Mnoho lidí trpících slabšími formami deprese se nikdy neléčí, protože se bojí navštívit psychiatra. Ilustrační snímek

Mnoho lidí trpících slabšími formami deprese se nikdy neléčí, protože se bojí navštívit psychiatra. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Deprese ničí mnoho Jihočechů, psychiatrů je však velmi málo

  • 3
Depresemi trpí na jihu Čech 65 tisíc lidí. A to jsou jen případy evidované ve statistikách, vážná nemoc ohrožuje život mnohem více lidí. Alarmující je, že ti, kteří se chtějí začít léčit, musí často čekat na vyšetření dva měsíce.

Obavy ze ztráty zaměstnání, rostoucí nároky šéfa a z toho vyplývající stres, ale i finanční problémy a zadluženost spojená s hrozbou exekuce se podepisují na tom, že přibývá lidí s depresemi. Podle statistik jimi v zemi trpí každý desátý člověk. Jen na jihu Čech je to 65 tisíc lidí.

Přitom mnoho lidí trpících slabšími formami deprese se nikdy neléčí, protože se bojí navštívit psychiatra. Ani ti, kteří se rozhodnou svěřit odborníkovi, nemají vyhráno. Čekací doba na prvotní vyšetření v psychiatrické ambulanci je na jihu Čech běžně dva měsíce.

"Je nás málo a problematika náročná. Je pravda, že odcházím z ordinace velice pozdě odpoledne, za den se u mě vystřídá 25 pacientů," potvrdila táborská psychiatrička Eva Fialková.

Zkušená odbornice má velmi dobrou pověst. Jedna z jejích pacientek se svěřila, že po návštěvě několika psychiatrů před ní přemýšlela o sebevraždě. "Chválím den, kdy mě paní doktorka, i když měla už plný stav, přibrala do své péče. Kvůli tomu jí nikdy nepřestanu být vděčná."

Plný diář do konce srpna

A podobná situace je i v krajském městě. Psychiatrička Oxana Samochvalová už má plný diář pacientů až do konce srpna. "Denně volají minimálně dva tři lidi a žádají o prvovyšetření. Ale ne vždy jim můžeme vyhovět," řekla.

O nejvážnější případy se starají lékaři psychiatrických oddělení nemocnic. Největší nárůst pacientů evidují na jaře a na podzim, což jsou pro rozvoj depresí nejrizikovější období.

Často se totiž skloubí oba vnější podněty, tedy vliv nestabilních klimatických podmínek se stresovými událostmi. Nastávající léto je naopak celkem stabilní. Dlouhé slunečné a teplé dny lidem umožňují více relaxovat a méně se stresovat.

"Významnou roli sehrává v současné době při rozvoji depresivních stavů celá řada dalších faktorů. Nezaměstnanost, obtížné shánění práce a s tím spojená obava ze ztráty zaměstnání, rostoucí nároky zaměstnavatelů a z toho vyplývající stres, nedůvěra k politikům, finanční problémy, zadluženost spojená s hrozbou exekucí a další," uvedl primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček.

Mezi typické příznaky depresí patří zejména zvýšená únava, apatie, případně podrážděnost, ospalost, potíže se spánkem a celková vyčerpanost. Člověk se nedokáže soustředit, často ani pracovat.

Mnozí lidé si rozvoj depresí uvědomují, ale domnívají se, že toto onemocnění přejde samo a že ho zvládnou bez odborné pomoci. Většinou se mýlí.

"Návštěva lékaře by se neměla odkládat, pokud jsou problémy dlouhodobé a zásadně omezují život člověka. A samozřejmě především, když začne uvažovat o dobrovolném odchodu ze světa," zdůraznil Tuček.

Jenže současný systém ambulantní specialista, nemocnice a psychiatrická léčebna je nedostatečný. "Situaci by mohly zlepšit denní stacionáře, v Českých Budějovicích nefungují žádné skupinové terapie pro nemocné s depresemi. Chybí tu centra duševního zdraví, která by člověku pomohla řešit i složité shánění psychiatra," naznačila lékařka Oxana Samochvalová.

Vedoucí krajského odboru zdravotnictví Petr Studenovský uvedl, že kraj se snaží tento stav řešit. Neúnosnou situací v psychiatrické péči se zabývá i ministerstvo zdravotnictví, které připravuje její reformu.

"Na ni chceme navázat vytvořením koncepce krajské psychiatrické péče jak v části akutní, tak ambulantní. Vytížení ambulantních specialistů je enormní a člověk, který trpí úzkostmi a depresemi, potřebuje pomoc hned, a ne až za dva měsíce," zdůraznil Studenovský.