Chýnovská jeskyně láká do chladného nitra hory, voda ji stále zvětšuje

Seriál   5:06aktualizováno  5:06
Příkré, nerovnoměrně vysoké schody a všudypřítomný chlad. Procházka chodbami Chýnovské jeskyně na Táborsku patří k náročnějším, ale ukazuje příchozím tvary, které do vápence vyhloubil podzemní tok.

Hned při prvních krocích dolů do podzemního labyrintu je chladný vzduch cítit po celém těle. Do útrob Pacovy hory vede úzké, nerovné schodiště lemované dřevěným zábradlím.

„Pozor na hlavu, místy jsou stropy nízko,“ upozorňuje hned u vchodu František Krejča ze správy jeskyně.

Návštěvníci v Chýnovské jeskyni neobdivují dlouhé krápníky, ale pestrobarevné stěny rozmanitých tvarů. Podzemní komplex je ukryt na jižním úbočí Pacovy hory.

Její název je zkomoleninou staršího označení Pecová hora, které se tak říkalo kvůli spoustě malých pecí na pálení vápna v jejím okolí. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Chýnova u obce Dolní Hořice.

Fotogalerie

Pohledy asi pětadvacetičlenné prohlídkové skupiny upoutá útvar zvaný Žižkova střelba. Jsou to takzvané hrnky, kruhové prohlubně ve stropě, které nápadně připomínají průstřely dělostřeleckými koulemi. Dříve se jim také přezdívalo vosí hnízda.

Ikonickým prostorem jeskyně je Kaple svatého Vojtěcha. Její postupné rozsvěcování doprovázené melodií slavné Bachovy skladby Toccata a fuga d moll navodí tajuplnou atmosféru.

Nakonec je osvětlen i kovový kříž, který na konci 19. století nahradil původní dřevěný. Ten tu po sobě kdysi zanechali první průzkumníci. Po jednom z nich, Janu Strnadovi, tu dokonce zbyl vyrytý podpis z roku 1863.

Voda „rozežírá“ vápenec

Bílé, žluté, ale i zelené a modré odstíny vybarvují například Slavníkovu chodbu. Ta vede k Purkyňovu jezírku, jehož hladina je 50 metrů pod povrchem a je nejhlubším místem, kam se návštěvníci dostanou.

„V jeskyni je všechno relativní. Tady to vypadá jako nenápadný potůček, ale o 150 metrů proti proudu je široký až čtrnáct metrů. Tento tok vytváří jeskyni,“ prozrazuje František Krejča.

Dříve se odborníci domnívali, že jeskyně vznikla omíláním kamene podzemním potokem. Později se však ukázalo, že vápenec se ve vodě doslova rozpouští. „Tento krasový proces tu stále probíhá a prostory se ve skutečnosti neustále zvětšují,“ prozrazuje Krejča.

Jeskyni tvoří krystalické vápence - takzvané mramory - ale i jiné, nekrasové horniny. Přítomností nekrasových hornin vznikly i kruhové útvary zvané oka. Nejtypičtější z nich je Purkyňovo, které dohlíží na jezírko a je symbolem jeskyně.

Trasa pro turisty je jen malým úsekem celého podzemí. Na zpřístupněnou západní část jeskyně navazují další stovky metrů spletitých chodeb a ty zaplavené sahají do hloubky až osmdesáti metrů pod zemí.

Podzemní potok vystupuje na povrch Rutickou vyvěračkou asi kilometr a půl vzdálenou od jeskyně. Ta je díky kvalitě své vody podchycena vodovodní sítí. Odkud však voda do podzemí přitéká, není dosud přesně známo.

Skalníkovi spadlo kladivo

Současná prohlídková trasa je dlouhá 260 metrů a převýšení činí 42 metrů. Schodů byste tu napočítali okolo čtyř set a teplota klesá pod deset stupňů.

