zmínil i dostavbu toboganu v levé části u dětského bazénu. Otevřená možné úpravě má být podle koncepční studie naopak pravá strana.

I architekt Miroslav Vodák, další z členů komise, vnímá jakoukoli další dostavbu tak, že bazén poškodí, protože byl projektovaný jako sportovní, nikoli rekreační. Podle něj se nemá stát konkurentem akvaparků.

Ten by část obyvatel uvítala, jak velká je po něm poptávka, by mohl ukázat zmíněný strategický plán. Pro zcela nový areál by se musel také hledat prostor.

Zatím tak převládá názor, že do současného krytého bazénu může být zásah jen minimální a s případným rozvojem by se měl areál řešit jako celek včetně provozu. Například vstupné je poměrně nízké, základní na dvě hodiny je za 55 korun, v atraktivnějších časech 68 korun.

Mnohem větší nabídka k relaxaci a zábavě je u venkovních areálů. Kromě Sokolského ostrova mohou lidé z krajského města vyrazit na nedaleký Borek, Hlubokou, do Borovan, ale i k okolním rybníkům.