Je začátek května 2021 a místo tunelu zeje na Pohůrce obří jáma. Měsíce se tam nic nedělo kvůli stavebním komplikacím. Jak uvádí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), je tato stavba nyní největším technickým problémem na vznikající síti dálnic v Česku.
Příčinou jsou mimo jiné časté úpravy projektu, které dílo prodražují. Tou nejnovější je podle ŘSD nutná změna technologie kvůli agresivní spodní vodě. Místo budování pomocí takzvaných milánských stěn, kdy se zvlášť staví stěny, strop a podlaha tunelu, budou muset stavaři položit do vyhloubeného koridoru pevné tubusy, do nichž se spodní voda nedostane. Projekt se tak prodraží nejméně o 200 milionů a jeho dokončení se oddálí o dva roky.
Nepříjemnosti s tímto úsekem, jehož podobu před 15 lety prosazovalo vedení budějovické radnice, připustil nedávno generální ředitel ŘSD Radek Mátl. „Je jasné, že ten projekt ideální nebyl, protože všechny aspekty nezohlednil,“ uvedl letos v lednu.
„Bože“, chraň krajinu a obyvatele, zaznělo
Myšlenka tunelu na dálničním obchvatu obtékajícím také vilové sídliště v Pohůrce se zrodila v hlavách místních politiků v roce 2006, kdy do vedení radnice nastoupil známý budějovický developer František Jelen. S jeho přispěním měnilo město v lokalitě u budoucí dálnice územní plán z využití prostoru pro rekreaci na možnost zástavby pro bydlení.
V té době měla ještě dopravní studie obchvatu v tomto místě podobu estakády vyrovnávající díky betonovým podpěrám terénní nerovnosti mezi Rudolfovskou a Ledenickou silnicí včetně vilové čtvrti na Pohůrce. Mosty měly mít výšku až 11 metrů.
Politici však postupně roubovali do záměru nové nápady, zejména s tunely. Původně měl podle firmy Pragoprojekt terénní vlnou projít jeden dlouhý 260 metrů. V té době vznikla iniciativa za nahrazení estakády jedním dlouhým tunelem, kterou zažehli tehdejší budějovický primátor Juraj Thoma a jeho první náměstek František Jelen, tehdy oba členové ODS.
S jejich pomocí zadala radnice oponentní projekt a zároveň se zrodilo společné memorandum Českých Budějovic a osmi obcí lobujících za změny. Starostové Úsilného, Hůr, Rudolfova, Vráta, Dubičného, Dobré Vody, Srubce a Starých Hodějovic se v roce 2007 připojili k českobudějovickému požadavku ochrany přírody a krajiny.
„Jednání byla velmi složitá, zástupci města na nich byli nekompromisní. S variantou dle DÚR (dokumentace pro územní rozhodnutí pozn. red.), která měla mimochodem od roku 2003 vydané kladné stanovisko EIA za souhlasu města, zásadně nesouhlasili. Zástupci ŘSD si uvědomovali technické obtíže s umístěním tunelu a také výrazné prodražení celé stavby. Situace se po několika jednáních dostala do patové situace a prakticky se zastavila příprava stavby. O důvodech změny postoje města od EIA k DÚR nechci spekulovat,“ vzpomíná Mátl.
Zástupci obcí trvali na zapuštění dálnice pod zem v úseku od Rudolfovské až za Pohůrku. „Námi navržená opatření nejsou nic nadstandardního. Aglomerace stotisícového města a dalších osmi obcí si ostatně zaslouží náležitou ochranu,“ uvedl tehdy primátor Thoma.
Čtvrtstoletí dálničního obchvatu BudějovicRok 1995 – trasy: Kromě od města vzdálenější varianty se objevují návrhy spojit plánovanou dálnici se zamýšleným východním obchvatem. |
Nová varianta však měla už tehdy první komplikace. Největší byla podle odborníků skutečnost, že tunel projde v budějovické pánvi úsekem s nejnižší nivelitou, tedy vůbec nejnižším bodem celé stavby, a později dokonce pod korytem Dobrovodského potoka. A to se nyní ukazuje jako pořádný problém.