„Pro některé turisty je to u nás trošku adrenalin. Převýšení je znatelné a schody nepravidelné. Ale snažíme se tím udržet historický ráz podzemí. Chýnovská jeskyně je totiž nejstarší jeskyní v Čechách a na Moravě zpřístupněnou veřejnosti,“ vypráví Krejča.

U objevu jeskynního komplexu v roce 1863 byl malý selský lom na jižním svahu Pacovy hory. Tehdy tu pracoval skalník Vojtěch Rytíř. Do pukliny ve skále mu spadlo kladivo, a když se do ní protáhl, spatřil chodbu, která mířila do nitra kopce.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

„První, kteří se dovnitř odvážili, byli Jan Strnad, dozorce nad vápnem, pak skalníci Josef Janů a Jan Švehla. Svítíce si dračkami po delším bloudění opět cestu nazpět nalezli.“ Těmito slovy popisovali první prozkoumávání jeskyně Antonín Frič a Jan Krejčí, kteří jako první podzemní chodby mapovali.

„Odvážnými sáhodlouhými kroky sestupovali jsme po obrovských čili čertových schodech, ohromných to balvanech se stropu spadlých a tu se již z dáli zatřpytila voda, odrážejíc paprsky pochodní a oznamujíc nám, že se na nejhlubším místě jeskyně nalézáme,“ popsali dále.

O otevření jeskynní brány se zasloužil zejména rolník Josef Rothbauer, který na prohlídku vpustil první návštěvníky již na konci 19. století. Velkou měrou se na dalším utváření trasy podílel i jeho vnuk Václav. Ten roku 1952 trasu elektrifikoval.

Na Chýnovsku mělo vápenictví tradici sahající až do 15. století. Těžba vápence v lomu na Pacově hoře byla ukončena v roce 1964.

V současnosti navštěvuje jeskyni až čtyřicet tisíc lidí ročně a je národní přírodní památkou.

Díky potápěčskému průzkumu upravili mapy

Jeskyně pro veřejnost uzavřena na přelomu let 2006 a 2007, kdy prošla rekonstrukcí. Kromě nově položených chodníků a elektroinstalace se navíc rozrostla.

„Zpřístupnila se celá horní partie. Museli jsme odtud vynést stovky tun suti,“ vzpomíná František Krejča, který je technikem i zástupcem vedoucího jeskyně.

V loňském roce podnikla správa jeskyně společně s potápěči České speleologické společnosti potápěčský průzkum čítající asi deset ponorů. Cílem bylo zrevidovat mapy podzemí. Potápěči se dostali až 45 metrů pod hladinu.

„Vyzkoušeli jsme novou metodu. Kamery nasnímaly jeskyni a počítačový program vytvořil její 3D model. Vyplatilo se. Zjistili jsme totiž, že mapy z 80. let počítaly s nesprávnými úhly,“ vysvětluje Krejča. Nové poznatky tak na mapách posunuly některé podzemní prostory až o desítky metrů.

V minulosti se v Chýnovské jeskyni uskutečnila i pozorování netopýrů. Zimují zde ve velkém netopýři řasnatí, útočiště zde však nalézají i velcí, vodní, ušatí nebo černí.

„Všichni jeskyni opouštějí v dubnu až květnu a vracejí se koncem srpna, aby si zimoviště prohlédli. Mláďata si na prostředí zvykají, navíc si tu jedinci hledají partnery,“ prozrazuje Krejča. Netopýrům je věnována expozice v chodbě v závěru prohlídky.

V červenci a srpnu mohou zájemci sestoupit do podzemí od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou. Dospělí zaplatí 100 korun, studenti a senioři 80. Za děti od 6 do 15 let zaplatí rodiče 60 korun. Návštěvníci do 6 let mají vstup zdarma.

Autoři:

Soupeři v boji o Senát na Chrudimsku odhodili rukavice

Daniel Herman v pražském volebním štábu KDU-ČSL. (6. října 2018)

Zatímco před druhým kolem senátních voleb na Svitavsku o sobě kandidáti ODS Michal Kortyš a ČSSD...

