Nesprávné nakládání s odpady, nezákonná těžba dřeva, znečišťování ovzduší, ale také pašování ohrožených druhů rostlin a zvířat ze zahraničí. To jsou příklady častých prohřešků, které řeší pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v jižních Čechách.
Její inspektoři provedli vloni v kraji 1 293 kontrol, což je o 147 víc než předloni, a uložili 264 pravomocných pokut ve výši 8 024 371 korun. Finančním postihem tak skončila každá pátá kontrola.
Na jednoho inspektora připadlo v průměru 41 kontrol, tedy stejně jako předloni. Nejvyšší pokutu vyměřil Oblastní inspektorát v Českých Budějovicích ve výši 350 tisíc korun.
„Dostal ji provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů v Plané nad Lužnicí. Za rok 2016 zaslal nepravdivé hlášení o nakládání s odpady. V hlášení uvedl, že 1 447 tun nebezpečných odpadů a 297 tun odpadů kategorie ostatní předal pražské společnosti Ekomex. Ta však odpady nikdy fyzicky nepřevzala,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP České Budějovice.
Inspekci se nepodařilo prokázat, kde tyto odpady skončily. Starostu Plané nad Lužnicí Jiřího Šimánka tato kauza zaskočila: „Pro město to není dobrá zpráva. Když si představíte, že jedno nákladní auto uveze deset tun, to je šílené množství, 145 aut nebezpečného odpadu. Podnikatel dostane za jeho likvidaci peníze do kapsy a přitom nikdo neví, kde rizikové odpady jsou.“
Diamo se odvolalo
Druhou nejvyšší pokutu ve výši 290 tisíc korun dostal státní podnik Diamo za to, že neomezoval prašnost postřikem při rekultivačních pracích na odkališti v katastru obce Dívčice na Českobudějovicku.
„Diamo se proti uložené sankci odvolalo s tím, že i sama inspekce připustila, že postřikovač byl používán, nebyl však v chodu v době kontroly. Ministerstvo životního prostředí však pokutu potvrdilo. Proto ji státní podnik zaplatil a obratem požadoval její úhradu v plné výši po dodavatelských firmách, které mu celou částku poslaly na účet,“ popsala Gabriela Úradníková, vedoucí oddělení propagace a komunikace Diamo.
Starosta Dívčic Miroslav Stulík potvrdil, že se všechny problémy při rozsáhlé rekultivaci jam po úpravně uranové rudy snaží průběžně řešit se zástupci z Diama. „Potýkali jsme se třeba s extrémním zápachem z jedné laguny, ale to už je všechno vyřešené,“ sdělil Stulík.
Mezi dalšími hříšníky s nejvyššími pokutami bylo i Zemědělské družstvo Kovářov na Písecku. Inspekce mu vyměřila sankci 508 tisíc korun za odběr podzemních vod v katastru obcí Kovářov a Chrást. Další porušení zákona spočívalo v tom, že družstvo neměřilo množství odebrané vody. Zemědělci se proti sankci odvolali a podařilo se jim dosáhnout snížení pokuty na 264 tisíc.
Kontrol na podnět nespokojených lidí ubývá
„Nedohlédli jsme na prodloužení žádosti o povolení k odběru vody, bohužel máme trošku vinu,“ podotkl předseda Zemědělského družstva Kovářov Jaroslav Dvořák.
Inspektoři často vyrážejí na kontroly na podnět nespokojených lidí. Podle statistiky jihočeské inspekce životního prostředí však jejich počet v posledních letech mírně klesá.
„V roce 2016 jsme dostali 282 podnětů, předloni 223 a vloni 209. Největší počet z nich míří na přírodu, vloni to bylo 88 podnětů a převážná většina se týká kácení a ořezů stromů. Další oblastí jsou zvlášť chráněné druhy živočichů, jako žáby a škeble,“ vypočítal Jiráček.
Přitom spousta lidí stále hledá u inspektorů zastání před sousedy, kteří jim znepříjemňují život čoudícím komínem. „Tyto stížnosti nám však nepřísluší. U ochrany ovzduší máme na starost hlavně teplárny a strojírenské firmy. Ale i skládky kvůli úniku metanu,“ shrnul šéf budějovické inspekce životního prostředí Jiráček.
