Otáčivé hlediště vytvořil Joan Brehms před 60 lety, dnešní podobu zavrhl

  9:37aktualizováno  9:37
Před šedesáti lety se diváci poprvé povozili na malém otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Dnes je to nejznámější česká divadelní scéna pod širým nebem. Tvůrcem točny byl Joan Brehms, scénograf, grafik a divadelní architekt lotyšského původu. Do Československa se dostal v roce 1945 s Rudou armádou.

Scénograf Joan Brehms na snímku Michala Tůmy z roku 1983. | foto: Michal Tůma

Renesanční člověk. Tohle spojení na něj sedělo přesně. Architekt, scénograf, malíř, grafik, nepřehlédnutelná osobnost, zkušený umělec. Dnes znají Jihočeši Joana Brehmse (1907-1995) jen jako otce českokrumlovské točny.

Už před svým příchodem do Československa byl však známým scénografem. Jeho dramatický životní příběh a dílo mapuje aktuální výstava v krumlovských klášterech.

Narodil se 5. července 1907 do rodiny lékaře v lotyšské Libavě. Vyrůstal ve výstavním bytovém domě ve stylu cihlové gotiky.

Fotogalerie

Během první světové války Lotyšskem prochází východní fronta. S otcem se tak synek ocitá na ruské frontě ve vojenském lazaretu. V roce 1917 se rodina přesouvá do Petrohradu, kde propuká Říjnová revoluce. Na Marsově poli malý Joan dokonce vidí samotného Lenina. Před bolševiky Brehmsovi utíkají do Finska a po vytvoření Lotyšské republiky v listopadu 1918 se vracejí do Libavy.

„Tam vystuduje Brehms gymnázium a už během střední školy se věnuje divadlu. Vysokoškolská studia stráví v Německu, dochází na dějiny umění v Jeně a sochařství v Erfurtu. Je výrazně ovlivněn bauhausem. Již na sklonku roku 1926 je uvedena první inscenace, na jejíž výpravě spolupracuje,“ líčí autor aktuální výstavy Vojtěch Poláček z Národního muzea.

V roce 1928 zakládá v Libavě studentský divadelní spolek. Na přelomu 20. a 30. let už působí jako scénograf v Německé činohře v Rize. Následuje řada německých divadel ve Vratislavi, Břehu, Brandeburgu, stává se krátce i šéfem Městského divadla Bydhošti a vedoucím výpravy ve Státním divadle v Gdaňsku.

„Na podzim 1944 jsou zavřena divadla a Brehms je poslán na nucené práce do Berlína. Později pracuje na Slovensku. Po příchodu Rudé armády se k ní přihlásí jako překladatel. Spolu s ní pak doputuje do jižních Čech, kde se usídlí na zbylých padesát let svého života,“ popisuje Poláček.

Do Jihočeského divadla nastoupil nejprve jako dělník

Hned v roce 1945 nastupuje do Jihočeského divadla. Nejprve jako dělník, záhy je z něj už šéf výpravy a scénograf. V roce 1946 si píše do deníku: „Mám jenom jedno přání, nechat mne pracovat jako svobodný umělec v Československé republice, která mi dala nový domov.“

Teprve zde naplno rozvíjí své umělecké schopnosti. Tíhne k neobvyklým prostorovým nápadům, rád narušuje tradiční uspořádání kamenných divadel. S oblibou klade hledištní sekci na jeviště. Opakovaně používá točnu. Díky ní rychle mění jednotlivá prostředí.

Podílí se na inscenacích v mimodivadelním prostředí. Dnes se označují termínem site-specific projekty. Jeho výpravy sledují lidé na loukách, na schodech sokolovny nebo ve staré fabrice. Spolu s Karlem Konstantinem vymýšlí v roce 1947 ideu Jihočeského divadelního festivalu. Představení se odehrávají v zahradě, na schodišti fontány i v maškarním sále českokrumlovského zámku.

První podoba otáčivého hlediště v roce 1958.

První podoba otáčivého hlediště v roce 1958.

Dne 9. června 1958 se před letohrádkem Bellaria odehrává netradiční pokus pod vedením Joana Brehmse. Šedesát diváků sleduje hru Ztracená tvář z malé točny. V podstatě nic nového. Už Da Vinci použil poprvé točnu v roce 1490 při milánské slavnosti na počest Isabelly Aragonské.

Ale „jihočeský Leonardo“ je před 60 lety u nás první a začíná psát historii otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

O rok později už je na stejném místě scéna pro 400 diváků. Pohánějí ji vojáci i dobrovolníci. Před hledištěm inscenuje režisér Otto Haas s Brehmsem Jiráskovu Lucernu. Z původních tří představení je nakonec třiadvacet a zhlédne je celkem 9 373 diváků. Za rok hlediště rozšiřuje kapacitu na 550 míst. Je zabudované do země a poháněné elektromotorem.

Scénograf Joan Brehms při stavbě hlediště v roce 1959.

Scénograf Joan Brehms při stavbě hlediště v roce 1959.

„Brehms celý život vytrvale usiloval o překonání omezujícího kukátkového divadla, o přiblížení se k novému jednotnému prostoru, o překonání rozděleného prostoru a vztahu tak, aby odpovídal našemu dnešnímu vícedimenzionálnímu vidění, slyšení a chápání života,“ podotýká Jiří Šesták, senátor a bývalý ředitel Jihočeského divadla.

Brehms však vždycky dbal na to, aby hlediště citlivě zapadalo do unikátní barokní zahrady. To se ale s přestavbou točny v letech 1988 až 1993 nepodařilo. Čtvrté, 650tunové hlediště pro 644 diváků Brehms odsoudil a nehlásil se k němu.

