Skatepark je téměř za jakéhokoli počasí obsazený, na nedalekém hřišti radostně dovádí děti a po stezkách se prochází senioři.
Na povedený návrh českobudějovického parku 4Dvory mezi sídlišti Máj a Vltava teď mají jeho autoři navázat rozšířením. „Je pro nás důležité, aby se obě místa navzájem doplňovala a obohacovala,“ shodují se Markéta a Petr Veličkovi.
Chodíte do parku 4Dvory?
Markéta: Ano, jezdíme tam pravidelně a těší nás, jak funguje. Je však pravda, že teď při návrhu druhé části máme možnost doplnit to, co před vznikem samotného parku nebylo zřejmé a nyní chybí. Měli jsme pocit, že je park plný lidí, ale třeba senioři si přejí, aby nový park 4D teď pro ně fungoval i trochu jinak. To souvisí hlavně se stezkou pro seniory, která je v méně rušné části. Důvodem bylo dopřát jim soukromí, i když jsme si nebyli jistí, jestli budou posilovací stroje fungovat. Teď se ukazuje, že to nebylo nejšťastnější řešení. Vyžadují spíše komunitní aktivity, hry a další. S tím budeme pracovat.
Proč podle vás nápad s posilovacími stroji nezafungoval?
Petr: Myslím, že to je problém v mentalitě nás Čechů. V zahraničí se takové věci používají běžně. U nás je ale život na veřejném prostranství jiný. Řada z nás si hlídá své soukromí a zkrátka na to nejsme zvyklí. Málokdo z generace našich rodičů nemá problém s tím dělat podobné aktivity venku před ostatními. Vypadá to, že by chtěli spíš místo pro setkávání.
Jak moc se bude nový návrh věnovat právě starší generaci?
Petr: Vedli jsme diskusi se zástupci seniorů, kteří jsou v Českých Budějovicích aktivní. Město má dnes zhruba 20 tisíc obyvatel seniorského věku a za deset let jich bude 30 tisíc. Kvůli tomu není moc aktivit, které by mohli dělat ve veřejném prostranství. Proto jsme se tím zabývali.
Markéta: Nová část se jim bude hodně věnovat. Už před lety jsme uvažovali třeba nad pétanquem, ale bohužel se tam nevešel. I proto tuhle možnost vítáme. Bude toho však víc. Počítáme také s rozšířením sociálního zázemí a zabýváme se doplněním skateparku.
Právě po zvětšení skateparku volali jeho uživatelé při veřejném projednávání.
Markéta: Měl by se rozšířit. Ale jakou formou a o kolik, to je předmětem budoucí domluvy a návrhu. Ti, kteří skatepark navštěvují, nám řekli, jaké prvky by tam chtěli.
Petr: Čeká nás ještě podrobnější diskuse nad samotnými překážkami. Samozřejmě je třeba myslet i na finanční limity celé stavby parku, které jsou v tomto případě mezi 15 až 20 miliony korun. To stavebně není tolik. Nelze předpokládat, že se všechny požadavky naplní. Naším cílem je, aby v parku spolu fungovaly všechny věkové skupiny.
Čekali jste, že bude o skatepark takový zájem? Pravidelně je tam plno bez ohledu na počasí.
Petr: Nebyli jsme překvapení. Když jsme projekt připravovali, navštěvovali jsme i jiné po republice a věděli jsme, jaký je o ně zájem. Pro nás jako „neskejťáky“ bylo fascinující, že se někdo sebere a jede přes celou republiku kvůli skateparku. Svého času to byla největší taková plocha v jižních Čechách.
Markéta: Je to obecně výborná zpráva. Často se totiž mluví o tom, že nejmladší generace nesportuje. Pak je ale vidět, že když mají ve veřejném místě možnosti se hýbat, tak toho využijí. Tady se ukázalo, že na tom děti a mládež vůbec nejsou tak zle, jak se mnohdy říká.
