Když přijedou do penzionu Karla Šimečka mladšího v Červeném Dvoře noví hosté, ukáže jim velký kontejner, kde třídí odpad.
„Vychováváme hosty. Když u nás bydlí, musí třídit. Samozřejmě se najdou i takoví, které k tomu nepřinutíte. Já to pak dělám za ně. Jdu a přebírám popelnici, protože bych se styděl nechat ji vyvézt s tím, co tam nepatří,“ říká Šimeček, který už nakupuje tak, aby produkoval minimální množství odpadů.
V penzionu třídí vše, co se dá znovu zpracovat. Včetně víček od jogurtů, pivních plechovek či zátek. Červený Dvůr, stejně jako Borová a Hejdlov, patří pod obec Chvalšiny na Českokrumlovsku, která získala v soutěži pořádané sdružením Arnika odpadového Oscara. Ten patří obcím a městům, jejichž obyvatelé produkují nejméně odpadu na obyvatele a rok.
V republice jsou lepší jen Moravany na Pardubicku
Chvalšinští zvítězili na jihu Čech s produkcí necelých 60 kilogramů v kategorii obcí do 5 000 obyvatel a v celorepublikovém žebříčku je předstihly jen Moravany na Pardubicku, kde končí v popelnicích o pět kilogramů odpadů méně.
Celé odpadové hospodářství má ve Chvalšinách na starosti vedoucí správy majetku a služeb Pavel Krejčí. „My nesledujeme soutěže. Jde nám o to, abychom měli v obci pořádek a lidé neměli důvod zakládat černé skládky,“ popisuje.
Za dosaženým výsledkem stojí efektivní motivační systém, který v obci zavedl už před deseti lety bývalý starosta a majitel ekologické farmy Vlastimil Kamír. Jde o takzvaný úhradový systém placení za odpady. Spočívá v tom, že obyvatelé obce platí paušální částku, která kryje náklady na provoz sběrného dvora, a k tomu variabilní částku za vyvezení popelnice na směsný odpad.
Za provoz sběrného dvora je to letos 150 korun za rok od trvale žijících obyvatel ve věku od šesti do 70 let a poloviční částka od rekreantů a lidí žijících v osadách. Na vývoz 110litrové popelnice si Chvalšinští pořizují na obecním úřadě šedesátikorunovou známku.
„Samozřejmě musí topit plynem, aby nedávali do popelnic popel. Čím méně toho vyhodí do směsného odpadu, tedy čím více vytřídí do kontejnerů na sklo a papír či odnesou v pytlích do sběrného dvora, nebo zkompostují, tím méně za odpady zaplatí,“ srovnává Krejčí.
Zajímavé je, že systém, který nutí lidi přemýšlet o odpadech vyprodukovaných v domácnosti, se vyplácí i místní samosprávě. Chvalšiny, které mají 1 200 obyvatel, nemusí na svoz, třídění a likvidaci komunálního odpadu na rozdíl od srovnatelně velkých obcí doplácet. Peníze od lidí za odpad a od firem za ten vytříděný pokryjí obecní náklady.
„Stále máme co vylepšovat. Teď nutně potřebujeme nové svozové vozidlo, naše multikára je 40 let stará a dosluhuje,“ shrnuje Krejčí.
