Do Českého Krumlova přijely dříve každý rok dva miliony turistů z celého světa.

Do Českého Krumlova přijely dříve každý rok dva miliony turistů z celého světa. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Úsměv, káva a ochota pomáhat. Cizinci řekli, co chybí Českému Krumlovu

  • 3
Co národnost turisty, to jiný pohled na nejnavštěvovanější město jižních Čech, kam ročně přijedou dva miliony lidí. O různých potřebách cizinců v Českém Krumlově debatovali příslušníci pěti národností, kteří ve městě žijí.

Sejde se Senegalec, Číňanka, Američan, Ruska a Ital. A společně přemýšlejí, čím je Český Krumlov zaujal. Pak se dostanou i k tomu, co městu ještě schází, aby bylo pro příslušníky jejich národů ještě přívětivější.

Společnou řeč najdou, až na jednoho už totiž umějí všichni česky. Ale jejich potřeby se většinou míjejí. Jednomu chybí káva, druhému čaj, dalšímu dostatek teplé vody při každém jídle. Když přijde shoda, je to vlastně překvapení. Tím spíše má ale váhu.

Cizinci žijící v Krumlově

Bryce Belcher pochází z Floridy v USA, v Krumlově žije 22 let. Živí se jako překladatel, průvodce, muzikant a příležitostný učitel angličtiny.
Liu Zan Zan pochází z provincie Chu-nan v Číně. V Krumlově žije 10 let, je tlumočnice a průvodkyně.
Andrea Massaro
pochází z oblasti Basilicata v Itálii, v Krumlově žije 25 let. Provozuje pizzerii Nonna Gina.
Ludmila Rajnohová pochází z města Angarsk v Irkutské oblasti, v Čechách žije 35 let. Pracuje jako manažerka neziskové organizace v Českých Budějovicích.
Aly Simeuh Djiba pochází se Senegalu. V Čechách žije devět let. Působí jako lektor francouzského jazyka a externí vyučující na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

„V Česku například existuje představa ruského boršče jako tradičního jídla, které se připravuje nejméně ze tří druhů masa. Jenže to je velký omyl. Kde bychom v Rusku sehnali tolik masa? Myslím, že mnoho Rusů má naopak pocit, že tady je maso v každém jídle, a ocenilo by větší pestrost,“ říká Ludmila Rajnohová z ruského města Angarsk, která bydlí v Česku už 35 let.

A ostatní účastníci diskuse o kulturních zvyklostech cizinců, kterou v krumlovských klášterech poprvé pořádalo město ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem, jí přitakali. Malý výběr restaurací, kde by převládala lehčí a rozmanitější kuchyně s dostatkem zeleniny a menším množstvím masa, označili shodně za jeden z nedostatků.

Každý z cizinců přitom hledal nejprve poznávací znamení a odlišnosti, které vymezují jeho vlastní národ, a později se je snažil porovnat s vlastnostmi, které jsou typické pro Čechy. Vyšlo tak najevo, že zatímco Rus dokáže být odvážný a nebojí se vyzkoušet i něco neznámého, třeba knedlíky, Číňan raději vsadí na jistotu v čínské restauraci. Italovi bude vždy chybět dobrá káva a Američanovi úsměv servírky či pokladní v obchodě.

Jednou z nepříliš lichotivých typických vlastností Čechů je podle cizinců malá ochota k úsměvu, nadhledu a pomoci v obtížné situaci. „V Číně všude běžně najdete místa, kde servis funguje 24 hodin denně, a všichni lidé jsou ochotni pomoci. Tady je to hodně o tom, udělej si sám,“ míní Liu Zan Zan z Číny.

Američan ocenil vysokou kvalitu jídla

Větší míru empatie by ocenili i její kolegové. „Zajímavé je, že když jsem do Čech v 90. letech minulého století přišel, neuměl jsem ani jazyk, ale z nějakého důvodu byli všichni milí, starali se, pustili mě k sobě domů. Ve vzduchu byl po revoluci neuvěřitelný optimismus. To, bohužel, většinou zmizelo,“ podotýká Andrea Massaro z Itálie.

Podobně porevoluční situaci popsal i Bryce Belcher z Floridy. I on ale upozornil, že v současné době se už energie vytratila. Ale zdůraznil, že americký turista tu ocení vysokou kvalitu jídla, která je tady běžně dostupná.

„V Americe by řada takových produktů byla k dispozici jen ve specializovaných obchodech. Američan si tady navíc musí říct, že Disneyland opravdu existuje! Překvapí ho tolik historických památek na jednom místě,“ tvrdí Belcher.

Podle jednatele Českokrumlovského rozvojového fondu Miroslava Reitingra diskuse nabídla cenné podněty, s nimiž je možné do budoucna pracovat.

„Město vlastní v centru města dost nemovitostí a část nájemců podniká v oblasti gastronomie. Dnes už málokdo pamatuje, že kdysi nebyla v Krumlově jediná kavárna nebo noční bar, a byli jsme to právě my, kdo na Latránu tyto podniky zakládal,“ říká Reitinger.