Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pavel Podruh chystá u Vyššího Brodu ostrovní dům odstřižený od energií

  10:01aktualizováno  10:01
Šetřit, ale i vyrábět energii. Takový je záměr projektu Český ostrovní dům. Zakladatelem je třicetiletý Pavel Podruh z Českého Krumlova, který ho celý před dvěma lety založil na myšlenkách soběstačné architektury.

Zakladatel projektu Český ostrovní dům Pavel Podruh. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Vše začalo jako studentská architektonická soutěž, časem se idea ujala i na workshopech a výstavách. Na konci května dostal projekt Ocenění za udržitelnost a společenský přínos od Asociace společenské odpovědnosti a Centra OSN v Praze.

Příští rok se bude stavět první ostrovní dům u Vyššího Brodu na Českokrumlovsku. Celý projekt financuje Podruh z vlastních úspor. „Předtím jsem podnikal a podařilo se mi prodat firmu, významně nám také pomáhají partneři projektu,“ zmínil.

Jak bude ostrovní dům, který chcete začít stavět v létě 2018, fungovat a vypadat?
Půjde o dvě malé budovy, každá nabídne 100 metrů čtverečních obytné plochy. Na jižních střechách bude kompletně fotovoltaika, uvnitř 20kilowatthodinové bateriové úložiště. Systém bude řízený chytrým softwarem, který teď programujeme. Domácnost bude používat maximum dešťové a minimum pitné vody. Bude vypadat jako hezká standardní malá dřevostavba ukrytá v přírodě.

Pavel Podruh (30)

Pochází z Českého Krumlova, kde vystudoval gymnázium. Ve třetím ročníku odjel do Spojených států na Lake City High School, poté přešel na Empire State College v New Yorku, kde získal dva bakalářské diplomy v oborech obchod a mezinárodní vztahy. Poté pokračoval masters studiem mezinárodního managementu v programu CEMS MIM. Do roku 2015 byl také zpěvákem reggae kapely Pub Animals, s níž získal v roce 2011 cenu Anděl. V roce 2015 založil projekt Český ostrovní dům, kterému se věnuje dosud. Ve volném čase rád sportuje a cestuje. Žije s přítelkyní střídavě v Českém Krumlově a v Praze.

Kdo se tam může nastěhovat?
Prvního půl až tři čtvrtě roku budu v jedné z těch budov bydlet já a budu zjišťovat všechny háčky a nedostatky. Pak se místo otevře veřejnosti a každý si bude moct zamluvit termín, zarezervovat si pobyt na pár dní podobně jako v hotelu. Pro nás je důležité, aby si to vyzkoušelo maximum lidí. Rádi bychom, kdyby v našem projektu zpozorovaly stavební firmy potenciál. Můj cíl je nastartovat v lidech zájem o obnovitelné zdroje energie. Naše know-how si kdykoliv každý může stáhnout a využívat ho pro sebe, my tu myšlenku jen šíříme, ale nehledáme si nutně pozici na trhu.

Na kolik přijde stavba takového ostrovního domu?
Záleží, jaké má dispozice. V našem případě kalkulace vycházejí o 15 až 20 procent více, než by stál klasický dům připojený na síť. Počítáme s návratností kolem 15 let, což sice ekonomicky v tuhle chvíli asi není tolik zajímavé, nicméně, jak se trh vyvíjí, technologie budou mnohem dostupnější. Věřím, že během deseti let bude normální, že v každé domácnosti ty dílčí technologie budou fungovat.

Je podle vás v našich klimatických podmínkách vůbec reálné, aby to fungovalo?
Klima samozřejmě má na fungování systému vliv. Určitě by mu bylo lépe jižněji od naší české krajiny, ale zase s rostoucí teplotou klesá výkonnost solárního panelu. Ta rovnice nefunguje jen tak, že čím víc svítí slunce, tím víc je energie. V našich klimatických podmínkách to ale fungovat může. Samozřejmě se na to člověk musí připravit, nadimenzovat baterie uvnitř domácnosti tak, aby to utáhly a měly dostatek rezervy na dobu, kdy slunce nesvítí nebo svítí jen minimálně. Stejně bude minimum domácností, které budou chtít žít kompletně odříznuté od sítí. Chceme spíše po krůčcích zjišťovat, jak uzpůsobit běžné domy tak, abychom jednou nemuseli vyrábět elektřinu třeba z uhlí. To už v dnešní době nedává smysl.

Takže čistě ostrovní domy nejsou vaším primárním cílem?
Pokud si vyzkoušíte takový extrém, tak vlastně zjistíte, jak jednodušeji nastavit ty dílčí věci v normální zástavbě. Takže určitě bych neřekl, že je to ideál, nechceme, aby se teď všichni odstřihávali od sítí. Naopak na příkladu ostrovního domu se dají naučit věci, které jsou aplikovatelné v normální napojené zástavbě, kde lidi mohou sdílet ty zdroje jeden s druhým a nebýt jen pasivním příjemcem. To je náš ideál dostat tyto myšlenky a řešení do běžné zástavby.

