Jedenáctiletý Edwin zmizel. Jeho kamarádům Anežce, Viky, Ptáčkovi a Klárce je jasné, že to určitě souvisí s profesorem Žeberou a tajným zápisníkem, který by v nepovolaných rukou proměnil šumavské hvozdy v kamennou poušť.
Partě dětí nezbývá než se pustit do pátrání na vlastní pěst. Nebude ale hledat jenom Edwina, ale také průchody do tajemného světa Trombů. Stopy vedou k záhadnému pokladu a také k dávnému přátelství, které se za podivných okolností rozpadlo.
Jihočeskému spisovateli Davidu Janu Žákovi právě vyšel druhý díl dobrodružné série Tromby nazvaný Žeberův odkaz.
„Prodává se týden a už je na seznamu bestsellerů,“ raduje se Žák, který se před osmi lety proslavil románem Návrat Krále Šumavy o Josefu Hasilovi, jenž se stal jednou z nejprodávanějších knih roku 2012.
Tajemný deník o výzkumu šumavského podloží
Novinka pro děti a mládež má v názvu osobnost slavného geologa a archeologa Karlovy univerzity Karla Žeberu.
„Žebera dělal tajný průzkum šumavského pohraničí kvůli možné těžbě. Zkoumal, jaké je zde podloží, co je v zemi schované. Vedl oficiální zápisy pro tehdejší vládu, ale i soukromé. A to je ten Žeberův zápisník. Jeho spolupracovníci mluvili o tom, že ho měl. Byl fanda do vltavínů, tehdy to byly bezcenné kameny. Zápisník zmizel, nikdo neví, kde je. Je to svatý grál všech hledačů kamenů i geologů. Kdo by ho objevil, stal by se milionářem,“ popisuje Žák.
Jeho první díl ze série Tromby má na Databázi knih skvělé hodnocení 98 %. Kromě foglarovského ducha a fantasy se v něm objevily i motivy šikany.
„Jako učitel vidím, co všechno děti čtou, na co se dívají v televizi nebo jaké hrají počítačové hry. Jsou připraveny na daleko drsnější příběhy, než jsme byli my. Nebojím se toho, že by to desetiletý čtenář nezvládl,“ reaguje Žák na to, že kniha je pro děti od deseti let.
Vedle sedmi básnických sbírek napsal tři knihy pro dospělé. Zmizení Edwina Lindy bylo jeho první knihou pro mládež. Audio verzi namluvil Miroslav Táborský a podle Žáka to vypadá, že se pustí i do pokračování. Nyní Žák dopisuje román o Janu Tleskačovi.
„Bude to příběh o Tleskačově dětství, co předcházelo tomu, než se objevil v Záhadě hlavolamu. Jaroslav Foglar to chtěl psát, v rozhovorech na to narážel. Mám také rozepsaných několik knih pro dospělé. Připravuju třeba Únos Krále Šumavy. Josefa Hasila totiž chtěli estébáci unést z olympiády v Mnichově v roce 1972,“ líčí Žák, který vyučuje výtvarný obor na Základní umělecké škole Prachatice a žije s manželkou a dcerou v malém dřevěném domku na Šumavě.
