Vysychá zničená krajina, zákaz zalévání zahrad nepomůže, říká vodohospodář

  15:54aktualizováno  15:54
Zákazy zalévání zahrádek vážnou situaci se suchem rozhodně nevyřeší, upozorňuje v rozhovoru Jiří Lipold, technický ředitel společnosti Čevak, která se v Českých Budějovicích a mnoha dalších jihočeských městech a obcích stará o vodovody a kanalizace.

Technický ředitel společnosti Čevak Jiří Lipold. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Už týdny lidé řeší vedra a skutečnost, že prší jen velmi málo, půda je vyprahlá. Jak jsme na tom v Jihočeském kraji? Máme se bát až tak, že nám nepoteče voda z kohoutků?
V jižních Čechách má vodárenská soustava svůj základ v úpravně Plav a nádrži Římov, to je stabilní páteř, která funguje velmi dobře. Většina obcí a měst napojená na soustavu má ještě další záložní zdroj, takže nemá problém. Ale jsou odlehlé lokality, které jsou závislé jen na studnách a prameništích. Tam, kde je ten podpovrchový zdroj mělký, mohou mít potíže. Ale zatím problém nenastal.

Přesto stav není ideální a opakuje se.
Něčím podobným jsme si prošli už v roce 2015, kdy bylo také významné sucho. Co se tehdy ukázalo jako problém, jsme se snažili odstranit. Z tohoto pohledu se Jihočeši nemusí bát.

Co jste změnili?
Mnohé obce si začaly budovat náhradní zdroje. Nové vrty se zřizovaly například v oblasti Nových Hradů. Také dochází k propojování vodárenských systémů. Pěkný příklad jsou Frymburk, Lipno nad Vltavou a Loučovice, kde už to několik let funguje a mohou si vzájemně vypomáhat v krizových obdobích.

Jak vyřeší případný nedostatek vody v obci, která není na soustavu napojená?
Nezbývá, než ji dovážet do vodojemu. Běžný občan pak nedostatek nepocítí. V nedávné minulosti se to stalo v Jivně u Českých Budějovic, kde jsou závislí pouze na místních vrtech. Rok 2015 byl proti letošku ještě extrémnější, tehdy jsme vodu dováželi třeba z Jindřichova Hradce do Žirovnice.

A je možné říct, kde v Jihočeském kraji je situace s podzemní vodou dobrá a kde špatná?
V zásadě je to špatné všude. Stačí se podívat na webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu a jejich mapy, které ukazují stavy podzemních vod. Celá republika je nyní pod normálem.

Kde jsou příčiny tohoto stavu?
Zničili jsme si naši krajinu, naši zemědělskou půdu, se kterou jsme špatně zacházeli posledních sedmdesát let. Dobře je to vidět z letadla. U nás jsou velké lány, za hranicemi v Rakousku malá políčka. Obrovské lány vyschnou a neudrží vodu, navíc na ně najedou těžké stroje, které ničí ornou půdu. Pak stačí, aby na takové zorané pole mírně zapršelo, a kapka vody tam získá takovou energii, že letí po povrchu. Nemá přirozené překážky a nevsakuje se. Výsledkem je vodní eroze a vysychání. Špatně je i orba po spádnici, místo po vrstevnici.

Je cestou ke zlepšení návrat k menším polím s pestřejší skladbou rostlin, více živočišného zemědělství než rostlinného?
To bude velmi obtížné. Dnes to nefunguje tak, že bychom se z měst vraceli ve velkém na venkov. Zemědělstvím se zabývá asi jen jedno až dvě procenta populace. Někdy za první republiky to bylo kolem 35 až 40 procent. Technologie, návody a opatření ke zlepšení ale existují. Avšak chybí vůle, která by měla vzejít od státu, on má ty páky.

Jaké?
Jsou to dotace. V podstatě všichni zemědělci je čerpají. Stát může říct, že bude udělování dotací podmiňovat tím, že se bude zemědělec starat o půdu tak, aby dál nevysychala. Jenže takhle natvrdo to nikdy nezaznělo. Pokud se něco takového nestane, k zásadnímu posunu nedojde.

Takže je na čase změnit přísloví sůl nad zlato, na voda nad zlato?
Pitné vody je dost, to je třeba rozlišovat. Navíc její vyčerpané množství za posledních 25 let kleslo na polovinu. To je výrazná úspora a všem nám to prospívá. Kdybychom ji spotřebovávali stejně jako v roce 1989, tak bychom dnes zjišťovali, že těch kapacit tolik nemáme.

Takže problém v pitné vodě není, ale je v krajině.
Ano, když pojedete krajinou, uvidíte uschlé stromy a ne jen pár, ale celé části lesa. To už není přirozený stav. Jak letos na jaře kvetly smrky a další stromy, to byla poslední křečovitá reakce přírody. Cítí, že umírá, a tak se ještě z posledních sil snaží dát život novému pokolení. Proto byl všude pyl. Krajina nás trestá za to, jak se o ni špatně staráme.

