Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Šumava přestala masivně usychat. Je to díky kácení, zní z parku

Nad šumavskými lesy létá vrtulník a vždy se na chvíli ve vzduchu zastaví. Na palubě jsou lesníci a hledají kůrovcové stromy. Podle všeho je kůrovcová kalamita skutečně pryč. Lýkožrouti se šíří jen minimálně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M78a32r87t38i79n 40T53o41m76a51s 1721303478

Mánkovi jde o sesli a prachy, tak stále vypouští podobné kecy. A ani mu nevadí, že je u nich pravidelně přistihován (naposledy lhal u rozsudku Nejvyššího správního soudu, předtím v kauze Modrý sloup). Spoléhá na blbost lidí, kteří jsou líní hledat informace a vzdělat se.

A co se týče redukce kůrovce, ta přichází po gradaci standardně. Stejně jako měl lýkožrout skvělé podmínky po orkánu Kirill (sucho, teplo, poničené stromy neschopné produkovat tolik pryskyřice k obraně), loni a zejména předloni už mu zase podmínky nepřály, protože bylo chladněji a více vlhko. To mimo jiné přispívá zase ke gradaci entomofágních hub (houby hubící hmyz, např. lýkožrouta) i dalších organizmů, které k redukci kůrovce přispívají. Kombinace menšího počtu výletů a většího tlaku na populaci lýkožrouta způsobila snížení počtů neboli redukci. Zásah lidskou rukou je v dimenzích těchto přírodních procesů v podstatě zanedbatelný. Akorát se zásah politicky prodává a je to pro nevzdělané obyvatelstvo jednodušší k pochopení.

+1/−2
27.9.2013 13:53

P47a30v19e32l 90J35e43ř44á29b87e53k 7331162294727

Nemohu si pomoci, ale o houbách a plísních které měly v roce 2012 snížit početnost kůrovcové populace  vloni zástupci některých neziskovek plameně hovořili do chvíle, než odborný průzkum předními českými odborníky nepotvrdil, že by se takové houby se na mrtvých larvách a dospělých jedincích výrazně neobjevují. A přiznali, že významně kůrovce omezily především mechanická opatření provedená člověkem. Loupání kůry a tím přerušení vývoje kůrovce.

+2/0
29.9.2013 0:34

J64a60r67o70s32l81a17v 47L38i49š94k65a 6939276880471

Když se podíváte na snímky (např. www.mapy.cz) Šumavy před pár lety a nyní, pak pochopíte proč kůrovcová kalamita ustoupila, v postižených místech už totiž nestojí široko daleko žádný strom a suché jehličí přeci jen kůrovec nežere. Hlavně aby nějaký chytrák z národního parku tam teď nechtěl vysazovat zase mladé smrčky. Nechte tam proboha růst to co samo vzejde, jehličnany i listnáče. Beztak se naší staré zalesněné Šumavy už nedožijeme, tu si možná užijí za 80 či 100 let.

+1/0
27.9.2013 12:50

O61t97o 69V72o76d29i91č38k96a 7644747599438

Skvělá práce!R^

0/−2
26.9.2013 13:11

J43a14n 72H21a80v75l25í83č11e96k 4641397816802

Je to je ale novinka... Na to opravdu Mánek přišel až s pomocí vrtulníku, který stojí pořádné prachy....

Jo, on vlastně nevěří vědcům, kteří to říkali už loni.... Akorát, že za to nemůže to kácení, ale to, že je to normální ekologický jev- kůrovec se zastaví a teď se to bude obnovovat a za nějakejch 200 let zase dojde k disturbanci (ale ne tak zásadní a plošné-pokud se na Šumavě nebudou provádět lesnické experimenty) jak to v ekosystému lesa bývá....

+1/−1
26.9.2013 9:18

R81a95d68i48m 26P40o50l91á35š46e56k 9956453679389

JJ, kůrovec se po třech letech podívá do kalendáře  a řekne si " dost, už jsem toho sežral tak akorát, ty zbylé jehličnaté monokultury si nechám třeba až na další desetiletí" ;-D;-D

0/0
27.9.2013 8:34

J72a67n 16H57a13v93l45í31č54e23k 4501727626592

Zajděte si někdy na přednášku základní ekologie, nebo cyklických změn početnosti zvířat ;-)

0/0
28.9.2013 19:13

P11a14v42e93l 47J20e41ř37á25b58e29k 7921512784367

Teoreticky správně.

Ale teorie vždy v krajině silně ovlivněné člověkem silně kulhá za praxí. A na Šumavě věřit, že teoretické poučky budou platit stejně jako v druhově a věkově pestrém lese je stejně naivní, jako kdybych věřil na I. ve Sportce.

Na Šumavě  jako na obrovském monokulturním lese, kde jsou rozsáhlé, stejnověké porosty bude lýkožrout smrkový žrát stále a stále, dokud nezlikviduje pro něj vhodné dřeviny. Což jsou smrky nad 40 let.

Četnost populace sice bude proměnlivá pod vlivem různých vlivů, ale pořád lýkožrout smrkový bude kalamitně přemnožen, pokud se nebude uměle oslabovat jeho populace.

To věděli již staří lesníci a podle toho také v lesích hospodařili. Podle semenných let smrků celkem spolehlivě předpovídali riziko přemnožení  kůrovců, stejně tak jako když byly hodně horká jara s minimem srážek apod.

Prostě a jednoduše - cyklické změny početnosti zvířat se odvíjí především o dostatku potravy a té je na Šumavě mnoho.

0/0
29.9.2013 0:28

P64a83v40e56l 54J38o38s58e80f 77M86ö46r74t24l 9349741662877

Cez oblok vrtulníka to naozaj tak vyzerá. Hlavně ty krásné husté smrčiny na "síldišti" v Borové Ladě nebo v Nových Hutích. Těch nádherných  jehličnanů mezi domy je nepočítaně, u pstruží líhně jakbysmet. Kolik pak  asi tak služby soukromé letecké společnosti stojí? Prozradí nám tom pan řiditel NPŠ?8-o

+1/−2
25.9.2013 21:00

L42u33b42o23m11í96r 57S96a45z52e57č37e20k 7529658935883

Tak co? Je to proto, že Stráský měl dobrý plán, nebo že měl špatný plán?

0/0
25.9.2013 18:59

D38a20v26i17d 31P72e54t61r25ž60e72l66a 2236894823620

Šumava je v první řadě byznys. O nic jiného nejde.

+7/−2
25.9.2013 18:19

L14u18d54ě93k 50N82ě42m97e57c 5915851112524

Jestli to není spíš tím, že to, co mohlo, už uschlo.

+2/−2
25.9.2013 17:49

D66a43n 79H80o35l94i63c49k79ý 5214600866611

a co neuschlo už vykáceli rtakže teď už nic neusychá;-)

+1/0
26.9.2013 10:46

R85a45d84i39m 31P61o73l74á16š44e21k 9106473559769

Asi sotva, když "chráněné" umělé jehličnaté monokultury Šumavského NP souvisle přecházejí do umělých nechráněných jehličnatých monokultur soukromých vlastníků a do těch se kůrovec díky kácení nedostal.

0/0
27.9.2013 8:36

L27u59d38ě86k 53N18ě57m27e91c 5855871932284

Teď mi nějak uniká ta Vámi zmiňovaná hranice.

0/0
27.9.2013 8:57







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.