Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bezpečná cyklotrasa přivede turisty do Holašovic. Využijí ji i místní

  8:47aktualizováno  8:47
Obce mezi Českými Budějovicemi a Holašovicemi plánují spojit krajské město s vesnicí na seznamu UNESCO cyklotrasou, kterou by využívali místní i turisté. Zhruba 20kilometrový úsek by mohl být hotový za tři až pět let.

Jihočeská obec Holašovice jako typická ukázka selského baroka | foto: Architecture Week

Vyrazit na kole z České Budějovic do Holašovic mohou v současnosti lidé po několika cyklotrasách. Ale většinou vedou po silnicích. Plán nové trasy počítá s tím, že se turisté s auty téměř nepotkají.

„Větší část by měla vést po polních cestách, které se vybudují na základě úprav. Peníze na ně vyčlení Státní pozemkový ústav,“ přiblížil aktuální stav Jan Vlášek, ředitel Nadace Jihočeské cyklostezky.

Podle něj je tvorba cyklotrasy Budějovice - Holašovice pro obce výhodnější, protože do úpravy místních cest nemusí vložit žádné finance, peníze na to dává stát. V případě betonové či asfaltové cyklostezky by se na stavbě musely obce finančně podílet a shánět na ni dotace.

Od plánované cyklotrasy si okolní obce, které se na přípravách podílejí, slibují, že přitáhne více turistů do Holašovic, které jsou díky selskému baroku na návsi zapsané na seznamu UNESCO, a celého mikroregionu Podkletí.

Finální verze studie cyklotrasy by měla být hotová do konce června. „Projekt by začal vznikat na přelomu roku, a když budeme optimističtí, tak se cyklisté po trase projedou nejdříve za tři až pět let,“ odhadl Vlášek. Na studii přispěla Nadace Jihočeské cyklostezky částkou 136 tisíc korun, a uhradila tak 75 procent celkových nákladů. Zbytek platí obce.

Jeden úsek zhruba 20kilometrové trasy z Českých Budějovic do Holašovic bude označený jako cyklostezka. „Povede po okraji lesa z Čakova po místních komunikacích, k rybníku a přes louku až k naší Základní škole v Dubném, která je pro tuto oblast spádová. Dojíždějí sem děti například z Jankova,“ popsala Božena Kudláčková, starostka Dubného.

„Hodně lidí od nás jezdí do zaměstnání v Budějovicích, ale děláme to i pro děti z okolí, které mohou jezdit bezpečně do školy na kolech,“ doplnila starostka.

Propojení do Boršova se rýsuje

Cyklisté mířící do krajského města od jihu z Boršova nad Vltavou, Včelné, Homolí a Plané roky čekají na stavbu cyklostezky, díky které by nemuseli přejíždět rušnou Lidickou třídu či hlavní silnici E55 směrem od Plané.

Navrhovaná trasa se minulý rok zadrhla na českobudějovickém odboru ochrany životního prostředí, který nesouhlasil s tím, aby vedla v Plané po břehu mlýnského náhonu, který je významným krajinným prvkem. Projekt také nezohlednil ochranu dubového stromořadí v Homolích. Nakonec se ale podařilo najít kompromis a zhruba šestikilometrový úsek z Boršova k mostu u rožnovského Meteoru povede jinudy.

„Dořešili jsme sporná místa. Teď dojde ještě ke směně pozemků a pak nic nebrání tomu, abychom mohli podat žádost o územní rozhodnutí na Stavebním úřadě v Českých Budějovicích. Věřím, že bude hotovo do konce příštího roku,“ vysvětlil boršovský starosta Jan Zeman s tím, že se ještě řeší, zda a jak bude stezka osvětlená.

Cyklotrasy chtějí na Prachaticku i Krumlovsku

Mezitím se zdržela stavba lávky přes Vltavu u Meteoru. Tu mělo město začít dělat na podzim, ale začne až o půl roku později.

„Bohužel jsme nevěděli, že naše stavba bude kolidovat s rekonstrukcí bývalé polní cesty na levém břehu Vltavy, kterou iniciuje Státní pozemkový úřad. Až se asfaltová cesta postaví, můžeme začít my. Ale hotovo bude až na jaře 2018,“ vysvětlil zpoždění českobudějovický náměstek pro investice Petr Holický.

V současnosti se rodí projekty na další cyklotrasy. Jednu vedoucí už od státní hranice s Německem plánují Prachatice. Má začínat na Mechovém potoku na Šumavě a procházet přes Soumarský most i Volary po staré linii Zlaté stezky do Prachatic a odtud na Běleč.

Dál má cesta pokračovat podél říčky Blanice směrem na Vodňany, Protivín a Putim na soutok s Otavou. Celkově trasa měří přes 130 kilometrů.

„Jihočeský kraj jsme požádali o grant na dokument, takzvaný cyklogenerel, který určí, jestli je tato myšlenka vůbec životaschopná. Projektovou dokumentaci a stavební povolení máme zatím na dvoukilometrový úsek z Prachatic do Ostrova, letos na to žádáme o dotaci z IROP,“ upřesnil Martin Malý, starosta Prachatic.

Podle Jana Vláška se mohou cyklisté těšit na novou cyklostezku také na Českokrumlovsku. Mezi Zlatou Korunou a Loučovicemi se již projektuje část takzvané Vltavské cyklistické cesty.

„Loni začala obec Loučovice projektovat úsek nad Čertovou stěnou a pak dolů do Vyššího Brodu, který už mění územní plán. Zanáší cyklostezku po pravém břehu Vltavy směrem na Rožmberk,“ doplnil Vlášek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.