Autobusy MHD, byť malé, podle něj nemají v pěší zóně v Krajinské ulici v Českých Budějovicích co dělat. A tak došlo na spor s městem. Před pár týdny dal Martinu Pražákovi za pravdu krajský soud. Mimo jiné rozhodl, že městská hromadná doprava tudy vozí cestující v rozporu s územním plánem. Midibusy však jezdí dál, a schyluje se tak zřejmě k další žalobě.
Jinak ale Martin Pražák říká, že se v Budějovicích žije dobře, a v hlavě nosí spoustu nápadů a myšlenek, co by mohlo být ještě lepší. „Pokud se chceme do budoucna jako město rozvíjet, měli bychom vytvořit velké Budějovice a spojit se s okolními obcemi. Dnešní katastr je velký problém,“ říká Pražák.
Proč jste se vy a další majitelé nemovitostí v Krajinské rozhodli, že budete aktivně postupovat proti provozu MHD v ulici?
Začalo to už před rokem, kdy magistrátní odbor dopravy připravil opatření trvalé povahy a my jsme se přihlásili do řízení. Pak se vše začalo zdržovat, až odbor vydal opatření dočasné na zavedení MHD. Nesouhlasím s tím od začátku. Je tu 16 až 20 majitelů a všichni jsou proti. Do žaloby šly dva subjekty, aby každý nemusel na začátku platit pět tisíc za stejnou věc. Vadí mi, že se něco takového zavádí do pěší zóny. Ruší se tím její funkčnost.
Než jste přistoupili k žalobě, museli jste připravit spoustu podkladů. Jak jste postupovali?
Řešili jsme soulad s územním plánem, vyhlášky řešící bezpečnost provozu, řadu zákonů i statiku domů. Argument, že Krajinskou jezdily tramvaje, neberu, také tam jezdily koňské povozy. Nemůžeme se stále ohlížet do minulosti. Takhle podle mě pěší zóna nevypadá.
A jak vypadá?
Existují města, kam mikrobus zajíždí do centra. Ale v Budějovicích to vidím jinak. Ve chvíli, kdy by se podařilo vytvořit na Dlouhé louce mezi Kauflandem a výstavištěm obří záchytné parkoviště, tak jsem pro uzavřít celé centrum a udělat tam velkou pěší zónu. A pak tam pusťme mikrobus, který pojede kolem zimního stadionu, a klidně udělejme zastávku před budovou soudu. Tímto obsloužíme nejenom centrum, ale i většinu úřadů. Tady se pustí midibusy do pěší zóny, kde je asi 15 restaurací. Místo aby naopak restauratéři měli možnost udělat venku zahrádky a celý prostor oživit. Je také otřesné, že z náměstí je parkoviště s kruhovým objezdem.
Martin Pražák (50 let)Rodák z Českých Budějovic vystudoval gymnázium a poté Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Má dva syny, se kterými podniká a provozuje restaurace. Také má jednu vnučku. Jeho celoživotní vášní je tenis a kromě hraní je už dvacet let funkcionářem v klubu LTC České Budějovice. |
Tvrdíte, že MHD je i bez průjezdu Krajinskou luxusní při spojení do centra.
Ano. Vždyť asi ze čtyř zastávek jsem na náměstí do pěti minut. A nelíbí se mi argument, že tím jezdí lidi. Když zavedete MHD zdarma na Staroměstské náměstí v Praze, taky tam pojedou a budou nadšení. Ale je otázka, jestli je to dobře. Můj společník byl na dvou jednáních na radnici, ale k ničemu nevedla. Pak jsem byl sám u náměstka Františka Konečného (ANO) a navrhoval jsem, ať linka končí na Sadech, ale nedohodli jsme se.
Krajský soud před několika týdny zrušil krátkodobé opatření na provoz MHD v Krajinské. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že je provoz v rozporu s územním plánem. V odůvodnění stojí, že je možný jen jednosměrný provoz.
Na městě říkají, že se na to územní plán nevztahuje, my říkáme, že ano, a soud to potvrdil. V územním plánu to sice být nemusí, ale ten náš je v tomto podrobný, a tak je potřeba se tím řídit. Nebo změnit územní plán.
Vedení města oznámilo, že proti rozhodnutí podá kasační stížnost. Navíc existuje ještě další opatření ohledně provozu MHD v Krajinské, které je trvalé. Napadnete ho také?
Na trvalé už jsme podali žádost o přezkum na Krajský úřad Jihočeského kraje a do dvou týdnů podáme i žalobu. Celý proces už nás stál desítky tisíc korun, ale budeme pokračovat.
Omezil byste v Krajinské i zásobování? Aut je tam v průběhu dne na pěší zónu někdy až příliš.
Je potřeba být striktnější. Viděl jsem v Barceloně nebo Salcburku, jak tam vozidlo pustí jen do určitého místa a pak už musí zásobování dokončit ručně s rudlíkem třeba sto metrů. Je to běžný jev. Pokud tam pak třeba někdo veze babičce oběd, tak dostane omezený čas na průjezd. Takhle to funguje v podobných městech a mohlo by i u nás. Měli bychom se srovnávat s Lincem, Bolzanem, San Sebastianem... My se tady moc bojíme. Opakujeme chyby, kterými si prošli i jinde v Evropě, přitom jsme se mohli poučit. Stačí cestovat a dívat se, většina dobrých věcí už je vymyšlená.
