Komedie

Prostě ať už je to správně nebo špatně, tak si LČR a ekoteroristi budou dělat naschvály.

1) LČR kácí stromy kvůli kůrovci, tak se nějaký exoterorista přiváže ke stromu, který je půl km od napadené oblasti. Přesto dřevorubci nemůžou kácet napadené stromy. A vznikne tam další divadlo(video, jak nějaký policista napadá ekoteroristu)

2) Olupování má malou účinnost. Děje se, protože to zaměstná hodně lesníků a LČR tak může vykazovat hodně člověkhodin. Ale bohužel ekoterorista je spokojený, takže to nemůže dlouho zůstat.

3) Podsazování stejných smrků nedává smysl, les zůstane čistě smrkový a kůrovce tam bude škodit dál. Ale dělá se to, protože to ekoteroristi nechtějí.

Pozoruji, že je mezi občany stále víc těch, co rozlišují

mezi tím co se děje v bezzásahových zónách a tím, jak bezzásahové zóny negativně či pozitivně ovlivňují svoje okolí.

A to je podstata celého problému ochrany kůrovce. Pokud bude škodit jen v bezzásahových zónách - ať si žere, vědci mohou zkoumat. Jenže kůrovec z těch zón vylétává ven a tam vznikají škody na majetku, na přírodě atd. Věškerá protikůrovcová opatření se mají dělat na úkor majitelů právě okolních lesú bezzásahových zón. Tedy tam se prosazují 0,5 - 1 km široké ochranná pásma bez starších smrčin (tedy rozsáhlých holin, které se budopu muset osázet jinými dřevinami než smrk). Protože údajně kůrovec 0,5 km nepřeletí (úsměvné tvrzení - vítr ho může přenést daleko od původního ohniska). Většina z normálně uvažujících lidí by sežrané bezzásahové zóny asi přijala, ale proč máme jako společnost platit škody v přilehlých lesích.

Jednoduše - ochránci kůrovců, udělejte opatření, která zamezí šíření kalamitního organismu na sousední pozemky. Tak jak to ukládají naše právní předpisy !!!

Re: Pozoruji, že je mezi občany stále víc těch, co rozlišují

Víš co znamenají slova jako bezzásahový, přírodní nebo prales?

to mi někdo vysvětlete

Proč se tam sází pořád jen smrk?To tam nemohou nasadit jedli,na kterou kůrovec nejde a taky listnáče a bylo by po problému.

Re: to mi někdo vysvětlete

Jedle v takových vysokých polohách dobře neroste a nebo minimálně. Proto jsou to horské smrčiny - podle převládající dřeviny. V původních lesích by to nebyl problém - jednou za čas by lýkožrout smrky sežral, podpořil by nové smrčiny které by se pod starými zmlazovaly. Ale dnes je problém v tom, že tyto smrčiny obklopují nepůvodní lesy - taky smrčiny, často založené pro "výrobu" dřeva. A ten kůrovec tyto porosty ničí -  škody majitelům musí někdo uhradit.  V těch monokulturách vznikají také velké, holiny, které je třeba co nejrychleji zalesnit.

Nebyl by velký problém, kdyby se dodržely původní záměry, že lidi pomohou v NP Šumava ke stabilizaci okolních lesů. Mělo to proběhnout v časovém horizontu okolo 40 let. Tedy dost času na to, aby se stabilizovaly podssadbou monokultury smrčit na plochách, kde vedle smrku mohou dobře růst další dřeviny - například stupeň jedlobukovýchsmrčin jedlových bučin atd.

Od založení NPŠ se to jen hádá, není koncepce, a výsledkem je rezavá Šumava.

Jeden příklad z mládí.

když jsem za mlada na Šumavu jezdil (občas i sázet stromky) tak nezřídka hajní vypravovali, že by nás nejraději poslali na holiny které tam vznikly po poslední kalamitě někdy koncem 19 století. Ale, že nás tam nepošlou, protože nemáme sílu rozkopat ten drn třtin (a to jsem byli mladí a silní kluci).

Když si uvědomíme oč byly tenkrát lesykoncem 19 stol. druhově bohatší, než pozdější průmyslové smrčiny, tak při troše logiky a soudnosti si to můžeme vzít jako příklad toho, že přirozená obnova nefunguje vždy a všude. 

Termín "přirozená obnova" je téměř Biblí pro některé rádoby ochránce Šumavy, ale nechtějí slyšet moudrosti ověřené lety praktického sledování přírody.

Logicky - kdyby přirozená obnova byla tak spásonosná, tak by někdy v polovině 19 stolení nevznikl v lesnictví obor školkařství. Tedy v době, kdy se těžilo ručně, dřevo tahalo koňmi nebo voly. Tedy dnes ekologicky šetrnou technologií kteráminimálně poškozuje nálety. Ale zřejmě moc nefungovala, začalo se vysazovat.

Re: Jeden příklad z mládí.

Lesnictví je hospodářské využití lesa, to je v přímém rozporu s přirozenými procesy ekosystémů, kvůli kterým vzniká ochrana daná národními parky a bezzásahovými zónami.

