Salmonelou, ale i dalšími akutními průjmovými onemocněními trpí letos na jihu Čech o dost méně lidí než loni. Za pozitivní zprávou stojí pro mnohé možná překvapivě také koronavirus. Díky němu se totiž zlepšila hygiena obyvatel.
Jihočeští hygienici tak evidují o sedminu méně infekčních střevních nákaz, než tomu bylo do poloviny června loni. Zatímco minulý rok potvrdili laboranti v kraji před prázdninami už 292 salmonelóz a 509 kampylobakterióz, letos byla tato akutní průjmová onemocnění potvrzená u 243, v druhém případě u 442 lidí.
„Může to být způsobené karanténními opatřeními, kdy se lidé nemohli scházet a společně připravovat stravu, a to zejména grilováním. Tehdy může docházet k nedostatečné tepelné úpravě masa nebo nedodržení hygienických zásad při přípravě pokrmů,“ uvádí krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Méně pacientů s akutním průjmem než loni zatím ošetřovali i zdravotníci infekčního oddělení českobudějovické nemocnice.
„Jednoznačně vidíme méně těchto nákaz. Myslím, že je to díky covidu, lidé byli opatrnější. Začali víc dbát na hygienu, častěji si myli a dezinfikovali ruce. Obecně je tu průjmů méně, ale na druhou stranu jsme zásobeni více pacienty s klíšťovou encefalitidou než ve stejném období minulých let,“ srovnává primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.
Většinu pacientů s průjmovými nákazami léčí tamní týmy lékařů a sester ambulantně. „Průjmy bereme jako krátké hospitalizace na dva až pět dní. Na lůžka přijímáme pacienty ve vážném stavu, s dehydratací, kolapsovými stavy a selháním ledvin,“ vysvětluje primář.
Počty infekčních průjmových onemocněníSalmonelóza |
Salmonelózou se lidé nejčastěji nakazí po snězení špatně upravených vajec nebo výrobků z nich, kampylobakterióza se do lidského těla dostane nejčastěji z málo propečeného drůbežího masa.
„Hromadný výskyt byl nahlášený pouze v jednom případě, kdy si přátelé při domácí oslavě udělali tatarský biftek, na jehož přípravu použili syrový vaječný žloutek. Na oslavě jedlo biftek šest lidí a všichni onemocněli salmonelózou,“ upřesňuje Luňáčková.
Druhý větší případ hygienici aktuálně vyšetřují v jindřichohradecké školce, kde se nakazilo deset dětí a u pěti z nich byla potvrzená salmonelóza. „Zda byla zdrojem nákazy strava, zjistíme až po obdržení výsledků vyšetření personálu a vzorků jídla,“ popisuje krajská epidemioložka.
Citelně méně pacientů s průjmy než ve srovnatelném období loňského roku ošetřovala ve své ordinaci také soběslavská dětská lékařka Yvetta Fialová.
„Touto dobou už bývalo v předchozích letech průjmových nákaz víc, letos jsem měla zatím jen jednu kampylobakteriózu. Je to tím, že děti nechodily a všechny ještě nechodí do školy, školky začaly také nedávno a víc se tam dbá na čistotu,“ říká Fialová.
Přitom u malých dětí jsou průjmová onemocnění, často spojená se zvracením, velkým rizikem i proto, že mohou být dehydratované už za šest až osm hodin. U dospělých takový stav může přijít až za jeden, dva dny.
„Většině infekčních průjmů se dá předcházet, v hygieně máme stále co dohánět. Maminky málokdy vědí, že syrové maso běžně obsahuje salmonely. Mají ho na prkénku, dítě přiběhne, sáhne na něj, pak si olízne prst a nakazí se,“ podotkla Fialová.
Postrachem lékařů je nejen tradiční grilování, kdy lidé často nedočkavě ochutnávají první nedopečená sousta, ale také používání syrových vajec do omáček a dipů. V horkých dnech stoupá i riziko otrav ze zkaženého jídla. Bakterie obsahuje většina potravin a kontaminované jídlo ponechané v teple napomáhá jejich rozmnožování.
Omývat bychom měli i ovoce, které se poté loupe
„V ordinaci je prvořadá anamnéza - co dítě snědlo, co pilo, jestli se někde při koupání nalokalo vody. Může to být školkové dítě, když jich přijde několik, už je podezření, že se nakazily z nějakého jídla,“ objasňuje Fialová.
Podle zkušené lékařky je sice dobře, že se lidé při koronakrizi naučili pečlivěji hlídat čistotu rukou, ale je co zlepšovat. Omývat bychom měli i ovoce, které se poté loupe nebo vykrajuje - od pomerančů přes banány až po melouny, i veškerou zeleninu.
Rajčata, mrkev, hrášek nebo okurky z obchodu či trhu mohou být na pohled čisté, jenže také je mohli zavlažovat nebo umýt kontaminovanou vodou. Roli může sehrát i nižší hygienická úroveň pracovníků, kteří se o úrodu starali.
„Moje babička zažila válečná léta a věděla, co znamená hygiena pro holé přežití. Než použila vejce, omyla ho, stejně jako každou zeleninu i ovoce. V dnešní době importovaných potravin ze zemí s nižší úrovní hygieny je to stejně důležité,“ apeluje Fialová.