Přesunout za zahradu?

Kvůli této konstrukci trvají dlouhé roky i spory o umístění hlediště v zahradě. Na stole se tak nedávno objevil projekt polydimenzionálního hlediště v přírodě, které Brehms původně navrhl pro Mexiko. Nejen že se točí, ale dokáže i měnit podobu a vytvářet komorní scénu uvnitř. Stát by mohlo v novém divadelním traktu zámecké zahrady. Vše ale ukáže až architektonická soutěž.

Joan Brehms ale není jen autorem proslulé točny. V roce 1962 navrhl novou divadelní budovu pro České Budějovice na Mariánském náměstí. Dokonce se tam už položil základní kámen, lidé přispívali do sbírky jako na Národní divadlo, šly k zemi i tamní domy. Tím vše ale skončilo, dnes je tam jen parkoviště. O stavbě této budovy na Mariánském náměstí se ale opět začíná mluvit. Mohla by sloužit nejen hercům, ale i Jihočeské filharmonii.

Pro nádvoří hradu Karlštejn uskutečnil Brehms kyvadlové hlediště. Jak využít netradiční prostory, dokázal třeba v roce 1965 v budějovické rajské zahradě dominikánského kláštera. Po celé léto se tam u příležitosti 700. výročí založení města hrála na kruhové scéně inscenace Filip Španělský.

Angažoval se ale i v obnově památek. „Na počátku 60. let inicioval obnovení a zprovoznění po desetiletích nefunkčnosti zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, aby pak dále v rámci svých možností bojoval za jeho záchranu,“ upozorňuje fotografka Dana Vitásková.

Spoustu vzpomínek má na Brehmse i fotograf Michal Tůma. Scénograf byl jeho otčímem.

„Pokud nebyl Žeňka, jak jsme Joanovi říkali, v divadle či někde mimo domov, tak byl každý večer u nás doma koncert klasické hudby. Beethoven, Dvořák, Sibelius, Brahms, Čajkovskij a další. Jejich hudba zněla večerem při sklence červeného vína do nočních hodin. Byl to Žeňka a jeho koncerty, kdo mi přiblížil svět hudby a naučil mě tuto hudbu milovat,“ vzpomíná Tůma.

Spolu se svým bratrem Jiřím trávil Michal Tůma se Žeňkou i spoustu času v Jaroslavicích u Vltavy, kde si Brehms s maželkou Jitkou koupili chatu. Tam se věnoval i své další vášni – krajinomalbě.

V září 1989 byla premiéra poslední inscenace, na které Brehms jako scénogral pracoval. Pro Jihočeské divadlo vytvořil přes 300 jevištních výprav. Zemřel 10. ledna 1995 v Budějovicích. Splnil si většinu snů.

Ten poslední se mu ale nepodařil. Od roku 1945 se už nepodíval do svého rodného města. Symbolicky se tam tak vrátil až loni, kdy tam byla v koncertní síni Velký Jantar otevřena velká výstava o jeho životě a díle. Nyní doputovala do krumlovských klášterů a od podzimu bude k vidění i v Jihočeském divadle.

V roce 2015 se hrála nová premiéra Rusalky. Tady je ukázka:

Autor:

Nejčtenější

Nadějná zlatovláska. Nástupkyně Neumannové o tetováních i hubnutí

Nadějná česká lyžařka Barbora Havlíčková

Pyšně vyhrnuje rukáv levé ruky. Nic nezakrývá. Naopak vášnivě popisuje příběhy důkladně promyšlených tetování. V...

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Při nehodě na Písecku zemřeli čtyři cestující v osobním autě

U Drhovle na Písecku se srazil nákladní vůz s osobním, ve kterém zemřeli muž a...

U Drhovle na Písecku se srazilo nákladní auto s osobním. Při havárii zahynuli čtyři lidé. Tragédie se stala na silnici...

Muž v klubu prohýřil 30 tisíc. Když měl platit, volal na pomoc strážníky

Poslední noční kluby v Dubí bojují po otevření dálnice D8 do Německa o

Říká se, že každá zábava něco stojí, ale návštěvník nočního klubu v Českých Budějovicích si zřejmě myslel opak....

Srážka s kamionem má třetí oběť, mrtvým v autě bylo 17, 19 a 23 let

Při tragické nehodě zemřely v obci Hořice na Šumavě dvě ženy. Dva muže převezl...

Tragická nehoda v Hořicích na Šumavě z úterního večera má třetí oběť. V českobudějovické nemocnici ve středu zemřel...

Další z rubriky

Klíšťat díky vedru a suchu ubylo, ale nakažených lidí je více než loni

Ilustrační snímek

Ačkoli jihočeští vědci nasbírali v letošním horkém a suchém počasí výrazně méně klíšťat pro své výzkumné chovy než...

Kebab rozmrzal už v autě, polotovar bez dokladů mířil do Českého Krumlova

Státní veterinární správa při společné kontrole s celníky objevila na...

Jihočeští celníci při kontrole v terénu odhalili 300 kilogramů kebabu, který coby masný polotovar řidič převážel v...

Spor o nefunkční osvětlení na náměstí v Táboře může skončit u soudu

Na náměstí T.G.M. v Táboře mají mezi betony svítit LED světla. Od rekonstrukce...

V Táboře stále nefunguje osvětlení na náměstí T. G. Masaryka za 1,7 milionu korun. Po opravách se vždy porouchalo....

Najdete na iDNES.cz