Cílem jsou zařízení spojená s jadernou energetikou. „Myslím, že šlo o zajímavou pracovní cestu. Poznáváme mimo jiné, jak se chovají majitelé jaderných elektráren k místním samosprávám. Z tohoto pohledu je podle mě naše ČEZ nejlepší,“ chválí například cestu na Floridu starosta jihočeských Chrášťan Josef Vomáčka.
Podobně mluví také další účastníci zájezdu - starostové Dřítně Josef Kudrle nebo Dolního Bukovska František Mazanec. Pro většinu z nich totiž nejsou cesty po světě v režii ČEZ ničím novým. Absolvovali už návštěvy Turecka, Jižní Koreje a dalších států.
Zastupitelé se ptají na přínos místním obyvatelům
Někteří zastupitelé obcí v tom ale vidí konflikt zájmů a ptají se, co tyto zájezdy přinesou místním obyvatelům.
„Chtěli jsme po panu starostovi, aby nám cestu popsal. Mluvil o technologii elektrárny, které stejně nerozumíme,“ říká zastupitelka Dolního Bukovska Božena Janečková.
Podobně nerozumí služebním cestám starosty další zastupitel Dolního Bukovska Jiří Sedlák. Podle něj se výjezd v zastupitelstvu ani předem neschvaloval a jeho smysl není jasný nikomu.
Na zájezdy zve ČEZ zástupce samospráv obcí z okruhu zóny havarijního plánování temelínské elektrárny, která má poloměr 13 kilometrů od reaktorů. Patří do ní například obec Dívčice.
„Zásadně jsem takové nabídky od ČEZ odmítal. I když bych se na Floridu podíval rád, připadá mi to neetické. Ani nevím, co by mi taková cesta na státní útraty kromě příjemného výletu dala. V posledních letech už mě nezvou,“ řekl starosta Dívčic Radek Livečka.
Podobných komunálních politiků, kteří cesty s ČEZ bojkotují, je víc. Většinou ale paradoxně nechtějí být jmenováni, protože jejich obce od elektrárny dostávají sponzorské dary.
Je to běžná praxe
Odpověď na otázku, jaké zkušenosti zástupci samospráv z cest přivezli, přitom nejde najít ani v zápisech jednání příslušných zastupitelstev ani v místních obecních tištěných zpravodajích. Organizátoři cest si ale zájem politiků pochvalují.
„Jde o převzatou praxi, kdy naopak na Temelín jezdí odborné návštěvy z dalších zemí. Pro nás je spolupráce s okolní samosprávou nezbytná,“ sdělil důvod mluvčí temelínské elektrárny Petr Šuleř.
Kromě seznámení se s technologiemi jsou pro regionální politiky podle Šuleře zajímavé i informace o legislativě či nastavení místních podmínek pro soužití firmy s okolními obcemi.
Podobnou taktiku přátelství se samosprávami zavedla i Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zve na zahraniční pracovní cesty politiky z regionů, kde se nachází úložiště radioaktivního odpadu. Letos v květnu sponzorovala cestu do Pittsburgu a do Atlanty dvěma starostům z okolí Dukovan.
„Navštívili jsme firmu Westinghouse a jadernou elektrárnu Vogtle,“ řekla mluvčí SÚRAO Nikol Novotná. Podle ní správa úložišť komunikuje v rámci projektu Moldanubikum, který se zabývá geologickým výzkumem v okolí jaderných elektráren, s příslušnými obcemi.
Obce vytipované pro úložiště cesty odmítají
Mezi takzvaný zájmový polygon patří například jihočeské obce Temelín, Dříteň, Olešník, Hluboká nad Vltavou. Vztahy s obcemi, které leží v katastrech vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, má SÚRAO zatím napjaté. Odmítají totiž i geologické průzkumy. Leží v jižních a západních Čechách.
„Nabídky na podobné sponzorované pracovní cesty jsem vždycky odmítal. Stejně tak zástupci samospráv našich okolních obcí. Připadalo by mi to jako úlitba, jinak nevím, co bych mohl jako neodborník hodnotit,“ míní starosta Chanovic Petr Klásek.
Západočeská obec leží blízko za hranicemi Jihočeského kraje a jak tvrdí Klásek, dohlédnou na kouř z chladících věží Temelína. Cesty se SÚRAO zatím nepoznala ani jihočeská Jistebnice. Leží rovněž v lokalitě zájmu této státní instituce.
„Nikdo z našich zastupitelů na takové pracovní cestě nebyl,“ potvrdil místostarosta Jistebnice Jiří Popelka, který je zároveň mluvčím spolku obcí Platforma proti hlubinnému úložišti. Platforma usiluje o rovnocenné jednání státu a obcí ohledně stavby úložiště radioaktivních odpadů.