A například už v roce 2008 prohlásil tehdejší premiér Mirek Topolánek při otevření prvního jihočeského úseku D3 z Mezna do Chotovin u Tábora, že podobnými požadavky obcí a ekologů, jako jsou dlouhé tunely, se stavby dálnic prodlužují a prodražují. Zároveň přiznal obavy, aby se v budějovickém tunelu nezhlédly i další obce. V té době mělo vyjít sedm kilometrů a dvě stě metrů dálničního obchvatu od Úsilného až po Hodějovice na čtyři miliardy korun.
Varování odborníků
Ačkoli ani tvůrci projektu nad změnami v plánech příliš nejásali, začali na nich na pokyn shora pracovat. „Nakonec jde technicky vyřešit všechno, otázka je jen za kolik,“ popsal tehdy vývoj pro MF DNES jeden z projektantů.
Podoba dlouhého tunelu se tedy začala rodit přes varování například s nestabilním podložím s mohutnými vrstvami hlíny v okolí Hlinska a před silnou spodní vodou. Ačkoli v té době ještě nebyl hotový úplný geologický a hydrogeologický průzkum, tunel už v politické podobě existoval. Práce na obchvatu ale začaly mnohem později. Zatím poslední zádrhel se objevil při hloubení jámy pro milánské stěny, kdy práce přerušila v roce 2019 agresivní spodní voda. Projekt se tedy musí znovu upravovat.
„Mohl bych cítit zadostiučinění, ale je mi z toho hlavně smutno. Tehdejší vedení města jsem nepřesvědčil, že takový dálniční obchvat zavalí Budějovice auty a jeho stavba bude složitá. Teď se naplňují mé obavy, ale nic se s tím už nedá dělat,“ komentoval poslední vývoj stavby bývalý zastupitel Stanislav Rataj.
Jako opoziční komunální politik se po roce 2010 snažil přesvědčit kolegy, že dálniční obchvat vedoucí po okraji města je nesmysl a prosazoval dřívější variantu vést dálnici dál východním směrem po Lišovském prahu. O takové variantě dokonce jednal s ministerstvem dopravy, ale jak řekl, chyběla k tomu politická vůle budějovické radnice i kraje. V roce 2010 ministerstvo tento návrh odmítlo s argumentem, že by zdržel otevření obchvatu o pět let.
„Cesta zpět už bohužel není. Musíme jen doufat, že se obchvat i tunel co nejdříve dodělá,“ míní také českobudějovický radní za ANO Roman Kubíček.
„Neviděli bychom ani na Kleť“
Po roce 2010 také on loboval za dálniční obchvat dál od města. Dnes má obavy hlavně z toho, že kvůli problémům s tunelem budou dříve hotové dálniční trasy k jeho severnímu a jižnímu portálu, což přinese městu potíže s dopravou a objížďkami. Na rychlejší dokončení má teď podle něj naději druhá „jihočeská“ dálnice D4 vedoucí z Prahy na Písek.
Pro tunel by i dnes zdvihl ruku bývalý starosta Dobré Vody Jiří Šabatka. V roce 2007 podepsal memorandum za úpravy projektu a za tunel Pohůrka. „Původně navrhované estakády s protihlukovými stěnami by naši obec zcela odřízly od Budějovic. Neviděli bychom ani na Kleť,“ upozornil Šabatka, který je dnes řadovým zastupitelem Dobré Vody.
Tunel je podle něj komfortnějším řešením, i když jeho režie bude drahá. Podle předpisů se musí monitorovat a zabezpečit proti požáru, kontrolovat únikové cesty, odvětrávat a neustále odvodňovat čerpadly.
Podle Radka Mátla už další takové potíže s obchvatem nenastanou. „Věřím, že nás obdobné problémy na dalších úsecích nečekají. Je jasné, že s geologickými podmínkami jsou všeobecně na stavbách problémy a k dílčím zpožděním teoreticky dojít může,“ dodal.