Bavili jsme se o nejstarší i nejmladší generaci. Pojďme teď i k těm ostatním. Řada lidí říká, že jim v parku chybí více stinných míst. Přibudou?
Petr: Získat přírodní stín je složité. Už teď víme, že budeme moci využívat pouze ty stromy, které už tam vyrostly přirozeně, protože nové není možné vysadit. To se pak budeme snažit doplnit drobnou architekturou poskytující stín. Vysadit tam nějaký háj, to je úplně mylná představa, kterou geologické podmínky neumožňují.
Markéta: S tím jsme se potýkali už na začátku. Věděli jsme, že vysazovat nic nemůžeme. Paradoxně se ale může stát, že když tam nalétne semínko, tak má šanci na přežití, ale musí se tak stát přirozeně. Kvůli tomu se budeme snažit vytvořit stinná místa různými prvky.
Naším cílem je, aby v parku spolu fungovaly všechny věkové skupiny.
Markéta a Petr Veličkovi
Z čeho vycházíte, když připravujete novou část parku?
Petr: V první řadě je to místo samotné. Právě to dává určité limity, kam se můžeme pohnout nebo jakou cestou se vydáme. Kromě toho jsou pro nás důležité požadavky budoucích uživatelů, které jsou rozdělené na základě věkových skupin. Dále to je objem financí, které se dají využít. Pak už je to na kreativitě našeho týmu.
Markéta: Požadavky občanů jsou pro nás to nejdůležitější. Zásadní je pak následná údržba. Naším cílem je, aby do ní investor nemusel vkládat pravidelně hodně peněz. Neříkám, že je špatně dotovat veřejné prostory, ale musí se při tom myslet i na údržbu.
Je pro vás jednodušší, když navazujete na svoji práci?
Markéta: Je to pro nás určitě lehčí než navazovat na práci kolegů. (směje se)
Petr: Je to taková naše vnitřní soutěž. Pokaždé to chceme udělat ještě lépe než původní projekt. Samozřejmě je v nás taková nejistota, zda to veřejnost přijme, nebo případně s jakou odezvou. Je pro nás důležité, aby se obě místa navzájem doplňovala a obohacovala. Nesmí se vykrádat.
Kdy veřejnost uvidí první nové výstupy?
Petr: Koncem března bychom měli mít hotovou studii, kterou uvidí také investor. Na začátku dubna bychom měli mít vizualizace prostoru a aktivit, jež se tam podaří vměstnat. Pak začne projekční příprava a máme skrytou ambici, že bychom v roce 2022 začali stavět.
Nedaleko parku plánuje soukromé aktivity investor, což zahrnuje například výstavbu obchodního domu.
Petr: Ano, zleva i zprava bude obklopený soukromými aktivitami, které budeme muset sladit. Je to věc, o které už před lety rozhodl územní plán. My jsme se naštěstí domluvili se zástupcem investora a dalším architektem. Přizvali nás ke spolupráci při tvorbě veřejného prostoru a parkovacích ploch u obchodního centra. Domluvili jsme se, že bychom se rádi z tohoto na první pohled negativního zásahu do území snažili udělat přednost. Na severozápadě je možná bytová výstavba, která by na základě jednání s architekty měla být propojena právě s parkem.
Máte i díky úspěchům, kterých jste díky projektu dosáhli, k parku osobní vztah?
Petr: Já jsem rád, že jsme díky tomu navázali řadu přátelství u nás i v zahraničí. Projekt se prezentoval například v Barceloně. Setkali jsme se s řadou zajímavých lidí a hodně nás to posunulo. Je ale pravda, že v jednu dobu jsme z toho byli trochu unavení, protože všichni vnímali jen tenhle náš projekt a ostatním se nevěnovala pozornost.
Markéta: Všechny naše projekty jsou takové naše děti. Obecně ale vnímám proměnu nějakého parku jako úkol srovnatelný se zázrakem. Chtít změnit nějaké území a darovat ho lidem tak, aby fungovalo, je velká výzva.
