Cihlářská huť i s vypalovací pecí o půdorysu tři krát tři metry sloužila zejména pro město. Severně od ní vedla klíčová středověká cesta, z níž už zadokumentovali archeologové 120 metrů. Areál cihelny se rozkládal na tisíci metrech čtverečních.
"Zachovala se cihlová podlaha a tři oblouky, které byly součástí pece. Huť byla neobyčejně důležitá pro dějiny Tábora. Jak máme doloženo, vyráběly se zde cihly, velkorozměrové tašky a čtvercové dlaždice," popsal vedoucí archeologického průzkumu Rudolf Krajíc.
Cihelna vznikla po roce 1420 a zanikla nejpozději roku 1492, kdy se začal na Tismenickém potoce budovat právě rybník Jordán.
V cihelně se vyráběly cihly, velké tašky a čtvercové dlaždice.
Archeologové také vypátrali dokumenty, které hovoří o tom, že v roce 1447 byla cihelna na prodej. Vedle ní ve středověku stály příbytky pro zaměstnance a velmi pravděpodobně i další pece, aby se mohlo vypalovat nonstop. Odborníci předpokládají, že hlínu potřebnou pro výrobu cihel dělníci brali v okolí, blízko musely být i lesy a říční písek, který přimíchávali.
Podle manažera odbahnění Jordánu a vedoucího odboru investic táborské radnice Karla Hotového archeology vlastní odbahnění nijak neomezuje, stejně jako archeologové nepřekážejí bagrům. "Nádrž je dost velká, aby se práce zkoordinovaly," řekl Hotový.
Už loni v listopadu objevili archeologové v Jordánu úlomky keramiky, která byla podle odhadů stará tři tisíce let.
Cihelnu budou archeologové dále zkoumat. Už proto, že pochází z doby, kdy byl založen děkanský kostel nebo gotická radnice. Jordán ukrývá i ještě další tajemství - pyrotechnici nevylučují, že na dně leží i dvě nevybuchlé letecké pumy z druhé světové války. Na dně Jordánu nyní mají zaměřených deset anomálií, zda budou na jednom z míst i pumy, se uvidí do léta.