Nepředstavuje to pro člověka žijícího v takovém domě nějaké omezení?
Není to milionářská vila s vyhřívaným bazénem. Ten dům má být pro běžnou rodinu, která nechce zbytečně plýtvat. Omezení může nastat třeba v tom, že když budou obyvatelé zhýralí, tak se může jednoho dne stát, že najednou nebudou mít elektřinu. Od toho je ale ostrovní dům, aby ukázal, jak jsou lidé navyklí zacházet se spotřebou, a kvůli tomu ho chceme postavit. Jako lekci a ponaučení.

Celý projekt vznikl původně jen jako studentská architektonická soutěž, vy ale architekturu nemáte ani vystudovanou. Jak jste se k tomu dostal?
Uvažoval jsem nad tím, jak bych si já sám postavil vlastní bydlení, a říkal jsem si, že určitě už musí existovat způsoby, jak domy budovat šetrněji, třeba na základě obnovitelných zdrojů. Zjistil jsem, že to know-how je hrozně roztříštěné po celém Česku. V tu chvíli mě napadlo, že by bylo užitečné, aby vzniklo nějaké centrum, které by sdílelo jednotlivé dílčí technologie, co se tu dají použít. Zjistil jsem, že je to tady trochu neorané pole. Nakonec se na projekt nabalují další aktivity v podobě veřejných workshopů, výstav či přípravy skutečných budov.

Zmínil jste, že je to v Česku neorané pole. Nikdo se tu předtím soběstačnou architekturou nezabýval?
Neorané pole je možná trochu silné slovo. Jsou tady firmy a lidé, kteří se soustředí na dílčí technologie, ale je problém je spojovat. Každý si hraje na tom svém písečku, vodní hospodáři řeší vodní hospodářství a energetici řeší energetiku, ale nekoordinují tu činnost společně a u domů, které jsou soběstačné, je ta koordinace nutná ještě dvojnásob než v normálním domě. Dům musí fungovat jako organizmus a ten musí mít společný mozek a bez toho jsou ty dílčí části k ničemu.

Mluvíte o jednotlivých technologiích, které zajistí soběstačnost budovy. Jaké konkrétně máte na mysli?
Je to systém baterií, solárních panelů a vzduchotechnika. Snažíme se ho optimalizovat tak, aby fungoval celoročně bez napojení na sítě. Pořád ale ještě nejsou technologie tak vyspělé, aby to byla hračka, je to dost náročné. Aktuálně máme v hale u Prahy postavenou technickou místnost, která simuluje chování staveb softwarově, a ladíme ten organizmus tak, aby dokázal fungovat v každý moment.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí v Jihočeském kraji dle okresů:

Volby do Senátu

Jihočeský kraj volí své zástupce do Senátu v obvodu České Budějovice. Do Senátu v obvodu č.14 kandidují: Ladislav Faktor, Blanka Jakubcová Sýkorová, Lubomír Pána, Marie Paukejová, Miloslav Procházka, Richard Schötz, Jiří Šesták a Štěpán Tampír.



Nejčtenější

Cyklista srazil na chodníku devítileté dítě. Po pádu se zvedl a ujel

Ilustrační snímek

Policisté pátrají po cyklistovi, který v úterý odpoledne srazil na autobusové zastávce v Českých Budějovicích...

Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...



Inspekce stíhá dva budějovické policisty kvůli mučení Roma

Generální inspekce bezpečnostních sborů (ilustrační foto)

Generální inspekce bezpečnostních sborů stíhá dva českobudějovické policisty. Údajně mučili 32letého Roma a nutili ho,...

Cyklista Kaňkovský proletěl sklem do auta: Asi při mně stáli všichni svatí

Zničené kolo Aloise Kaňkovského po nárazu do jednoho z mechanických vozů závodu...

Cyklisté hradecké stáje Elkov Author se chystají na mistrovství světa, kde pojedou závod družstev. Týká se to i Aloise...

Kladno prohrálo na Slavii, Havířov uspěl v Jihlavě a vede první ligu

Momentka z duelu prvoligových hokejistů Českých Budějovic (žlutá) a Prostějova

Spekulovalo se, že by se Jaromír Jágr mohl poprvé v sezoně objevit v prvoligovém duelu. Jenže ani v 6. kole se...

Další z rubriky

Na konzervatoř ho nevzali pro nedostatek talentu. Teď zpívá s Jiřím Kornem

„Dodnes je mi role Romea nejbližší. Bylo to první velké představení, do té doby...

Českobudějovický zpěvák Lukáš Randák si nedávno nadělil ke svým 30. narozeninám zcela vyprodaný koncert plný hostů na...

Sedmiletý rybář házel s úlovky o zem, pak je vracel zpátky do vody

Ilustrační snímek

Českobudějovičtí strážnici vyjížděli k rybníku na okraji města, kde chytal ryby sedmiletý chlapec. Zřejmě neměl...

Jihočeští houbaři nosí domů plné košíky, ti neopatrní ale ničí podhoubí

S přicházejícím podzimem houbařům na jihu Čech začaly žně.

V jižních Čechách vypukla houbařská mánie. Sociální sítě plní v těchto dnech fotografie s košíky plnými hřibů, lišek...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na iDNES.cz