Jednatel budějovické společnosti BBH Tsuchiya Vlastimil Bízek.

Jednatel budějovické společnosti BBH Tsuchiya Vlastimil Bízek. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Číselníky určují první dojem z auta, říká šéf firmy BBH Tsuchiya

  • 3
Produkty českobudějovické společnosti BBH Tsuchiya znají důvěrně statisíce lidí na světě. Třeba i majitelé supersportovních vozů Lamborghini. Firma totiž vyrábí mimo jiné číselníky tachometrů v přístrojových deskách aut. Mezi její produkty patří i samolepicí etikety či odolné eloxované štítky, které se používají například na elektromotorech.

Nedávno firma otevřela u výpadovky na Třeboň novou výrobní halu za stovky milionů korun. A k současným 130 zaměstnancům by v budoucnu mělo přibýt dalších 45 lidí.

Tradice firmy vyrábějící štítky sahá až do roku 1847. Po příchodu komunistů byl podnik znárodněn, v této době se jednalo o jediného producenta štítků na území Česka. Několikrát se měnilo jméno.

V roce 1992 podnik zprivatizovala trojice společníků a vznikla společnost BBH. Mezi nimi byl i Vlastimil Bízek, který se později stal jediným majitelem a jednatelem. V roce 2006 prodal většinu společnosti japonské firmě Tsuchiya a o pár let později i zbytek podílu. Ve vedení firmy však zůstal.

Společnost jste prodal, čímž jste určitě získal dost prostředků na to, abyste si užíval až do konce života. Co vás přimělo tu zůstat?
Mám tady k tomu velký vztah. Baví mě to, když vidím pokračující vývoj našich výrobků. Navíc cítím velkou odpovědnost. Japonské vedení také velmi stálo o to, abych i nadále zůstal v čele firmy, protože to tu fungovalo dobře a potřebovali někoho, kdo zná místní podmínky.

Vraťme se ale do roku 1992. Rozmýšlel jste si dlouho, zda do privatizace jít?
Nerozmýšlel. Mně se ta výroba vždycky hrozně líbila, protože byla velmi rozmanitá. To byla výhoda, věděl jsem, že kdyby část produkce vypadla, tak to nebude tak závažný problém. Ale samozřejmě to nebylo jednoduché, musel jsem se zadlužit a tenkrát byly úroky v bankách přes 20 procent. Nás to pak poznamenalo, protože jsme neměli dost peněz na investice. Přitom stroje, které používáme, jsou opravdu drahé. Proto pak došlo ke vstupu japonského kapitálu, potřebovali jsme radikálně modernizovat výrobu.

Jednatel budějovické společnosti BBH Tsuchiya Vlastimil Bízek.

Většina vaší produkce se týká automobilového průmyslu. Děláte například číselníky tachometrů. Jak moc je to specifický produkt?
Polykarbonátové číselníky tvoří polovinu naší produkce. Vypadají jako papírky s čísly, ale výroba je enormně složitá. V Evropě to umí jen sedm firem a vyváží do celého světa. Na číselníky jsou kladeny obrovské nároky od automobilek. Řidič na ně v autě kouká v podstatě nejvíc. A když si přijde zákazník prohlédnout vůz, první, co udělá, je, že chytne volant a podívá se na číselník. A ten první dojem je ohromně důležitý. Kvalita musí být stoprocentní.

Předpokládám, že materiál se nesmí na slunci vyšisovat či nadměrně odrážet světlo...
Těch požadavků je opravdu hodně a všechno se pečlivě testuje. Samotné podsvícení je dost složité. Musíme na to mít speciální software, protože číselník je třeba podsvícen jen pěti diodami. Přitom světlo musí být rovnoměrné. Takže musíme navrhnout rastr, v kterých místech budeme světlo tlumit a kde naopak víc propouštět. Každá automobilka přitom má jiné požadavky - japonské značky mají rády více lesklé číselníky, Volkswagen naopak zase co nejmatnější a nejčernější.

V jakých autech vaše číselníky řidiči najdou?
Je to spousta automobilek a jejich modelů. Například ve Škodách Yeti. Největší zakázku jsme dělali pro Peugeot - v jedné řadě číselníků jsme dělali 700 tisíc kusů za rok. Z těch exkluzivních značek jsme do loňského roku dodávali pro veškeré modely Lamborghini. Těch bylo pochopitelně málo kusů, ale bylo to zajímavé a prestižní. Dělali jsme taky nějaké pro Bentley.

Znamená to, že jedna automobilka bere číselníky na různé modely od různých výrobců?
Ano, to automobilky dělají často. Tím rozehrávají mezi dodavateli konkurenci. Mění se to i třeba při faceliftu uprostřed životního cyklu jednoho modelu. To je obtížné, protože nesmí být poznat, že se něco změnilo. Občas je spolupráce s automobilkami dost náročná. Když jsme třeba vyvíjeli číselník pro Peugeot, přijel designer z Francie, vytáhl z kapsy obal od čokolády, půlku nám dal a řekl, že máme vyrobit číselník v přesně stejné béžové barvě.

Vlastimil Bízek

Narodil se 7. června 1955 v Českých Budějovicích. Po absolvování gymnázia ho spíše lákalo hraní v kapele než studium. Tak nastoupil do místní štítkárny jako kreslič a pak vystřídal několik pozic. V roce 1992 společnost se dvěma společníky zprivatizoval, po 14 letech majoritu prodal japonské firmě Tsuchiya. V roce 2010 i zbytek podílu. Bízek je ženatý, má tři děti. Volný čas tráví na zahradě a výrobou vlastního vína.

Pomohl vám japonský vlastník získávat nové kontrakty?
Jednoznačně. Japonská mentalita je odlišná, mají třeba pravidlo, že japonské automobilce musí dodávat japonská firma. Mezi deseti největšími zákazníky máme nyní pět právě z Japonska.

Vývoj v této oblasti šel velmi dopředu. Dříve svítila na palubní desku žárovička, dnes jsou tam led diody...
Možná se to nezdá, ale na jednom číselníku je dnes třeba dvacet barev. Běžný má zhruba dvanáct. Jsou barvy, které mění průsvit, třeba že z červené se při rozsvícení stává zelená. Ale vývoj jde dopředu, nový Volkswagen Passat bude mít číselník kompletně digitální...

To pro vás není moc dobrá zpráva, ne?
Není to pro nás zrovna optimistická vyhlídka. Ale pořád je tu několik faktorů - ty displeje jsou stále velmi poruchové, stačí, aby vypadl jeden pixel, a je problém. A ceny oprav budou mnohonásobně dražší než u klasického řešení.