Ve sklípcích jako z Hobita se před vínem skladovala řepa a brambory

Vrbické sklípky vypadají jako z románů od Tolkiena.

VIDEO Seriál Ne nadarmo se jihomoravské obci Vrbice nedaleko Břeclavi přezdívá Hobitín. Návštěvníkům malebné...

Poštovní štola nabízí výlet do dob dávných horníků, kovy dobývali i ohněm

V Poštovní štole je k vidění i replika původního dřevěného důlního zařízení, v...

VIDEO Seriál Díky množství drahých a barevných kovů se hora Příčná nad Zlatými Horami na Jesenicku stala jedním...

V podzemí přehrady, kterou vybudoval Baťa, je nebývale sucho

Hrázný Rudolf Huml zná podzemní prostory přehrady jako málokdo, chodbu prochází...

VIDEO Seriál Rozsáhlou vodní plochu, která se táhne údolím mezi Zlínem a Fryštákem, nelze minout. Protíná ji...

Obyvatelé skalních domků ve Zderazi zavěšovali děti pod strop nad zvířata

Skalní obydlí ve Zderazi na Chrudimsku. (12.7.2018)

VIDEO Seriál Kdysi nenápadná vesnička Zderaz na Chrudimsku nedaleko Toulovcových Maštalí se stává čím dál...

Mariánská skála v Ústí skrývá poklady, starý plán nacistů na tunel ožívá

Vstup do útrob Mariánské skály.

VIDEO Seriál Bez baterky v ruce nebo na čele nemá nikdo šanci prohlédnout si, co ukrývají útroby Mariánské skály...

Část ústeckého krytu je neprozkoumaná, od války ve štole nikdo nebyl

Štola uvnitř krytu.

VIDEO Seriál Reflektor osvětluje štolu vyhloubenou v roce 1942 ve skále pod ústeckým zámečkem Větruše. Na její...

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Tři zájemci o dostavbu dálnice D4 mají smůlu, ministerstvo je vyloučilo

Vizualizace dálnice D4 u Příbrami

Do druhého kola výběrového řízení na dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem vybralo ministerstvo...

Mladý Prospal dostal u táty první šanci v českobudějovickém áčku

Václav Prospal mladší v dresu Českých Budějovic

Václav Prospal na střídačce hokejového Motoru České Budějovice a Václav Prospal i přímo na ledě. Jenže o 25 let mladší....

Jihočeský Ikaros létal v 18. století s křídly na trhy do Vodňan

Vít Fučík na ilustraci A. Hermana v knize Z dějin naší vzduchoplavby od Václava...

Průkopník české aviatiky Vít Fučík údajně létal v 18. století v unikátním postroji. Pomáhaly mu měchy naplněné...

Na sídlišti Máj se porvalo nejméně deset lidí, agresory odvezla policie

Policisté po rvačce v herně v pražské Koněvově ulici zadrželi celkem sedm osob...

Alkohol, zmatek a několik lehce zraněných. Tak to v sobotu vypadalo v jednom z podniků na českobudějovickém sídlišti...

Další z rubriky

V anketě řidičů o nejhorší výmol v kraji vede díra v Budějovicích

V anketě serveru vymoly.cz „vyhrály“ jihočeskou část díry na křižovatce ulic...

Sto tisíc hlasů řidičů rozhodlo v soutěži o nejhorší díru na silnici v republice webu www.vymoly.cz. Jižní Čechy...

Tábor investuje do centra pro seniory i parkoviště ve Větrovech

Opravy Budějovické ulice v Táboře (červenec 2018).

Nejnákladnější akcí příštího roku v Táboře bude stavba centra pro seniory, vyplývá to z návrhu rozpočtu. Pokračovat...

Zemřel šumavský podnikatel Talián. Stavěl hotely a přátelil se se Zemanem

František Talián na snímku z roku 2010, kdy se jako člen občanského sdružení...

Ve věku 70 let zemřel minulou středu vystudovaný právník František Talián, kterému přátelé přezdívali král Šumavy. Po...

Najdete na iDNES.cz