Jezdíte po Budějovicích MHD?
Občas ano, ale nejvíce chodím po městě pěšky. Z Pražského předměstí, kde žiju, je to pohodlné. Také jezdím na kole. Tady by měli být na prvním místě chodci, pak kola, MHD a až potom auta, ale není to tak. Tady je velká chuť jezdit na kole, ale lidé nemají dostatek bezpečných míst k zaparkování kol a síť cyklostezek je tragická.
Se spoustou věcí jste nespokojený. Napadlo vás zkusit to změnit a vstoupit do politiky?
V 90. letech jsem byl dva roky v zastupitelstvu. Mám ale víc firem, kterým se chci věnovat, a nechci být ve střetu zájmů. Navíc v současném volebním systému je to problém. V zastupitelstvu máte asi sedm stran a uskupení, pak je složité docílit dohody u zásadních věcí a něco prosadit. Navíc mám pocit, že spousta lidí si jde do politiky stále jenom přivydělat.
Může řadový občan něco ovlivnit, když nechce jít do politiky?
Můžeme ovlivnit to, co jsme schopni změnit. Můžu ovlivnit, když mám nepořádek před domem na ulici, tak nemusím čekat, až ji uklidí město, ale udělám to sám. Tak to děláme kolem našich restaurací a nejsme jediní. Bude dobře, když se přidají další. Jinak je ale prosazení změny složité.
Už jste narazil na řadu věcí. Co Budějovicím podle vás chybí?
Nemají asi tak třicet let jasnou vizi. Neví, o čem by měly být. Budějovice určitě nevidím jako průmyslové, ale jako turistické. Když jedeme na dovolenou do nějakého regionu, většinou si vyhradíme den na návštěvu většího města. To by na jihu Čech měly být Budějovice. Chybí nám zde ale třeba důstojný prostor pro divadlo a filharmonii. Naši předci nám vytvořili prostor na Mariánském náměstí a my jsme s ním za 30 let nedokázali nic udělat. Zde by měla vzniknout budova bez obchodních prostor s podzemním parkovištěm pro 500 aut a večer pro aktivity kulturní a společenské. Po denní prohlídce města by měl mít turista chuť zůstat i na večer a vyrazit na koncert nebo do divadla.
Hodně se v poslední době mluví o bourání sportovní haly a stavbě Multifunkčního centra Dlouhá louka. Jak projekt vnímáte?
Za nějaký delší čas určitě nastane doba, kdy bude třeba sportovní halu zbourat. Do té doby by měly být vyřešené prostory pro sportování mládeže. Dopoledne pro školu a odpoledne pro sportovní kluby. Mělo by se začít spolupracovat s Jihočeskou univerzitou, protože některé sporty vždy byly univerzitní. Určitě bych centrum nestavěl někde na Máji, patří na místo, kde je hala teď. Dobře to funguje, poblíž jsou všechny hlavní sportovní stánky. Ale jak už jsem řekl, je potřeba, aby bylo na Dlouhé louce parkoviště pro tři tisíce aut.
V Budějovicích by se lidem líbil třeba akvapark.
Ano, ale ani ten nevidím v bývalých kasárnách u Máje jako ideální. Měl by se postavit blízko za městem ve směru na Lipno poblíž budoucí dálnice do Rakouska. Takto bychom si další auta nenahnali přímo do města. Pro město vidím potenciál v obou řekách, myslím, že by se dala vytvořit mnohem větší rekreační zóna. Možná by stačilo třeba spolupracovat s některými sportovními kluby a říct jim z radnice: Otevřete si tu bufet, budete udržovat určitý prostor zeleně plus veřejné toalety a my vám na to přispějeme. Rázem máte obří rekreační zónu, která může být od centra až ke Špačkům a u Vltavy kolem areálu Meteor a také blízko sídliště Vltava. I Stromovka zaslouží mnohem více pozornosti. Škoda, že máme malý katastr. Musíme velmi opatrně zvažovat zastavěnost a možná více využívat prostor v podzemí a v některých místech plánovat opravdu vícepatrové budovy.
Proč?
Občas si dělám legraci a říkám, ať vyndáme měšce a koupíme vesnice kolem. Budeme mít 140 tisíc obyvatel a o desítky, možná několik stovek milionů v rozpočtu více. Pak můžeme udělat lepší síť MHD a třeba by mohla být i zadarmo. Ale náš současný katastr je velký problém, jsme obklopeni řadou vesnic a vzájemně se blokujeme. Pak z toho vznikají problémy s umístěním dětí do škol, blokujeme se při plánování dopravních staveb a podobně.
Takže jste pro vznik velkých Budějovic, kdy se aglomerace spojí?
V Praze se to stalo, v Brně také, jak v minulosti rostly. Tady je taky na čase. Takřka kdekoli minete značku konce města, tak hned vjíždíte do obce. Litvínovice, Hrdějovice, Srubec... Budějovice by pak byly rozdělené na městské části. Není možné, aby si každá rozrůstající se vesnice stavěla školu, tato problematika by se pak řešila centrálně. Pokud někdo nenajde odvahu toto rozstřelit, tak to bude do budoucna pro Budějovice největší omezení v jejich rozvoji.