A co bude dál?
Stromy budou schnout a uschnou. Každý, kdo umí pozorovat, to musí vidět. Třeba jižní Morava dávno není obilnicí země, tam je mnohdy polopoušť. Nejlepší výnosy jsou spíše z Vysočiny a podobně. Vedlejším důsledkem naší péče o krajinu je pak třeba to, že nám ubývá voda ve studních. Co nám reálně může vytrhnout trn z paty, je, když se začneme lépe chovat k zemědělské půdě. Tato myšlenka ale musí nejdříve zaznívat jako hrom celou zemí. Náprava bude velmi dlouhá. Vezměte si, kolik je všude meliorací, které odvodnily pole. Změny by měly přijít hodně rychle, ale zatím je nevidím. Pak jen sledujeme, že nám po dešti v Dobrovodském potoce v Českých Budějovicích proteče 20 kubíků za sekundu a po několika minutách hladina zase klesne téměř na úroveň sucha.

Když jsme 70 let krajinu takto ničili, bude náprava trvat stejně dlouho?
To nevím. Lidem často pomůže až krize. Pak nastane katarze a lidé začnou konat.

Zakazovat zalévání pitnou vodou tak asi situaci nezlepší, že?
Musím zopakovat, že problém není v pitné vodě a ani v zahrádkách.

Snažíte se situaci změnit i vy sám jako odborník? Vodárenství se věnujete celý svůj profesní život a v Čevaku působíte skoro 20 let.
Už tři roky o tom přednáším na všech možných konferencích a upozorňuji na to. Jde to velmi pozvolna. Obcím dáváme potřebné informace a dostávají servis, aby mohly různě zlepšovat a doplňovat své vodní zdroje a zvyšovat zabezpečenost. Dám vám příklad. Na konci 90. let jsem zpracovával vodohospodářkou část územního plánu Budějovic. Tehdy jsme pochopili, že má město problém v tom, že má vodu jen z jedné roury. Z úpravny Plav, z Římovské přehrady. Pochopili jsme, že je třeba záložní zdroj.

Jeho zřízení trvalo dlouho?
Od myšlenky uplynulo 12 let, než se vše dotáhlo do konce. V katastru Hrdějovic tak dnes máme záložní zdroj. Kdyby hlavní soustava klekla, tak společně s dalšími drobnými zdroji máme zajištěnou polovinu dodávky vody pro Budějovice.

V kolika obcích a městech se staráte o vodovody a kanalizace?
Jsou jich tři stovky, je to více než půl milionu obyvatel v Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině.

Může do budoucna nastat, že se bude kvůli úsporám pitné vody do domácností rozvádět ještě druhý přívod vody užitkové?
Nejdříve trochu odbočím. Historicky tady 100 let platilo, že se města snažila dostat vodu z města co nejrychleji pryč – do okapů, svodů a kanalizace a ven do řeky. Dnes už je povinnost ji u nových staveb domů co nejvíce zadržovat. Až když to jinak nejde, může odtéct do kanalizace. To je zásadní změna. A teď se vrátím k otázce: třeba v Budějovicích dříve byly dva systémy, protože město mělo málo pitné vody a potřebovalo ji nějak nahrazovat, tak byla i užitková. Využívala se k tomu stará vodárna u Vodárenské věže. Když jsme se pak napojili na Římov, mohlo se město dvojího systému zbavit a rádo to udělalo. Je to bezpečné.

Římovská přehrada je na tom dobře?
Díky ní můžeme překonat i několik měsíců trvající sucho. Je v ní voda povrchová, měkká, která je příjemná pro pití. Při všech testech z posledních let dopadla velmi dobře a byla na špičce v celé zemi.

Autor:

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Nadějná zlatovláska. Nástupkyně Neumannové o tetováních i hubnutí

Nadějná česká lyžařka Barbora Havlíčková

Pyšně vyhrnuje rukáv levé ruky. Nic nezakrývá. Naopak vášnivě popisuje příběhy důkladně promyšlených tetování. V...

Při nehodě na Písecku zemřeli čtyři cestující v osobním autě

U Drhovle na Písecku se srazil nákladní vůz s osobním, ve kterém zemřeli muž a...

U Drhovle na Písecku se srazilo nákladní auto s osobním. Při havárii zahynuli čtyři lidé. Tragédie se stala na silnici...

Muž v klubu prohýřil 30 tisíc. Když měl platit, volal na pomoc strážníky

Poslední noční kluby v Dubí bojují po otevření dálnice D8 do Německa o

Říká se, že každá zábava něco stojí, ale návštěvník nočního klubu v Českých Budějovicích si zřejmě myslel opak....

Tři zájemci o dostavbu dálnice D4 mají smůlu, ministerstvo je vyloučilo

Vizualizace dálnice D4 u Příbrami

Do druhého kola výběrového řízení na dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem vybralo ministerstvo...

Další z rubriky

Mighty Sounds odhaluje hvězdy, do Tábora zamíří Dog Eat Dog i Total Chaos

Táborské letiště Čápův dvůr obsadil od pátku do neděle festival Mighty Sounds....

Streetpunková parta z New Yorku, crossoverová legenda z New Jersey, punková úderka z Kalifornie nebo bosenská kapela...

Pronájmem stánků na adventních trzích města vydělají jen desítky tisíc

Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. začaly adventní trhy.

Jihočeská města začínají lákat na adventní program, který často spojují s oblíbenými trhy. Někde trvají jen den, jinde...

Stát dá pětistovku za zobák kormorána, podle rybářů ale ptáků neubude

Kormorán velký přezimuje na pražské Vltavě ve velkých hejnech a rybářům působí...

Přemnožení kormoráni působí rybářům milionové škody. Stát je chce zmírnit tím, že začíná myslivcům od listopadu...

Najdete na iDNES.cz