Dva soudy, dva odlišné právní názory na sebeobranu. Před budějovickým krajským senátem stál v pátek už podruhé muž z Volar obžalovaný z vraždy soka při hromadné rvačce.
Zatímco v prvním kole líčení soud uznal, že jednal v sebeobraně a obžaloby ho zprostil, odvolací Vrchní soud v Praze verdikt zrušil a nutnou obranu odmítl.
V pátek případ znovu řešil krajský soud. A opět se ztotožnil s názorem, že napadený ve strachu o život nemusí před agresory jen utíkat, ale může se aktivně bránit. Proti ranám a škrcení třeba i nožem. Obžaloby z vraždy ho proto znovu zprostil.
Podle svědků šlo o trestnou výpravu. Obžalovaného zmlátili
Tragický konec rvačky, která měla začátek v hospodě, se stal v listopadu 2015 ve Volarech. Obžalovaného po roztržce vystopovali a přepadli v jeho domě dva kumpáni, z nichž jeden měl zkušenosti s vojenskými misemi v zahraničí a vězením.
Podle svědků šlo o trestnou výpravu. Vyrazili dveře a obžalovaného zmlátili. Muž při odchodu útočníků vzal nůž a hrozil jim, aby se už nevraceli.
Podle státního zástupce Petra Žižky to byl klíčový moment, kdy se měl napadený stáhnout a zavřít dveře. Místo toho vyprovokoval další rvačku s tragickými následky. Během ní jednoho z agresorů bodl nožem do temene hlavy. Zraněný po dvou dnech v nemocnici zemřel.
Podobně jako žalobce i vrchní soud zdůraznil, že obžalovaný svým chováním přišel o pozici obránce, protože vlastně vyprovokoval další konflikt. Nařídil proto další výslech. „Mrzí mě, co se stalo. Šlo o přepadení a bál jsem se, že mě zabijí,“ uvedl nervózní Tomáš Iliev.
Jeho obhájce František Pohanka zdůraznil, že klient jednal v těžkém stresu a musel se před domem znovu bránit přesile. Znalci potvrdili, že měl na krku stopy škrcení.
Pozoruhodné je, že svědci i kamarádi zraněného propadli po ráně nožem panice, ale obžalovaný volal záchranáře a podle jejich instrukcí po telefonu sokovi dával první pomoc.
„Má-li být nutná obrana efektivní, nelze ji posuzovat jako boxerský zápas. Je třeba hodnotit, v jakém psychickém stavu byl napadený,“ řekl předseda senátu Ondřej Vítů.