Tady jde opět pouze o "výzkum",

tedy o prachy čerpané na spoustu obdobných nesmyslů z fondů EU. Pár hlupákům se natluče do hlavy, kam mají jít a co mají dělat, no a oni to udělají. Nic se jim samozřejmě nestane, protože fondy EU jsou přece jedna velká dojná kráva a čím větší nesmysl, tím na něj dostanete více peněz, a kde jsou peníze, tam je dneska i právo a spravedlnost.

_

Prvně by se mělo udělat dlouhodobé rozhodnutí, např. na základě referenda a ne koncepci měnit s každým novým šéfem MŽP. Předně se musí zvolit jedna z níže možných cest, pak něco dělat. Jinak jsou to vyházený peníze:

1) park ano, pak má smysl udržovat a financovat správu parku, její chod. Pak necháme přírodní procesy ať dělají co umí, protože kvůli nim ten park přece je. A ne že budeme mít park a když se nám začne vyvíjet špatným směrem, tak zasáhneme

2) park ne =  budeme těžit a sázet les, aby  vypadal správně zeleně a pěkně jako někde v parku nebo hospodářském lese. To ale nemusí existovat správa parku, tuto činnost hravě zvládnou Lesy ČR.

Ekologové co ničemu nerozumí

Z dostupných historických dokumentů (lesnické záznamy uchovávané na Č. Krumlově) byly lesy na Modravských slatích obnoveny po velké kalamitě 1870 převážně s použitím nepůvodních sazenic smrků dovezených z okolí Vídně. Lesy, které "ekologové" tak zuřivě chrání jsou tudíž nepůvodní (i ty malé stromečky) a tudíž by se celý problém opět opakoval. Naopak podsazováním geneticky vhodných stromků (nejen smrků ale také MZD) se dosáhne geneticky i druhově vhodné skladby lesa. Chápu, že "ekologům" se experiment, kterak si příroda sama pomůže moc líbí, ale "zadostiučinění" by se jim stejně nedostalo, protože vytvoření nového (jiného) stabilního ekosystému na místě dnešních Modravských slatí by trvalo několik set let (tzv. přirozená sukcese).

Re: Ekologové co ničemu nerozumí

Vysvětlovat to pár zeleným idiotům je naprosto zbytečné. Jedni si mastí kapsy na dotacích EU s podporou a spoluprací některých politiků a ti druzí, to jsou ti blbové, co chodí do lesy s řetězama a dělají za ně tu špinavou práci, aniž sami pořádně znají historii a chápou důsledky svého jednání, které způsobuje jenom devastaci přírody...

Kácet napadené smrky

a sázet místo nich listnáče. Co je na tom těžké pochopit?

Re: Kácet napadené smrky

Taky si to myslím, ale jak mi bylo kdysi  vysvětleno nějakým ekoteroristou v diskuzi, tak tomu dostatečně nerozumím.

Buď zrušmě národní park

a nechme lesníky hospodařit a pečovat o hospodářský les, nebo ho zachovejme a pak naopak dejme na názory biologů a ekologů a nezasahujme v bezzásahových zónách.

Re: Buď zrušmě národní park

my biologové a ekologové říkáme: V tomto zanedbaném hospodářském lese kácet a sázet původní les.

Ekologisté říkaj: Nechat a pozorovat umělé cykly monokultur smrku a monokultur kůrovce.

Co naplat.

Je nutno se smířit s tím, že naše společnost je většinově extrémně indoktrinová bolševickým způsobem uvažování, který neustále s něčím bojuje a případně poroučí a tím pádem není ani schopna pochopit, že i ten nejjednodušší organismus v přírodě je vlastně zázrakem ve srovnání se vším co byl člověk schopen stvořit svým intelektem v celých dějinách. V opačném případě pak člověk jednoduše pochopí, že je dobré se od přírody poučit a proto ti chytřejší z nás prosazují národní parky, jako laboratoře   p ř í r o d y  a potom je holt neslučitelné přírodě do toho kecat. Jsem optimista - snad pochopíme

Re: Co naplat.

Extrém vždy škodí.

Extrém by byl na straně lesníků a zastánců kácení, kdyby se sázením ty smrkové monokultury udržovaly dále beze změny.

Ale extrém je taky prosazování bezzásahovosti za každou cenu. Protože to stejně problém neřeší respektive odkládá řešení problémů o několik generací lesa. Tak dlouho by trvalo, než by se v bezzásahové oblasti smrkových monokultur vytvořil skutečně odolný smíšený les. Po celou tuto dobu, nějaké cca 1 - 2 - 3 století  by trvalo nebezpečí katastrofálních kůrovcových kalamit, kdy by se kůrovec rozlétal do okolních produkčních smrkových lesů a kdy by byla byla velká pravděpodobnost , že by ve vrcholových partiích Šumavy došlo místy k takové degradaci podloží, že by se tam ten les neudržel. Místo lesa bychom tak měli oblasti s travnatým nebo mechovým porostem nebo dokonce s erozí obnaženou holou skálou.

Je otázka, jestli toto je ve střední Evropě žádoucí., místo oblasti lesů na rostlinstvo chudé oblasti horských polopustých porostů.