Chybějící dopravní infrastruktura, nedostatek lidí na pracovním trhu a také nedostatečná vize do budoucnosti. To jsou výzvy, se kterými se Jihočeský kraj potýká a v dalších letech potýkat bude.
1. Doprava
Kraj citelně trpí špatným dálničním spojením s okolními regiony. Ať řidiči jedou z Budějovic na kteroukoli stranu, nečeká je plynulá cesta.
Netrpí tím jenom občané, ale také ekonomika kraje, protože pro investory je region bez dostatečné infrastruktury méně zajímavý.
V současné době se staví tři úseky dálnice D3 severně od Budějovic. Následně má přijít obchvat samotného krajského města. Stavba má začít za dva roky, jenže je tu problém s posudky vlivů na životní prostředí. Takže termíny jsou dost nejisté.
„V okolí Budějovic bude mít dálnice tři sjezdy - Úsilné, Pohůrka a Roudné. Jsem optimista, věřím, že stavba začne v roce 2018 a skončí v roce 2022,“ uvedl náměstek budějovického primátora František Konečný.
Jihočeský hejtman Jiří Zimola vidí také velký potenciál v letišti v Plané, které se díky krajským penězům mění na mezinárodní veřejné letiště.
„Celkové náklady, které ve výsledku dosáhnou 600 milionů, se mohou někomu zdát příliš, ale z hlediska dopravní infrastruktury jsou to tak necelé dva kilometry dálnice. Přitom letiště bude velkou vzpruhou jak pro byznys, tak pro cestovní ruch,“ upozornil Zimola.
2. Zaměstnanost
Další zásadní výzvou Jihočeského kraje je zaměstnanost. Problémem nejsou lidé bez práce, ale naopak nedostatek kvalifikovaných lidí na trhu. To zásadně brzdí rozvoj firem.
„Nezaměstnanost ve čtyřech okresech kraje klesla pod čtyři procenta, což je hranice, kdy se mluví o přirozené nezaměstnanosti. Zajistit v těchto oblastech lidské zdroje pro další rozvoj ekonomiky bude velkou výzvou,“ podotkl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ten navíc upozornil na demografický vývoj společnosti, který je právě v Jihočeském kraji značně nepříznivý.
„Žije tu a pracuje nadprůměrný podíl lidí ve věku mezi 55 a 60 lety. Demografická struktura začne pronásledovat i jiné kraje. V jižních Čechách vypukne akutní nedostatek pracovních sil ovšem dříve a s větší intenzitou,“ poukázal Sobíšek. Kraji zatím příliš nepomáhá ani migrace. Sice se sem stěhuje víc lidí, než odchází, stále je to jen v řádu stovek ročně.
Problém v minulosti způsobovala i absence technických oborů na vysokých školách. Mladí perspektivní studenti s vysokým potenciálem uplatnění se na trhu práce odcházeli za školou jinam a v 80 procentech v daném regionu zůstávali. Nyní již nabízí Vysoká škola technická a ekonomická řadu technických oborů.
„Máme přes čtyři tisíce studentů, z vývoje je patrné, že ekonomů ubývá, zatímco techniků přibývá. Loni jsme měli poprvé techniků víc,“ zdůraznil prorektor VŠTE Jan Váchal.
3. Vize Jihočeského kraje
Podnikatelé si často stěžují, že ve státní správě chybí dlouhodobá vize. Politici se střídají, a schází tak tah na branku.
„Musí být vize - bez ní nemáme šanci. Jednejme lokálně, ale mysleme globálně. Jedině to nás může posunout vpřed,“ vyzval generální ředitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza. „Musíme pracovat společně, ať je to ten, nebo ten. Musíme všichni jít za stejnou vizí,“ dodal Bříza, který je držitelem titulu Podnikatel roku 2014.
Zajímavou budoucností pro města je projekt Smart City. Ten využívá moderní technologie ke zlepšení kvality života. Umožní lepší využívání energií, což povede k jejich úsporám, optimalizaci dopravy a snížení zatížení životního prostředí. Projekt Smart City se rozjíždí například v Písku.
Moderní technologie plánují využívat i Budějovice. Do roku 2022 má vzniknout ucelený systém inteligentního řízení dopravy. Silnice budou osazené čidly, která budou hlídat míru dopravy, a v případě komplikací navádět řidiče na objízdné trasy i radit, kde se dá zaparkovat.
