Podle biskupského generálního vikáře Adolfa Pintíře se seznam jednotlivých nemovitostí a objektů začíná nyní aktualizovat.
Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, měl by platit od 1. ledna. Diecéze má tedy zbytek letošního roku na to, aby žádosti na konkrétní pozemky či objekty podala.
"Není tam žádný prostor pro opravy, pokud na něco zapomeneme, budeme mít smůlu," vysvětlil Pintíř.
Přesto už nyní obce s církví uzavírají smlouvy o budoucí smlouvě kupní, neboť některé blokované pozemky brání výstavbě.
Řada jihočeských obcí na zákon o církevních restitucích čeká. Měl by vyjasnit majetkové vztahy a uvolnit jejich případný rozvoj.
Ve Vimperku jsou problémy po celém městě
Nevyřešené církevní restituce působí problémy snad v každé části příhraničního města na Prachaticku. Vázané jsou pozemky v samotném centru města, v bývalých kasárnách, na sídlišti nebo u Špidrovy ulice, která je výpadovkou na Prachatice.
"Už jsme měli i kupce, ale nemohli jsme mu pozemky prodat. S pozemky nemůžeme nijak nakládat, ačkoliv je máme v územním plánu třeba jako plochy, kam se město může rozšiřovat," vysvětluje vimperská místostarostka Jaroslava Martanová.
Jihočeská vesnice roku 2010 se chystá na vodojem
V Čížové nedaleko Písku už dlouho plánují stavbu vodojemu. Vyrůst by měl právě na pozemcích, které dříve patřily církvi, a dnes jsou proto v majetku Pozemkového fondu. Do investice za zhruba 20 milionů korun se obec s 1 100 obyvateli může pustit ještě než nový zákon o církevních restitucích začne platit.
"Máme smlouvy o smlouvě budoucí kupní jak s Pozemkovým fondem, tak s církví, tedy budoucím restituentem. Mohli bychom proto začít už nyní," pochvaluje si dohodu Tomáš Korejs, starosta Čížové, která se v roce 2010 stala Jihočeskou vesnicí roku.
Stavba vodojemu je však zatím jen v dlouhodobém plánu obce, vše bude záležet na finančních možnostech a případném úspěchu při žádosti o dotaci.
Areál ve Vyšším Brodě je rozdělený na dvě části
Pět set let vařili mniši ve vyšebrodském klášteře pivo, ročně přes šest tisíc hektolitrů. Až do roku 1950, kdy jej zabavili komunisté. Dnes patří pivovar Pozemkovému fondu a cisterciáčtí řeholníci, kteří se na začátku 90. let minulého století do kláštera vrátili, jej nemohou spolu s hospodářskými budovami využívat.
Do budovy nyní zatéká, vyhořela a je v havarijním stavu. I přesto, že stejně jako celý areál je národní kulturní památkou. Letité tahanice okolo církevních restitucí rozdělily areál na dvě části - v té první pod správou cisterciáků jsou budovy s opravenými fasádami i střechami, druhá však chátrá.
"Je ve zdevastovaném stavu, střechy se propadají a akorát se tam schází bezdomovci a jiné živly. Bohužel, my na to peníze nemáme, abychom do toho investovali a stát se nestará. Kdybychom to dostali zpět, začali bychom okamžitě shánět peníze," říká převor kláštera Jan Justin Berka.
Pro cyklostezku chybí dvacet metrů
Malinkatý pozemek o rozloze 20 metrů čtverečních na trase z Pihlova k přívozu v Horní Plané u Lipenské přehrady blokuje stavbu cyklostezky. Důvod je opět jednoduchý - církevní restituce.
Radnice v Horní Plané, která nyní stavbu cyklostezky chystá, už také proto uzavřela budoucí smlouvu kupní s církví právě na tento pozemek, který byl stavbě překážkou.
"Církev nám vyšla vstříc. Cyklostezka je pro nás zásadní, protože chceme z velmi frekventované silnice první třídy dostat do bezpečí cyklisty i chodce. Akce bude stát 16 milionů korun," říká starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
V Horní Plané mají velké zkušenosti s tím, jak takové církevní pozemky mohou zamíchat kartami stavebníkům. Například když chystali zasíťování pozemků v lokalitě Na Výsluní nad silnicí na Volary, narazili na pozemky, které patřily církvi. "Řešili jsme to tím, že jsme nalezli jinou trasu, jak pozemky zasíťovat," dodává Hůlka.
Chotoviny: kostel s farou a vedle ruina
K faře v Chotovinách na Táborsku náleží vjezd a rozpadající se stodola. "Stodola bude předmětem vrácení. Chotoviny mají nádherné panorama, na kopci se tyčí kostel s přilehlou farou a vedle stojí ruina stodoly, nikdo ji neopravuje. Je to škoda, my chceme získat stodolu zpět a dát ji do pořádku," říká biskupský generální vikář Adolf Pintíř.
Rozdělení hospodářství a fary v Chotovinách je podle něj výjimečné, většinou pozemky s budovami zůstaly pohromadě nebo přešly do majetku obce. "S místní správou máme výborné vztahy a vždy si vyjdeme vstříc," tvrdí Pintíř.
