Například v prvním týdnu nového roku zdravotníci pečovali o 149 nemocných. Díky tomu nemocnice pomalu směřují zpět k běžným zákrokům, které musely kvůli pandemii v minulých měsících odkládat.
„V této vlně jsme ale prováděli bez omezení i velké výkony, například u pacientů s onkologickým onemocněním. Konkrétně v Budějovicích nebyly utlumené ani ortopedické operace, protože čekací dobu je třeba zkracovat, ne prodlužovat,“ uvedla předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Zuzana Roithová.
Dodala, že vrchol omikronu do jižních Čech teprve přichází. „Za týden by mohla tato vlna kulminovat a odhaduji, že potrvá zhruba týden. Může při ní docházet k navyšování počtu pacientů na lůžkách, ale určitě nepočítáme s tím, že by nám omikron zatěžoval jednotky intenzivní péče v takové míře jako před rokem,“ odhadla Roithová a doplnila, že pokud by počet lidí vyžadujících nemocniční péči klesl na 50 až 60, mohli by se centralizovat na infekčních odděleních v Táboře a Českých Budějovicích.
„Teď jsme v mezidobí, ale možná že během dvou týdnů bychom mohli pacienty soustřeďovat už jen tam a tím pádem by měla být v nemocnicích uvolněná lůžka pro ostatní,“ naznačila Roithová.
Nejvíce nemocných s covidem, šestadvacet, leží nyní v budějovické nemocnici. Jen o dva méně hlásí Písek.
„Paradoxně nám teď počty o něco stoupají. Ale je to dané tím, že testujeme všechny hospitalizované. Nestoupá nám tedy počet příjmů kvůli covidu jako takovému, ale lidé přijdou do nemocnice s jinými obtížemi a pak se ukáže, že jsou pozitivní. Současně se nezvyšuje množství případů vyžadujících intenzivní péči, tu potřebují dva tři lidé,“ vysvětlil ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.
V Písku se blíží standardu
Poukázal také na fakt, že na Písecku začala čísla nakažených stoupat o něco později než třeba na Budějovicku. „Od pondělí se přibližujeme k standardu, co se operací týká. Postupně je navyšujeme. Významně jsme nemuseli omezovat třeba operace krčků a podobně, teď jsme přidali i víc jednodenních a krátkodobých zákroků, třeba artroskopií nebo kýl,“ vypočítal Holan.
Výrazně méně covidových pacientů má aktuálně strakonická nemocnice. Od začátku roku byl nejvyšší počet 37. V pondělí jich bylo jen osm a v jediném případě vyžadoval stav nemocného akutní péči.
„K běžné operativě jsme se vrátili už před delší dobou. Měli jsme asi o dva týdny opožděné oční zákroky. Bylo to ale také tím, že onemocněla operatérka. I to už jsme dohnali,“ vysvětlil ředitel nemocnice Tomáš Fiala.
Zatímco zdravotníci v nemocnicích začínají pociťovat menší zátěž, praktičtí lékaři jsou na tom opačně. „Očkujeme nejen proti covidu, ale od 1. ledna i proti klíšťovce, u níž mají lidé nad 50 let vakcínu zdarma. Problém s očkováním proti koronaviru je v tom, že mnoho objednaných onemocní, termín odřeknou a my potom nejsme schopni je nahradit,“ popsal předseda Sdružení praktických lékařů Jihočeského kraje Karel Wróbel.
Na dálku se léčit nedá, říká praktik
Lékaři mají navíc práci s papírováním, píší pojistky a v ordinaci neustále zvoní telefony. „Všichni volají automaticky praktickým lékařům, zaměstnavatel neřeší postup při pozitivním výsledku testu, kdy mají kontaktovat hygienu,“ tvrdil Wróbel.
Ani ústup pandemie podle něj situaci nezlepší. „Lidé se naučili telefonovat, nechce se jim chodit do ordinací, a tak to už zůstane. Je to pro ně nejlehčí. Zavolají si pro léky, ukončení neschopnosti, o všechno,“ konstatoval.
Jediné řešení vidí Wróbel v ukončení trendu dálkové medicíny. „Vím, že je to dnes moderní, ale medicína se na dálku dělat nedá. Nemůžeme vždy určit na dálku diagnózu, to lze jen u některých věcí. Situace je těžká, chceme vyhovět všem, ale je třeba, aby byli lidé trpěliví a shovívaví. Nemůžeme neustále zvedat telefony, reagovat rychle na všechno online a současně vyšetřovat v ordinacích. To prostě nejde,“ poznamenal praktik.
